Situace na Blízkém východě eskaluje a ceny pohonných hmot letí vzhůru. Co na to stát?

Před týdnem skončila cenová regulace na pohonné hmoty v České republice. Ceny na čerpacích stanicích podel očekávání prudce stouply a podle analytiků ještě v nadcházejícím týdnu porostou. Může za to jednak právě zrušení regulace, ale také pokračující konflikt na Blízkém východě, který v posledních dnech nabírá na obrátkách a cena ropy opět stoupá. Ministerstvo financí pro Echo24 řeklo, že situaci monitoruje a v případě potřeby je připraveno neprodleně cenovou regulaci opět zavést.

Od minulého pondělí čerpací stanice po zhruba třech měsících stanovují ceny opět volně. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 za týden zdražil o necelé dvě koruny. Diesel od té doby do čtvrtka zdražil o 4,67 koruny na litru na průměrných 42,24 Kč. Do cen pohonných hmot se podle analytiků promítá rychlý nárůst z ropného trhu i konec vládních opatření. Ukončení snížení sazby spotřební daně je hlavním důvodem vysokého rozdílu cen. Experti zároveň poukazují na to, že čerpací stanice zatím nezvyšují své marže na maximální úroveň. Zdražování paliv bude podle analytiků pokračovat, u nafty může hrozit nárůst i o dvě další koruny do konce července.

Situace na Blízkém východě se neuklidňuje, naopak se v posledním týdnu opět vyhrocuje. Cena severomořské ropy Brent se ve čtvrtek poprvé od května vrátila nad psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel. Hlavní příčinou je právě pokračující konflikt mezi Spojenými státy a Íránem, který ohrožuje trasy důležité pro přepravu ropy. Kromě obnoveného konfliktu o kontrolu nad Hormuzským průlivem otevřeli jemenští Húsíové novou frontu, když zaútočili na saúdské ropné tankery v úžině Báb al-Mandab a pokusili se o námořní blokádu Saúdské Arábie. Húsíové stojí na straně Íránu. Americký prezident Donald Trump už avizoval, že pokud to udělají znovu, USA za to budou činit odpovědným Írán, jelikož Húsíové jsou jeho zástupci a/nebo loutkami, a „na Írán a samozřejmě i na samotné Húsíe bude uvalen tvrdý vojenský trest“.

Česká vláda zatím o vrácení cenové regulace na cenové hmoty nepřemýšlí, situaci ale sleduje. Mluvčí ministerstva financí Karolína Oehmová pro Echo24 řekl, že po ukončení mimořádné cenové regulace k 20. červenci, která občanům i firmám ušetřila stovky korun na nádrži, se ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích v Česku vrátily k čistě tržnímu mechanismu. „Je proto možné očekávat určité navýšení, a to zejména u nafty. To souvisí především s návratem spotřební daně na původní úroveň, který může představovat nárůst ceny nafty až o 2,35 Kč za litr včetně DPH. I tak ale patříme k nejlevnějším zemím v Evropě,“ poukázala Oehmová.

Vývoj cen pohonných hmot nadále resort Aleny Schillerové sleduje. „Pokud by se ukázalo, že dochází k neúměrnému navyšování marží nebo ke zneužívání situace na trhu, je stát připraven bezodkladně přijmout potřebná opatření včetně opětovného zavedení cenové regulace. Cílem je zajistit, aby ceny pro spotřebitele odpovídaly skutečnému vývoji tržních podmínek,“ vysvětlila mluvčí MF.

Šéf Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček v pátek redakci řekl, že z obavy ze znovuzavedení cenové regulace pohonných hmot a proto, aby argumentačně podpořili svá tvrzení o zbytečnosti cenové regulace, vytvořila unie novou webovou stránku bezregulace.cz.

„Na stránce je nadále průběžně dopočítávána ‚regulovaná‘ cena benzinu a nafty tak, jak by dnes vypadala, kdyby ministerstvo regulaci nezrušilo. Je to jednoduché, protože vstupní data jsou k dispozici. A stejně tak jsme dopočítali teoretickou regulaci zpětně od 1. 2. 2026. Web má jednoduchou vstupní stránku, pro rychlou orientaci. Na dalších stránkách se potom regulovaná cena porovnává s průměrnou cenou na trhu a s nákupní cenou pro čerpací stanice. Pro toho, kdo chce datům lépe porozumět, jsou k dispozici podrobnější informace, tabulky, grafy i popis metodiky,“ uvedl Indráček s tím, že cílem je prokázat, že trh s pohonnými hmotami regulaci nikdy nepotřeboval, aktuálně nepotřebuje a není důvodu se domnívat, že by ji v budoucnu potřebovat musel.

Echu Indráček ještě před skončením původního opatření řekl, že krátkodobé dopady den za dnem na jednotlivé čerpací stanice v podstatě nyní podle něj nejsou. „Od začátku května, kdy se změnil vzoreček, se víceméně situace uklidnila. Už to není tak drsné, jako to bylo v dubnu. Dá se s tím žít. Tohle funguje, pokud nenastanou nějaké velké cenové skoky směrem dolů. Směrem nahoru to nevadí, protože pak se vám cena zvyšuje,“ dodal Indráček.

Problém ale nastává podle Indráčka při dlouhodobém pohledu. „Tím, že se drží hodně dole dálnice – což je primárním efektem toho opatření, že tlačí dolů prémiové pumpy na exkluzivních místech – tak se jakoby sevřely nůžky mezi nezávislými benzinkami typicky na vesnici nebo v menších městech a těmi značkovými pumpami na exkluzivních místech. Zákazník, který byl dříve zvyklý nakupovat doma, měl svojí pumpu, kde obvykle tankoval a stačilo mu to, si najednou říká, proč bych si nemohl natankovat na dálnici u libovolné značkové sítě, když to mám jen o korunu dražší,“ vysvětlil expert.

Dodal, že pokud by opatření pokračovalo dlouhodobě, bude to pro menší benzinky problém, neboť přichází o zákazníky. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), která sdružuje největší hráče na trhu, hlásila v době trvání opatření zhruba patnáctiprocentní nárůst zákazníků, naopak menší čerpací stanice hlásí obdobný propad. „Česká republika je poměrně přepumpovaná. Pokud nějaká pumpa zmizí, asi se z velkého nadhledu nic nestane, ale bude to problém pro lidi, kteří v okolí té menší benzinky žijí,“ řekl Indráček a dodal, že je to právě vysoký počet čerpacích stanic spolu s nízkou daní, který znamená, že jsou v Česku ceny nízké. I proto byl podle něj od začátku nesmysl, že vláda vůbec nějakým opatřením do trhu zasáhla, neboť trh si podle něj umí poradit sám.

V evropském srovnání cen paliv si Česko v posledním týdnu výrazně pohoršilo. U nafty je podle dat Evropské komise desáté nejlevnější ze zemí EU, ještě před týdnem bylo druhé. V případě cen benzinu je Česko 12. nejlevnější. Nejlevněji ho lze natankovat na Maltě, ve Švédsku a v Bulharsku, nejdražší je v Dánsku a Nizozemsku. Ze sousedních zemí jsou o něco levnější paliva na Slovensku. V Polsku je sice benzin levnější, naopak za naftu si tam řidiči oproti Česku připlatí.