Obce ostře protestují proti zónám pro větrníky. Vymezené oblasti jsme 5x zmenšili, hájí se MMR

Obce a kraje ve velkém bojují proti navrženým akceleračním zónám pro výstavbu větrných a solárních elektráren. Vadí jim možné ohrožení přírody, zvířat či klidového rázu dané oblasti. Ministerstvo pro místní rozvoj pro Echo24 uvedlo, že minulá vláda vytipovala oblasti o rozloze 2685 kilometrů čtverečních, zatímco současný návrh akceleračních oblastí má rozlohu cca 474 km². MMR se hájí tím, že navržené akcelerační oblasti představují místa, kde se očekává nejmenší vliv na veřejné zájmy včetně ochrany přírody a krajiny.

Návrh akceleračních zón aktuálně na území celé republiky počítá s 80 místy, na kterých má být možné v jednodušším povolovacím řízení připravovat stavby větrných elektráren (od strany 22 textu Změna č. 2 Územního rozvojového plánu). Dalších 14 chystaných zón má usnadnit budování solárních elektráren. Deník Echo24 již informoval o tom, že celá řada obcí proti návrhu akceleračních zón ostře protestuje.

Například v Kružberku na Opavsku se o větrnících debatovalo už před časem na veřejné besedě a výsledek byl jasný – lidé je nechtějí kvůli hyzdění krajiny. Starosta Miroslav Klimčík (SNK) ale připomíná, že kromě hlasu občanů bude v jejich případě klíčové i slovo odborníků. „Máme zde chráněnou oblast, vyskytují se tu netopýři, ale údajně i orel skalní. Posouzení ornitologů bude pro případné zájemce o výstavbu naprosto zásadní,“ uvedl Klimčík.

Zástupci měst a obcí z jihu Plzeňska předali vedení Plzeňského kraje nesouhlas s vymezením takzvaných akceleračních zón Řenče, Střížovice a Únětice. Města a vesnice z jihu Plzeňska žádají kraj, aby aktivně hájil zájmy dotčených obcí a jejich obyvatel. Obyvatelé těchto oblastí zveřejnili i petici, ve které žádají o vypuštění zón ze změny rozvojového plánu. Argumentují hlukem, vizuální dominancí v krajině, ztrátou klidového charakteru území, a rizikem ohrožení spodních vod a vodního režimu. Navržené oblasti podle nich zasahují do území s vysokou krajinářskou a kulturní hodnotou a až desítky větrníků by změnily charakter krajiny a zhoršily kvalitu zdejšího života.

Vedení Kraje Vysočina zásadně nesouhlasí ani s jednou ze 14 navržených oblastí, v nichž by mělo být jednodušší povolování větrných elektráren. O stanovisku rady kraje, které zašle ministerstvu pro místní rozvoj, v pondělí novináře informoval hejtman Martin Kukla (ANO). Uvedl, že akcelerační zóny jsou v rozporu se strategickými a koncepčními materiály kraje, zejména se strategií ochrany krajinného rázu, a že k nim dostává hodně negativních připomínek od občanů i obcí.

MMR: Akcelerační zóny mají být v místech, kde nejméně ohrozí ochranu přírody a krajiny

Ministerstvo pro místní rozvoj vnímá kritiku obcí a krajů jako přirozenou součást procesu vymezování akceleračních oblastí. „Důležité je, aby tyto obce uplatnily ve stanoveném termínu a stanoveným postupem připomínky k návrhu. Pouze tyto připomínky bude možné vyhodnotit,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MMR Veronika Lukášová.

„V první řadě je potřeba říci, že akcelerační oblasti pro výstavbu větrných a fotovoltaických elektráren nijak nenahrazují samotné povolení záměru ani negarantují povolení výstavby obnovitelných zdrojů energie. Akcelerační oblasti celostátního významu budou vymezeny Změnou č. 2 Územního rozvojového plánu. Projednání návrhu této změny je dáno a probíhá v souladu se stavebním zákonem a zákonem o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie,“ řekla dále Lukášová.

Návrh byl dne 14. dubna 2026 zveřejněn na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, veřejné projednání celého návrhu se uskuteční v pátek 15. května 2026. „Od zveřejnění návrhu změny až do 1. června 2026 mohou obce a veřejnost uplatnit své připomínky. Definitivní vymezení oblastí musí po řádném vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů a připomínek krajů, obcí a veřejnosti schválit vláda,“ poukázala mluvčí MMR.

Za minulé vlády byly zpracovány podklady pro vymezení akceleračních oblastí, například tzv. semafor. Ten vytipoval podle MMR území k dalšímu prověření o rozloze cca 2685 km². Nyní projednávaný návrh akceleračních oblastí má rozlohu cca 474 km².

„Navržené akcelerační oblasti představují místa, kde se očekává nejmenší vliv na veřejné zájmy včetně ochrany přírody a krajiny. Předložený návrh respektuje podmínky stanovené zákonem i příslušným nařízením vlády, byl posouzen z hlediska vlivů na životní prostředí a ke každé akcelerační oblasti jsou stanoveny i územní opatření,“ dodala Lukášová.