Začala další energetická krize, říká Havlíček. Podle Babiše je situace dramatická

Je třeba si to připustit, že začala další energetická krize. Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) v posledních dnech hovoří o obrovských problémech s plynem či dramatické situaci spojené s pohonnými hmotami. Zásobníky se plní výrazně pomaleji než v předchozích letech, ceny plynu i ropy rostou. Vláda je podle ministra Havlíčka připravena spouštět opatření, která má od jara připravená.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pro Echo24 řekl, že problém nebude s případným nedostatkem plynu. „Problém je v ceně. O víkendu byla na 80 eur/MWh, což je desetinásobně víc než například v USA/Henry Hub. A od plynu se odvíjí na středoevropském energetickém trhu cena elektřiny, která je rovněž vysoká. Důvodem jsou války na Ukrajině, Blízkém východě, navíc se to komplikuje s Jemenem,“ uvedl Havlíček pro Echo v pondělí ráno.

Mezitím se cena plynu dostala nejvýše od konce roku 2022. Termínový kontrakt s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přesáhl 84 eur (asi 2040 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ministr Havlíček následně v České televizi řekl, že je nutné si přiznat, že začala další energetická krize.

Česká televize informovala o situaci v ostravské Nové huti, kde teď měsíčně zaplatí za plyn až 73 milionů korun, což je dvakrát více než na jaře. S aktuálním vývojem na trhu se přitom očekává, že částka může ještě o zhruba 25 milionů stoupnout. Situace ohledně ceny plynu je tak podle ředitele podniku téměř kritická. ČT v reportáži popsala, že plyn je zásadní pro veškerou výrobu v huti a pomocí něj se zahřívá ocel, tak aby bylo možné ji dál tvarovat do konečné podoby. Pro část dodávek má huť cenu zajištěnou, většinu ale kupují na spotovém trhu, tedy za aktuální tržní ceny. „Ve chvíli, kdy plyn překročí 100 euro za megawattu, tak se můžeme dostat do stavu, kdy opravdu bude lepší na chvilinku odstavit. V té chvíli přichází diskuze o nějaké podpoře formou kurzarbeitu s vládou,“ uvedl generální ředitel Nové huti Radek Strouhal. Mezi připravená opatření podle Havlíčka patří mimo jiné plošné zastropování ceny elektřiny a plynu, u výrobců i dodavatelů. Situace podle něj ale ještě není kritická.

Premiér Babiš hovořil ve svém tradičním nedělním videu především o situaci na trhu s ropou, kde je podle něj velký nedostatek rafinérských kapacit a rafinerie mají obrovské marže. To budou řešit mimo jiné v pátek a v sobotu unijní ministři financí na svém jednání v Dublinu, kde by se podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) mělo otevřít i téma windfall tax na ropné společnosti (více detailů se dozvíte zde). Světové referenční ceny ropy se tento týden v reakci na výpadek v dodávkách saúdské ropy vyšplhaly na několikaměsíční maxima. Nyní jsou vysoko nad 100 dolary za barel. Situace je podle Babiše dramatická, o čemž svědčí i to, že americký prezident Donald Trump vyzývá ukrajinského prezidenta Zelenského, aby nebombardoval ruské rafinerie.

Babiš se ve svém nedělním videu okrajově také dotkl i zmíněného plynu s ohledem na blížící se topnou sezónu. „Obrovský problém bude s plynem. Blíží se zima, nevypadá to vůbec dobře. My bojujeme za to, aby Evropa konečně něco udělala. Před V4 jsem poslal kolegům dopis, velmi konkrétní, jsme jedni z nejaktivnějších v rámci Evropy, bojujeme, aby ETS1 byly pro energeticky náročný průmysl zastaveny. ETS2 dopadne na všechny. Jsem zvědav, když jsou příští rok všude v Evropě volby, jak o tom budou kandidáti mluvit,“ řekl Babiš. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády Babiš doplnil, že na evropské úrovni chce vidět radikální řešení, jak v oblasti plynu, tak ve věci pohonných hmot.

Analýza: Šok ze zdražování plynu se v Evropě projeví různě, v ČR bude větší

Šok z možného prudkého zdražování plynu se bude v jednotlivých členských státech Evropské unie projevovat různě. Ve střední a východní Evropě včetně Česka bude větší. Výhodu budou mít země, které plyn získávají z různých zdrojů a mají vysoký podíl obnovitelné a jaderné energie. Podle agentury APA to vyplývá z nedávné simulace provedené v rámci projektu Evropské sítě pro pozorování územního plánování (ESPON).

Podle analýzy ESPON by dopad cenového plynového šoku na inflaci měl být méně závažný v západní, severní a jižní Evropě, tedy například v Německu, Rakousku, Francii, ve Skandinávii a také ve Španělsku, Portugalsku a Itálii. Naproti tomu nejvíce zasaženy by byly členské státy ve východní části unie, jako jsou Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko, pobaltské země a části Rumunska.

„Země s vyšší energetickou účinností, více diverzifikovanými energetickými systémy a s menší závislostí na dovozu fosilních paliv jsou proti takovým šokům lépe chráněny,“ uvádí se podle APA v tiskové zprávě projektu, který koordinoval vídeňský výzkumný ústav CESAR (Centre of Economic Scenario Analysis and Research).

V případě zemí střední a východní Evropy autoři analýzy poukazují zejména na vysokou závislost na fosilních palivech. Ta v kombinaci s omezenou rozpočtovou flexibilitou podle nich bude zhoršovat negativní dopady prudkého růstu ceny zemního plynu.

Z jednotlivých hospodářských odvětví by šok způsobený cenami plynu nejvíce zasáhl energeticky náročné podniky, které se zabývají výrobou kovů, cementu či skla. Dále by pak postihl rafinerie a chemický průmysl. V rámci energetického sektoru by se vysoké ceny plynu projevily především růstem cen elektřiny, neboť v zemích EU se k její výrobě v různé míře využívají elektrárny spalující plyn.