Vláda chystá digitální revoluci v migraci. Pobyt půjde rychleji udělit i zrušit, slíbil Metnar

Zrychlit proces povolování a rušení pobytu cizinců v Česku má od roku 2029 nový digitální informační systém, oznámil v pondělí po jednání kabinetu ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Koalice ANO, SPD a Motoristů současně chystá další změny v pravidlech pro pobyty cizinců. Zatím o nich diskutují ministerstva, dát je do jednoho návrhu dostal do května za úkol resort vnitra.

„Digitalizace nám umožní lépe propojit klíčové registry, aby měl stát rychlé a ucelené informace, a přispěje k lepší evidenci cizinců,“ uvedl Metnar. Návrh nového cizineckého zákona, který dnes vláda projednala a poslala do Sněmovny, obsahuje také povinnou registraci občanů Evropské unie, kteří v Česku pobývají déle než 90 dní. Platit má od roku 2030, dosud je pro ně registrace dobrovolná. Ministr však zdůraznil, že předloha nemění podmínky pobytu.

Dále pak má zákon – vedle zmíněného nového informačního systému – zavést i větší odpovědnost garantů, tedy lidí, kteří zvou cizince do Česka. Jde například o zaměstnavatele, vysoké školy či sportovní kluby. Budou mít nové ohlašovací povinnosti a údaje o cizincích se budou přes systém sdílet. Návrh přináší i nové podmínky, které umožní zrušit pobyt pachatelům trestných činů a lidem, kteří ohrozí veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost.

Počet žádostí, které cizinci v ČR podávají, podle ministerstva vnitra neustále narůstá. Kromě nich je potřeba každoročně vyřídit přes 630 000 dalších řízení, mezi které patří například změny místa pobytu nebo žádosti o vydání rodného čísla či cestovního dokladu. Podle návrhu dnes kabinetem odsouhlaseného zákona bude ministerstvo vnitra zakládat cizincům účty od ledna 2029. Přes účet budou lidé komunikovat se správním úřadem a podávat žádosti o pobyt. Písemnosti se budou doručovat elektronicky.

Registr odstraní slepá místa

Systém má umožnit důslednou evidenci cizinců a posílit možnost zrušit pobyt pachatelům trestných činů. Registr cizinců z EU má podle ministerstva umožnit úřadům dostat se k datům o lidech, o nichž nyní žádné údaje v registru občanů nejsou. Úřadům to činí problémy. Třeba obce nedostávají na cizince peníze, cizinci neplatí místní poplatky. Neregistrovaní lidé se také hůře zaznamenávají v evidenci přestupků a mají těžší přístup k úřadům.

Záměr z roku 2021 zpracovat nový cizinecký zákon s digitalizací migračního procesu podporovaly dosud všechny vlády. Nynější podoba navazuje na verzi, kterou schválil kabinet Petra Fialy (ODS) koncem předloňského srpna, ale v minulé Sněmovně se nedostala ani do prvního čtení. Věcným rozsahem navazuje předpis na dosavadní zákon a nevěnuje se tak azylu a dočasné ochraně. Návrh podle ministerstva vnitra neznamená změnu klíčových podmínek pro oprávnění k pobytu, pravidla zároveň nijak nerozvolňuje.

„Na hlavním zákoně, bezpečnostní novele, která bude obsahovat zásadní zpřísnění včetně zpřísnění pobytů a dočasné ochrany, pracuje nyní pět ministerstev. Metnar má za úkol předložit to na koaliční radu během května,“ uvedl po pondělním zasedání koaliční rady předseda Poslanecké sněmovny a SPD Tomio Okamura.

V únoru Metnar mluvil také o tom, že se nesnižuje v ČR kriminalita cizinců, přičemž do budoucna uvažuje o navýšení „trestní sazby u některých trestných činů tak, aby se zamezilo navyšování podílu účasti cizinců na páchání trestné činnosti v ČR“. S příchodem masy zahraničních pracovníků, která může přesáhnout i 100 tisíc, počítá i zveřejněná hospodářská strategie vlády Andreje Babiše (ANO).