Věkový strop, navyšování penzí. Ministryně financí popsala, proč chce odsunout zásadní změny důchodů

Vláda už odsunula do druhé „vlny“ důchodových změn strop 65 let pro odchod do penze, nyní tlačí ministerstvo financí i na odsunutí změny pravidelných valorizací (více jsme o tom psali zde). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) to neznamená, že by se měnil záměr penzijní systém opět změnit. „O čem se debata vede a povede, je ale načasování a propojení všech těch opatření, která spolu souvisí,“ uvedla pro deník Echo24 Alena Schillerová.

Ministerstvo financí v připomínkách k novele, která zavádí první vlnu penzijních změn nynější vlády, žádá, aby se část změn odložila a projednala až společně s širší reformou penzijního systému. Konkrétně jde o navýšení pravidelných lednových valorizací, které by se měly začít zvedat o tzv. důchodcovskou inflaci a polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny. „Požadujeme, aby změna valorizačního vzorce byla realizována spolu s problematikou náročných profesí a dalšími komplexními změnami v rámci jedné novelizace, která mj. zajistí transparentnější a systémovější odhad dopadů,“ uvádí ministerstvo financí.

To znamená jediné, odsunutí změny pravidelných valorizací až do druhé vlny důchodových změn, v nichž vláda slibuje kromě změny řešení problematiky tzv. náročných profesí také zavést zpět strop penzijního věku na 65 letech. I ten se mimo jiné i na dřívější žádost ministryně financí přesunul právě až do druhé vlny. Podle resortu by řešení v rámci jedné novely spolu s dalšími většími změnami systému umožnilo transparentnější vyčíslení dopadů a přehlednější posouzení dlouhodobé udržitelnosti systému.

Podle ministryně financí Schillerové se nic nemění na tom, že chystané změny vláda zavést chce. „O tom není debata. O čem se debata vede a povede, je načasování a propojení všech těch opatření, která spolu souvisí. Tedy nejen zastropování věku odchodu do důchodu, ale s tím ruku v ruce náročné profese, které se staly předmětem politického handlu, seriózní debata se u nich nevedla. Dále valorizace, řeší se navýšení pro některé starší ročníky,“ uvedla ministryně v rozhovoru s deníkem Echo24.

„Nás teď nic časově netlačí, proto říkám, ať ty změny důchodů odsuneme. Změna u stropu nad 65 let nastoupí nejdříve v roce 2030. Valorizace, protože tady byl obrovský propad reálných mezd, když my změníme valorizační mechanismus z jedné třetiny reálných mezd na polovinu, tak to bude mít dopad nejdříve od roku 2029. V tomto směru nás čas netlačí a udělejme to pořádně,“ uvedla Schillerová s tím, že se čeká i na nová data, která dosud nebyla dostupná a mají hrát klíčovou roli zejména u tzv. náročných profesí.

„Budeme mít jeden nástroj, který má sice dětské nemoci, ale jsme za něj rádi a nikdy jsme ho plytce nekritizovali, tedy jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, z něhož ale nejprve potřebujeme získat data. Je to poprvé nástroj, kdy budeme analyzovat nemocnost v rámci určité profese. Díky datům, která stát získá, uvidíme, že daná profese má třeba vyšší nemocnost od určitého věku. To jsou velmi cenná data, která pro náročné profese potřebujete. Já bývám někdy osočována z nějakého couvání, ale jde o pragmatismus. Já říkám, nedělejme tyto věci na koleni, nedělejme je splašeně, udělejme je v jednom balíčku a o tom my vedeme velmi otevřenou debatu,“ dodala Schillerová.

Důchodový věk se v Česku zvyšuje ročně u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři. Na 65 let se dostane v příštím desetiletí. Poté má podle reformy minulé vlády posouvání pokračovat o měsíc ročně do 67 let, kdy se půjde poprvé do penze v roce 2057. Pracovníci nejrizikovější čtvrté kategorie, zdravotničtí záchranáři a podnikoví hasiči mohou po odpracování 2200 směn jít dříve do důchodu. Zaměstnavatel za ně platí odvody pět procent navíc. Lidem ze třetí kategorie, kteří dělají v chladu, teple, s fyzickou zátěží či vibracemi aspoň tři směny za měsíc, musí pak spořit čtyři procenta vyměřovacího základu na předdůchod.

Strop věku i úprava penzí náročných profesí má platit podle vládního plánu od roku 2028. Obě opatření vnáší i tradiční rozkol mezi odboráře a zaměstnavatele. Odbory požadují dřívější důchod od státu pro pracovníky čtvrté i třetí kategorie. Zaměstnavatelé podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje jsou pro dřívější penze pro nejrizikovější kategorii a po západním vzoru pro předdůchod ze spoření od podniku pro část třetí kategorie.

Zamýšlené zastropování věku zaměstnavatelé ostře kritizují. „Takový kok v Evropě neuvidíte, aby někdo snižoval věk odchodu do důchodu. Jdeme opačným směrem,“ uvedl Rafaj. Podotkl, že početné ročníky takzvaných Husákových dětí další slabé generace na trhu práce i jako plátci daní a odvodů nenahradí. Dodal, že při sečtení všech vládních důchodových plánů výdaje na penze v roce 2040 budou činit 150 miliard korun navíc, v roce 2050 pak 250 miliard korun a o deset let později 400 miliard. Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiřího Horeckého zdraží dluhová služba a sníží se rating Česka, dopadne to na ekonomiku.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly zaměstnavatelé straší. „Že je systém neufinancovatelný, to je největší pohádka. Bude vždy na důchody. Vždy. Je to odpovědnost politické reprezentace,“ řekl Středula.