Konflikt v Íránu se nevyvíjí dobře, říká Havlíček. Část hospodářské strategie se prý urychlí

Konflikt v Íránu se nevyvíjí dobře, ale vláda vláda úkoly vyplývající ze svého klíčového dokumentu – tedy hospodářské strategie – důsledně hlídá a plní. Pro Echo24 to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) s tím, že v současnosti připravovaný krizový plán prováže právě kroky z hospodářské strategie s preventivními opatřeními. Řada plánovaných opatření se má podle Havlíčka urychlit. Hospodářská komora ČR míní, že pokud by mělo u některých závazků dojít naopak k odkladu, nemělo by se to týkat oblastí, které jsou zásadní pro dlouhodobou konkurenceschopnost a fungování ekonomiky. Opoziční ODS například navrhuje přepracovat letošní rozpočet, ale také snížit spotřební daň i na benzin či zrychlené daňové odpisy.

Havlíček řekl, že úkoly vyplývající z hospodářské strategie vláda důsledně hlídá a plní. „Energetika, věda, výzkum a inovace, doprava, startupy, exporty… Denně se potkávám se zástupci byznysu a výzkumu, skládáme účty a diskutujeme chystané kroky. Stejně tak s nimi řeším naše aktuální kroky. Mimo jiné minulý týden jsem měl 19 setkání se zástupci asociací a sektorů, kde nám podpořili naši spotřební daň a zastropování a tak dále,“ uvedl Havlíček.

„Samozřejmě ale reagujeme operativně na situaci na Blízkém východě. Nevyvíjí se to dobře, proto na nic nečekáme, sestavil jsem krizový tým (zástupci resortů, Správa státních hmotných rezerv, ČEPRO…), který připravuje scénáře dalšího vývoje a Krizový plán hospodářské odolnosti ČR, který provazuje chystané kroky z hospodářské strategie s preventivními opatřeními. Jinými slovy řadu věcí urychlujeme. Vše následně projednáme se zástupci průmyslu, podniků a zaměstnanců a předložíme vládě,“ dodal Havlíček.

V úterý na konferenci Úspěšné Česko: Bez zbytečných regulací a byrokracie uvedl, že Evropská unie se nyní chová benevolentněji, nevnímá tolik rizika jako například Velká Británie. „Musíme připravovat strategické scénáře. Reagujeme na všechno, co může nastat. Budeme připraveni na to, kdyby byl nedostatek energií, jakým způsobem stimulovat průmysl, posílit exporty, připravené dopady na rozpočet nebo na trh práce,“ dodal.

Náklady Evropské unie na dovoz fosilních paliv vzrostly během pouhých 44 dnů konfliktu o více než 22 miliard eur, uvedla v pondělí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Hormuzský průliv je v podstatě uzavřen a občané pocítili dopad okamžitě. Na čerpacích stanicích, v supermarketech a na účtech za domácnost. To, co vidíme na Blízkém východě, není nějaká vzdálená krize. Ale ve světě, kde je vše propojeno, jsou dopady přímé – a okamžité,“ řekla von der Leyenová.

Prvořadým úkolem je podle Havlíčka zabezpečit dostatek energií, plynu a pohonných hmot pro podnikatele a spotřebitele. „Není možné připustit, aby cenové relace dopadly v rámci inflace na firmy a spotřebitele. Nedopustíme, aby inflace vyskočila jako v roce 2022,“ uvedl na tiskové konferenci.

Mluvčí Hospodářské komory ČR Jan Sotona pro Echo24 řekl, že podnikatelé podle bleskového šetření HK ČR vnímají dosavadní reakci vlády převážně jako krok správným směrem. „Oceňují zejména opatření směřující ke zmírnění dopadů růstu cen energií a pohonných hmot. Zároveň ale platí, že jakýkoli zásah státu do cenotvorby je vždy rizikový a může mít i negativní vedlejší dopady. Opatření by proto měla být velmi citlivě nastavena a ideálně co nejvíce časově omezená, aby nenarušovala fungování trhu více, než je nezbytné,“ uvedl Sotona.

Od připravovaného krizového plánu očekává Komora především další cílená opatření, která pomohou udržet hospodářský růst a zejména ochotu firem investovat a inovovat. „Klíčová je v této situaci stabilita a předvídatelnost podnikatelského prostředí,“ dodal mluvčí Sotona.

Popsal také, jaký dopad může krize mít na zmiňované záměry z hospodářské strategie vlády. „Časování jednotlivých kroků může být nyní ovlivněno aktuální situací. Pokud tedy dojde ke zpomalení některých závazků, nemělo by se to týkat oblastí, které jsou zásadní pro dlouhodobou konkurenceschopnost a fungování ekonomiky. Strategické investice, zejména do energetiky, dopravní infrastruktury a posílení obranné infrastruktury, by měly pokračovat. Odkládání těchto projektů by vedlo k dalšímu zdražování a ke snížení připravenosti ekonomiky na budoucí výzvy,“ uvedl Sotona.

Opoziční ODS vyzvala vládu, aby zveřejnila výši zásob ropy, plynu a dalších kritických komodit a přepracovala rozpočet tak, aby ČR mohla čelit rizikům spojeným s konfliktem na Blízkém východě. Stínový kabinet občanských demokratů pošle vládě Andreje Babiše (ANO) návrh sedmi opatření, které označil za nárazník před možnými riziky plynoucími ze zdražování pohonných hmot, energií a dalších dopadů konfliktu. Podle předsedy občanských demokratů Martina Kupky by měla vláda upustit od marných předvolebních slibů a zajistit rozpočtovou rezervu.

Mezi opatření, které ODS vyjmenovala, patří vedle snížení spotřební daně na naftu i benzin, zrychlení odpisů a také úlevy pro firmy, které mají vysokou spotřebu energií a které může situace existenčně ohrozit.