Potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, ředitel potravinářství na MZe, oznámil ministr Šebestyán

Potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní vrchní ředitel sekce potravinářství ministerstva zemědělství. Fialka bude mít za úkol zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD).

„Ombudsman je cestou, jak srozumitelně ukázat, co všechno cenu potravin ovlivňuje a jaké informace mají spotřebitelé v ČR k dispozici. Budu přímou spojkou pro podávání podnětů a komunikaci se spotřebiteli i podnikateli,“ řekl Fialka.

Nová funkce podle Šebestyána nevyžaduje vytváření nového úřadu ani zvýšení nákladů či byrokracie. Zřízení potravinového ombudsmana podle ministra hraje důležitou roli v chystaném plánu ministerstva pro zajištění kvalitních a dostupných potravin. Strategie je postavená na zvýšení konkurenceschopnosti zemědělského a potravinářského sektoru, zajištění férových podmínek v dodavatelsko-odběratelských vztazích, transparentnosti potravinového řetězce a osvětě spotřebitele, řekl Šebestyán.

Informace k vývoji spotřebitelských cen, maloobchodních přirážek nebo původu potravin najdou lidé na webu. Údaje se zatím podle Fialky vyhodnocovat nebudou, nyní šlo podle něj zejména o to, aby lidé měli přístup k datům o potravinách.

„Ombudsman bude fungovat jako mediátor řešení vztahů mezi všemi články v potravinovém řetězci a jako kontakt pro spotřebitele a firmy ke komunikaci a podávání podnětů. Cílem je zajištění kvalitních, bezpečných, dostupných potravin, podpora domácí produkce a zvýšení informovanosti spotřebitelů,“ řekl Šebestyán.

Fialka jako ředitel sekce potravinářství řídil například meziresortní koordinační skupinu bezpečnosti potravin i pracovní skupinu ke schématům kvalitních potravin. Za jeho působení se podle ministerstva například podařilo v EU prosadit posílení ochrany spotřebitelů přijetím zákazu dvojí kvality potravin. Byl také členem evropského fóra, které formulovalo základy směrnice o nekalých obchodních praktikách. Ve funkci ředitele sekce potravinářství Fialka zůstane.

Šebestyán plán pro levnější potraviny dosud konkrétně nepředstavil, předseda SPD Tomio Okamura nicméně dříve uvedl, že by se měla například snížit 40procentní hranice tržního podílu, na základě které Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzuje dominantní postavení. Vláda Andreje Babiše (ANO) se ve svém programu zavázala také k omezení marží řetězců i jejich přehlednému zveřejňování. Se zavedením pravidelného monitoringu a zveřejňování přehledů cenových ukazatelů vybraných potravin a zemědělských produktů počítá i ministerstvo. Plán bude vytvořený pro celé volební období a zavádění opatření a změn bude postupné.

Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), která předsedá zemědělskému výboru Evropského parlamentu, se proti plánu dříve na síti X vymezila. „Není to nic jiného než přípravná palba vlády k tomu, aby určoval stát ceny potravin v prodejnách. Něco takového jde proti všem principům volného trhu,“ uvedla.

Také Asociace soukromého zemědělství (ASZ) tvrdí, že připravovaná strategie ani ombudsman nebude fungovat a nic na potravinářském trhu nezmění. Zřízení ombudsmana a řešení praktik obchodníků naopak ocenila Agrární komora ČR (AK). Problém s vysokými obchodními přirážkami má i Potravinářská komora ČR a snahu o získání uceleného přehledu o maržích považuje za správný krok.

Krok ministerstva neocenil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. Ten uvedl, že sektor sice podporuje větší transparentnost, ale odmítá případné zásahy do cenové politiky firem.

Prouza zároveň zpochybnil metodiku zveřejňovaných dat. „U ovoce a zeleniny jsou pak srovnávány ceny zemědělců s cenami v obchodech, a ministerstvo tak zamlčuje fakt, že obchodníci nenakupují od zemědělců, ale od různých odbytových družstev či zprostředkovatelů,“ uvedl Prouza. Podle něj jsou některá srovnání zavádějící a opomíjejí také nutnost dovozu potravin ze zahraničí kvůli omezeným domácím kapacitám. „Máme proto velký otazník nad tím, jaký je skutečný záměr ministerstva zemědělství. Tyto pochybnosti výrazně posilují opakovaná vyjádření lobbistických organizací velkých zemědělců a potravinářů, kteří mluví o tom, že jim má ministerstvo a nově zřízený potravinový ombudsman pomáhat v obchodních vyjednáváních,“ napsal Prouza.