Německo a Francie chtějí „symbolické“ členství v EU pro Ukrajinu

Symbolické členství ano, ale bez přístupu k hlasování či unijním penězům. Francie a Německo přicházejí s návrhem, který by Ukrajinu přiblížil k členství v Evropské unii, avšak bez plnohodnotných práv. Podle dokumentů, o nichž informoval list Financial Times, by Kyjev v předvstupní fázi získal pouze „symbolické“ výhody. Ty by nezahrnovaly přístup k rozpočtu EU ani hlasovací práva, což je výrazně méně, než si ukrajinské vedení představuje v rámci snah o rychlé přijetí po případném mírovém urovnání s Ruskem.

Prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě prosazuje vstup do Evropské unie jako klíčový výsledek jakékoli mírové dohody a hovoří o možném členství už v roce 2027. Největší členské státy EU však podle listu odmítají zásadně měnit dosavadní, často zdlouhavý přístupový proces. Berlín i Paříž se tak staví proti návrhům Evropské komise, které by umožnily rychlejší integraci Ukrajiny bez splnění všech podmínek. Návrhy Berlína a Paříže budou podle zdrojů FT pravděpodobně velmi blízko finální nabídce. Dlouhodobě se proti vstupu Kyjeva do unie stavělo Maďarsko Viktora Orbána, proti urychlenému vstupuje je i budoucí maďarský premiér Péter Magyar, rovněž i vláda ve Varšavě.

Německo ve svém návrhu podle FT prosazuje takzvané „přidružené členství“. To by Ukrajině umožnilo účast na jednáních ministrů či lídrů EU, avšak „bez hlasovacích práv a bez automatického přístupu ke společnému rozpočtu“. Francie používá označení „integrovaný status státu“ a zdůrazňuje, že přístup ke klíčovým finančním nástrojům, jako je společná zemědělská politika nebo kohezní fondy, by měl být „odložen až na období po vstupu“.

Podle Paříže i Berlína má mít tento mezistupeň především politický a symbolický význam. Německý návrh uvádí, že nový status by nesl „symbolickou sílu svým názvem“ a mohl by být schválen politickým rozhodnutím lídrů, čímž by se obešly zdlouhavé procedury. Francie dodává, že kromě symboliky by šlo o „viditelný pokrok pro občany kandidátských zemí“. Součástí by mohla být i bezpečnostní dimenze — například zapojení do doložky o vzájemné obraně, která by podle Berlína mohla platit „de facto na základě politického prohlášení“.

Obě země zároveň zdůrazňují, že jejich návrh nemá nahrazovat plné členství. Naopak jej označují za přechodný krok, který má celý proces urychlit. Berlín jej popisuje jako „snadno realizovatelnou zkratku“, zatímco Paříž mluví o „urychlení“ na cestě k plnému začlenění do Evropské unie.