EET má přinést do rozpočtu 15 miliard, z celé šedé ekonomiky chce Schillerová dvojnásobek

Nový systém evidence tržeb EET 2.0 se spustí od ledna příštího roku, nejprve v pilotním režimu. Ve středu o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle jejích odhadů přinese nástroj 14 až 15 miliard korun ročně do státního rozpočtu. Z celé šedé ekonomiky přitom Schillerová očekává výnos až třicet miliard ročně. Potvrdila to pro Echo24 s tím, že desítky miliard Česku unikají na sociálním pojištění kvůli práci na černo. Podle expertů je ale otázka, zda skutečně boj s šedou ekonomikou přinese tolik peněz, aby dokázal pokrýt celou řadu drahých závazků vlády Andreje Babiše (ANO).

Nový systém EET nebude povinný pro podnikatele, kteří jsou v prvním pásmu paušální daně, mají roční příjmy do jednoho milionu korun či platí měsíční paušální daň 1500 Kč a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministerstvo předkládá návrh zákona do připomínkového řízení. Fiskální přínosy EET 2.0 jen na DPH a dani z příjmů dosahují podle Schillerové 14 až 15 miliard Kč ročně.

Evidovat se nebude pouze tam, kde by EET nedávala smysl, například v letecké dopravě, bankovnictví nebo prodejních automatech. Evidovat také nebudou lidé, kteří mají pouze příležitostné tržby do 50 000 korun ročně, vyplývá z dnešní tiskové zprávy ministerstva financí (MF).

V systému EET 2.0 se budou mimo jiné evidovat hotovostní platby, platby platební kartou, QR platby a další běžné způsoby úhrady při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně. Naopak faktury či on-line transakce z účtu na účet bez fyzického kontaktu evidenci podléhat nebudou, uvádí MF.

Podle Schillerové by mělo EET přinést maximálně 15 miliard. Z celé šedé ekonomiky pak Schillerová věří v možný roční výnos přes 30 miliard, což potvrdila v pátek na dotaz Echa. „EET je jen třešnička na dortu, která tady dávno měla být, protože ve 20 zemí Evropské unie je to úplně normální, není to žádné politické téma jako u nás, byť věřím, že teď po druhé to tak vyhrocené nebude,“ řekla Schillerová.

„Ale já mluvím i o dalších nástrojích. My máme jeden velký problém, to jsou transferové ceny, dalším problémem je zneužívání dividendové politiky. Největší problém ale spočívá v zaměstnávání na černo. Odhaduje se, že až půl milionu lidí u nás pracuje na černo. Agentury práce, které obcházejí pracovněprávní poměr, nám tu rostou jako houby po dešti. Tímto směrem my teď upínáme pozornost a troufnu si říci, že nám utíkají desítky miliard na sociálním pojištění zejména. Tito lidé mají totiž často minimální mzdu, takže primární ztráta je právě na tom sociálním,“ dodala Schillerová.

Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil Echu řekl, že pokud jde o odhad dodatečných rozpočtových příjmů, je obtížné jej učinit bez přístupu k úředním datům. „Jelikož nicméně samo ministerstvo financí své odhady pružně mění v závislosti na tom, kdo je zrovna ministrem, lze spekulovat, že výsledky nejsou zcela imunní vůči politické objednávce. A jelikož nyní politici EET zavést chtějí, troufnu si spekulovat, že odhad 15 miliard bude patrně spíše optimistický a realita tedy bude o něco slabší. Spíše než masivní dodatečné příjmy rozpočtu bych si tedy od EET sliboval kultivaci podnikatelského prostředí,“ uvedl Hradil.

Že boj proti šedé ekonomice nemůže přinést ale ani zdaleka dostatečné příjmy na pokrytí vládního programu, bylo jasné od začátku. „Rozměr šedé ekonomiky je v Česku oproti srovnatelným zemím spíše menší a její další potlačování tedy bude spíše obtížné. Předpokládám, že EET nebude poslední krok tímto směrem, nicméně ať už nová vláda přijde s čímkoliv dalším, nedomnívám se, že bychom si mohli slibovat více než maximálně nízké desítky miliard korun dodatečných daňových příjmů,“ zhodnotil Hradil.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek redakci sdělil, že 15 miliard je počítáno za DPH i daň z příjmu. „Odpovídá to zhruba 1,2 % současného výběru těchto daní, takže si to dokážu i představit. Opravdu po covidu nevíme, jak moc se nám tu šedá ekonomika rozšířila, takže bych to úplně nevylučoval,“ řekl Dufek s tím, že a druhou stranu je třeba počítat s tím, že posun nealkoholických nápojů do nižší sazby DPH bude mít negativní efekt na daňové příjmy, takže v čistém to bude méně.

Schillerová při stejné tiskové konferenci odhalila nové kroky, které znovu zatíží státní rozpočet. Vláda chce například znovu zavést školkovné a daňové úlevy pro pracující studenty. Daňové slevy sociálního charakteru podle ní pravděpodobně budou zařazeny do takzvaného prorodinného balíčku, nebudou součástí zákona o EET. To se zařadí k dalším krokům, jako je zrušení zvýšení odvodů živnostníků, převodu plateb za OZE na státní rozpočet či plánovaný výkup ČEZu, což jsou všechno kroky, které budou mít na rozpočet zásadní dopady. Babišův kabinet zároveň odmítá zvedat daně, spoléhá právě na boj s šedou ekonomikou a na rychleji rostoucí ekonomiku. K tomu má vést i hospodářská strategie, kterou v pátek detailně představil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), spolu se Schillerovou, Babišem a dalšími ministry. Šetřit chce také na provozu státu.