Inflační paradox: Klesá, reálné ceny jídla ale kolísají. V obchodech zdražuje maso nebo vejce

Lehce se to zlepšuje, ale levněji není – tak by se dala shrnout situace na trhu s potravinami. Statistická data za duben totiž ukazují na celkové zpomalení inflace na 1,8 procenta, přičemž spotřebitelské ceny meziměsíčně dokonce klesly o 0,1 procenta. Klíčovým faktorem byly právě potraviny a energie. Zatímco některé potraviny zlevňují, jiné i nadále výrazně zdražují – a to často ještě dřív, než se vůbec dostanou na pulty obchodů.

Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka „se spotřebitelské ceny meziměsíčně snížily o 0,1 procenta a meziroční inflace klesla na 1,8 procenta“. Za poklesem podle něj stojí především ceny potravin, alkoholu a tabáku, které „se minulý měsíc snížily o 0,3 procenta“. Konkrétně uvádí pokles cen sýrů a cukru a upozorňuje i na pokles cen energií díky levnější ropě.

Naopak však dál rostou ceny jiných položek. „Pokračoval ovšem růst cen vajec,“ uvedl Marek. Vývoj je tedy nerovnoměrný a závisí jak na druhu zboží, tak na místě jeho vzniku.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza upozorňuje, že zdražování začíná už u výrobců a hrozí, že se později projeví i v prodejnách. „Zemědělci už od počátku roku masivně zdražují, což se musí promítnout do konečných cen.“ Podle něj za to mohou především čeští velkovýrobci. „Jen škoda, že se nikdo z novinářů neptá, proč český velkozemědělec zdražuje víc než jeho zahraniční konkurence,“ dodává.

Typickým příkladem je podle Prouzy kuřecí maso. „Producenti zdražují víc než obchody. Snad proto někteří bojují za zákazy dovozů? Pak by mohli zdražovat ještě víc.“ Podobně se podle něj chová i segment hovězího masa – nebýt otevřeného evropského trhu, „byl by guláš o dost dražší“.

Rostoucí náklady u výrobců se nejvýrazněji promítají do mléčných výrobků. „Velmi rychle poslední rok rostou dodavatelské ceny mléka, což se samozřejmě propisuje do ceny všech mléčných výrobků,“ vysvětluje Prouza. Spotřebitelé se však podle něj mohou bránit – například výběrem privátních značek obchodních řetězců. „Průměrná cenová úspora na privátní značce stejné kvality je 26,5 procenta.“

Inflace pod cílem ČNB, ale jen na chvíli?

I když aktuální čísla působí na první pohled pozitivně, ekonomové varují před přehnaným optimismem. Vít Hradil z Investiky upozorňuje, že „mírný meziměsíční cenový pokles je na dubnové poměry přesto nezvykle příznivý“, ale připomíná, že je tažen hlavně „nespolehlivými položkami, jako jsou potraviny, energie a pohonné hmoty“. Po odečtení těchto kategorií by ceny meziměsíčně vzrostly zhruba o 0,3 procenta.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše současná čísla představují spíše jednorázový výkyv. „Letos byl vývoj jiný, což stáhlo podle očekávání dubnovou inflaci jednorázově dolů – i když ve finále o něco více, než jsme očekávali.“ Bureš očekává, že inflace v květnu a červnu opět poroste „zpět nad 2 procenta“.

Podobně situaci čte i ekonom Lukáš Kovanda. „Oproti březnu v Česku zmírnil meziroční růst cen potravin a zvýraznil se propad cen energií, takže ani o něco vyšší cenový nárůst v oblasti služeb příznivý obrázek nezkalil.“ Varuje však, že cenový vývoj služeb zůstává problémem – právě tam inflace v dubnu zrychlila z 4,5 na 4,7 procenta.

Výhled: návrat nad 2 procenta, ale bez paniky

Odborníci se shodují, že aktuální útlum inflace je z velké části dán efektem srovnávací základny – tedy tím, že loni ve stejném období ceny rychle rostly. V dalších měsících tak může dojít k návratu inflace zpět nad 2 %. Jádrová inflace – očištěná o volatilní položky – zůstává stabilní, avšak rostoucí náklady na služby a přetrvávající tlak od domácích výrobců naznačují, že doba „levného jídla“ může být krátkodobá.

Levné jídlo hraje v kampaních prim

Ceny potravin jako téma výrazně využívají opoziční strany. Hnutí ANO zahájilo novou část své kampaně s billboardy, na nichž předseda Andrej Babiš a další tváře hnutí lákají voliče heslem „Za Babiše bylo líp“. Vizualizace obsahují srovnání cen, například „vejce o 63 procent levnější“ nebo „pivo o 25 procent levnější“, přičemž mají navodit dojem, že za předchozí vlády byly potraviny levnější a život dostupnější.

Ještě radikálnější je SPD. Ta i letos vyráží do měst s tzv. Českým jarmarkem, kde nabízí máslo za 39 korun nebo pivo za 15 korun. SPD zároveň ve svém tiskovině Na vlastní oči obviňuje obchodní řetězce i EU z dovozu nekvalitních potravin ze zahraničí – včetně údajně ukrajinského másla.