Revoluce v platech ve veřejné sféře: Nikdo nebude pod minimální mzdou, změní se hodnocení praxe

Představitelé vlády Andreje Babiše (ANO) představili v pondělí na tiskové konferenci po jednání s odbory změny v systému platů ve veřejné sféře. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) informoval o tom, že žádný tarif nebude nově pod hranicí minimální mzdy, nově má být osm platových stupňů místo dvanácti a zároveň bude upraveno rozpětí započitatelné praxe v jednotlivých stupních. Poslední úprava bude po 35 letech praxe, dosud to bylo po 32 letech. Institut zaručeného platu se má zrušit bez náhrady. Za revoluční změny označil jak ministr Juchelka, tak šéf odborů Josef Středula. Nyní se bude čekat na oficiální stanovisku odborů.

Ministr Juchelka informoval, že vláda se s odbory dohodla na zásadních změnách. „Dohodli jsme se na tom, že platové tarify, které se zvyšovaly dosud nepravidelně, se budou historicky po zhruba 15 letech revolučně měnit tak, aby žádný tarif ani žádná platová třída nekončily pod minimální mzdou. My chceme, aby to nabylo účinnosti od 1. ledna 2027. Znamená to, že nejnižší platový tarif bude vždy odpovídat minimální mzdě. Ta se má v roce 2027 zvednout z 22 400 na 24 900 korun,“ uvedl Juchelka.

Rozdíl mezi platovými tarify bude podle něj stanoven minimálně na čtyři procenta s výjimkou pedagogů a akademiků. „Zjednodušuje se i postup mezi stupni, z dvanácti bude osm platových stupňů s pravidelným posunem po pěti letech. Nově budou ocenění i dlouhodobí zaměstnanci. Přibývají stupně pro praxi do 30, 35 a nad 35 letech, dosud končilo odstupňování na 32 letech. Tabulkové platy už nikdy nebudou nižší než minimální mzda a osobní příplatky budou sloužit k motivaci zaměstnanců, nikoliv k zalepování nedostatků,“ řekl Juchelka.

Podle ministryně financí Schillerové jde o obrovsky významnou reformu. „Máme poměrně velké procento lidí, kteří pracují za minimální mzdu, kterým se musí doplácet z příplatků. My to chceme narovnat. Myslíme si, že teď je ta správná doba. Nejnižší platový tarif začne na úrovni minimální mzdy, pak je každoroční valorizace. Ruší se institut zaručených mezd bez náhrady, bude upraveno rozpětí započitatelné praxe v jednotlivých stupních. Poslední osmý stupeň bude stanoven nad 35 let,“ uvedla Schillerová.

„Pro nás je to důležité i proto, protože na mimořádné vládě v pondělí v sedm hodin ráno, budeme informovat i tom, jaký objem platů jsme si dohodli, že by byl součástí rozpočtu. Musíme se shodnout, zda tu reformu uděláme, a tím pádem bude ten objem vyšší, protože musíme vykrýt určité disproporce,“ dodal Schillerová.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula na tiskové konferenci uvedl, že systém odměňování už byl bizarní. „Nenaplňoval žádné principy spravedlivého odměňování. 85 procent zaměstnanců v první platového stupně by byly při pokračování stávajícího systému pod úrovní minimální mzdy. Bude to sice znamenat nárůst prostředků, ale myslíme si, že to je správným směrem, investice do lidí se vyplatí. Je to změna skutečně revoluční, nikoliv kosmetická, od změny počtu tarifů, velmi vítáme i změnu počtu tarifů,“ řekl Středula.

Ministryně financí Schillerová uvedla, že nelze nyní specifikovat, jaký objem prostředků by změna znamenala pro státní rozpočet. „V pondělí o tom budeme jednat na vládě. Řeknu to upřímně. Jsme si vědomi toho, čím si veřejný sektor prošel, dopadla na ně inflace. Máme dohodu na ozbrojené složky, na pedagogy, to je zase speciální skupina. Počítáme v rozpočtu nějaký objem. Ten bude odvislý, pokud do té reformy půjdeme, bude o něco menší, pokud od ní nepůjdeme,“ řekla Schillerová s tím, že záleží na definitivním vyjádření odborů i dohodě vlády.

„My se chceme k veřejnému sektoru chovat slušně. Chtěla bych připomenout, že těmto zaměstnancům rostly platy v inflační krizi minimálně, někdy nerostly vůbec. Neuvěřitelné věci, to nemůžeme dopustit. Záleží, kde daný zaměstnanec pracuje, zda je to v Praze, kde jsou ostatní platy diametrálně odlišné. Máme zhruba 60 či 65 procent lidí, kde se požaduje vysokoškolské vzdělání. Lidé v Praze, Brně či velkých městech, tak konkurence mezd mimo veřejný sektor roste,“ uvedla Schillerová s tím, že pokud chce stát kvalitní veřejné služby, musí je odpovídajícím způsobem ohodnotit.