Proč sankce proti Rusku nezabírají. Přes třetí země tam zřejmě proudí i zboží z Česka

PROTIRUSKÉ SANKCE

Proč sankce proti Rusku nezabírají. Přes třetí země tam zřejmě proudí i zboží z Česka
Dva roky války na Ukrajině provází také dva roky sankcionování Ruska. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Sdílet:

Dva roky války na Ukrajině provází také dva roky sankcionování Ruska. Přestože bylo například Rusko bezprecedentně vyloučeno z bankovního systému SWIFT nebo čelilo zastropování cen za ruskou ropu a západní lídři věštili jeho ekonomický kolaps, ruská ekonomika dva roky po začátku invaze na Ukrajinu roste. Pomáhá jí v tom i import například ze zemí střední Asie, kam některé západní státy včetně Česka mnohonásobně zvýšily svůj export. Je přitom pravděpodobné, že ve výsledku tento zvýšený export končí v Rusku, kterému se tak daří vyhýbat sankcím.

Krátce po invazi západní státy v čele s USA zavedly vůči Rusku sankce. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že věří, že opatření budou stejně tvrdá jako ruské náboje, rakety a tanky. Podle tehdejších odhadů Institutu pro mezinárodní finance ve Washingtonu měl ruský hrubý domácí produkt klesnout až o 15 % . Minulý rok přitom ruská ekonomika klesla jen o 1,2 %.

Propad nastal krátce po zavedení sankcí. Evropská unie odhaduje, že v souvislosti se sankcemi Rusko přišlo o zboží v hodnotě 44 miliard eur, které by bylo do Ruska exportované (49 % předválečného exportu), a o zboží v hodnotě 91 miliard eur (58 % exportu do EU), které by Rusko exportovalo. Například u exportu ropy kvůli sankcím klesly Rusku příjmy v absolutních hodnotách o přibližně 25 %, přestože cena ropy stoupla.

V současnosti by však ruská ekonomika za rok 2024 měla podle odhadů růst až o 2,6 %. Což je více než je očekávaný růst ekonomiky USA (2,1 %). A to díky tomu, že Rusko přešlo na válečnou ekonomiku. Někteří analytici tak začali současný stav ruské ekonomiky popisovat jako „válečné keynesiánství“. Zároveň je v Rusku rekordně nízká nezaměstnanost, což podle ekonomů souvisí s velkým množstvím povolaných mladých lidí do armády.

Západní státy na Rusko uplatnily dosud nevídané sankce. Většina ruských bank byla odpojena od bankovního systému SWIFT, což předtím bylo označováno za „jadernou variantu“ sankcí. Západní státy také zavedly kreativní strop na ceny barelu ruské ropy, kdy do západních přístavů nesmí lodě s ruskou ropou nad touto hladinou a západní pojišťovny nesmí lodě s ropou nad touto hladinou pojišťovat. Ropné tankery přitom v naprosté většině jsou pojišťovány západními pojišťovnami. Konzultační společnost Castellum odhaduje, že západní státy od počátku invaze zavedly sankce proti 11 000 fyzických osob a přes 4600 firem.

Těmto sankcím, které měly ruskou ekonomiku potopit, se však Rusku daří vyhýbat. Odstřižení od bankovního systému SWIFT mělo mít dopad na naprostou většinu ruských bank, mělo však podstatnou výjimku, a to pro banky zpracovávající platby za ruskou ropu a plyn. Podle think-thanku Atlantic Council má dodnes k systému SWIFT přístup asi 300 ruských regionálních bank.

Omezení na trhu s ropou začalo Rusko obcházet vývozy do Číny a Indie, které se k tomuto typu sankce nepřipojily.

Navíc mnohdy na tomto přeprodeji ropy a plynu zpátky Evropě Indie vydělává. Podobně Rusko řeší i sankce v jiných oblastech. Někdy v Rusku skončí zboží, které mělo Ruskem pouze projet, jako například finské radary, které měly putovat na letiště v kazašské Almatě, ale nikdy tam nedorazily a skončily pravděpodobně v Rusku.

Druhou variantou je reexport zboží do Ruska přes třetí země. Kromě Indie u příkladu s ropou si analytici a ekonomové všímají například mnohonásobně vyššího exportu z evropských zemí do Kazachstánu či Kyrgyzstánu. A to se týká i Česka. Český export do Kyrgyzstánu je skoro dvanáctkrát vyšší než před únorem 2022. Vývoz do Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kazachstánu a Uzbekistánu se zvedl dvakrát až třikrát. V některých dovozních artiklech i více. Například export karosérií do Kazachstánu zaznamenal rekord. „Zatímco od ledna do listopadu 2021 jich Česko do středoasijské země vyvezlo jen za 4,7 milionu korun, loni od ledna do listopadu to bylo už za více než 1,7 miliardy korun. Nárůst tak odpovídá hodnotě bezmála 37 000 procent. Přitom ovšem vývoz karosérií z Česka do celého světa v daném období narostl jen o 34,5 procenta,“ uvádí ekonom Lukáš Kovanda.

Jak EU, tak české úřady se snaží tomuto reexportu zabránit. EU například v prosinci minulého roku rozšířila sankce i na reexport zboží. Na tuto problematiku se vzhledem k velkému podílu autoprůmyslu Echo24 zeptalo i Svazu průmyslu a dopravy ČR.

„Svaz vítá všechny iniciativy, které posílí kapacitu EU obcházení sankcí zabránit. Zejména je nutná výměna informací a spolupráce mezi agenturami na evropské úrovni k identifikaci případů obcházení sankcí. Na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU je zásadní spolupráce mezi agenturami, jako jsou celní a daňové orgány a státní zastupitelství, zpravodajské služby, výzkumné ústavy a statistické agentury. Objem celkového českého obchodu s Ruskem klesl z 3% celkového obratu v roce 2021 na 1,1% v roce 2023, kdy zejména české vývozy klesly v roce 2023 oproti roku 2021 na pětinu,“ uvedl mluvčí svazu Tomáš Dvořák.

Zároveň uvedl, že si je snah některých vývozců mimo svaz o export do Ruska vědom. „Svaz tento zájem nereflektuje a členské firmy naopak pravidelně informuje o proti ruských sankčních balíčcích Evropské unie a o rizicích obcházení sankcí,“ uvedl mluvčí.

„Obecně jsou sankce na vývozy upraveny příslušným sankčním nařízením Rady (EU) č. 833/2014 postaveny tak, že se zakazují přímo i nepřímo, přičemž toto nařízení přímo zavazuje každého občana EU. Vývozci tedy jsou vždy povinni předcházet tomu, aby sankcionované zboží nepřímo končilo v Rusku. Z tohoto pohledu tedy nelze sankce úmyslně beztrestně obejít. Nicméně to, že sankcionované zboží vyvezené do jiné třetí země skončí přes tuto nebo i další země v rámci řetězení obchodu v Rusku, neznamená, že se na tomto úmyslně podílí český vývozce,“ uvedla ohledně kontroly sankcí mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.

Ta zároveň upozornila, že ministerstvo má na starost především zboží dvojího využití a na kontrole sankcí se podílí i další české úřady. „Cílem ministerstva a dalších spolupracujících subjektů státní správy je předcházet a zamezit snaze Ruska, aby požadované zboží dostávalo na své území. Je jasné, že zcela ze 100 procent se tomuto zabránit nedá, ale vzhledem k robustnímu systému České republiky se daří obcházení sankcí dostat na co nejnižší úroveň,“ uvedla mluvčí.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články