K útoku v Lipsku stačil běžný dron s připevněnou výbušninou. Pilot mohl sedět kdekoliv na světě

Němečtí vyšetřovatelé zjistili podrobnosti o dronu s výbušninou, který byl 4. srpna nalezen u letiště Lipsko/Halle v těsné blízkosti ukrajinského nákladního letounu Antonov An-124. Zařízení neexplodovalo a letiště se podle vyšetřovatelů vyhnulo možné katastrofě. Zpráva německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA), kterou získal deník Bild, zároveň upozorňuje na zásadní problém: dron nebyl řízen běžným rádiovým spojením, ale přes mobilní síť a internet. Jeho pilot tak mohl sedět prakticky kdekoliv na světě.

Případem se zabývá vyšetřovací skupina s označením Quarz. Podle zjištění BKA šlo o upravený závodní dron desetipalcové třídy. Nebyl to vojenský stroj ani výrobek specializované zbrojovky. Zařízení vzniklo z běžně dostupných součástek doplněných o frézované a na 3D tiskárně vyrobené komponenty. Odhadovaná doba letu činila deset až patnáct minut.

Klíčovým prvkem konstrukce byl 4G modul napojený na běžný mobilní hotspot. Přes něj byl dron připojen k internetu. Na druhé straně spojení mohl být notebook s připojeným ovladačem. Přes internet se přenášelo nejen řízení stroje, ale také živý obraz z jeho kamery.

Podle BKA to znamená, že člověk ovládající dron nemusel být v okolí letiště. „Mohl se nacházet na libovolném místě s dostatečně kvalitním přístupem k internetu,“ vyplývá podle Bildu z dokumentu. Přímo na místě tak stačil člověk, který připojil baterii. Další odborné znalosti podle vyšetřovatelů nebyly nutné.

Dron navíc neměl GPS modul. Vyšetřovatelé z toho usuzují, že byl s vysokou pravděpodobností aktivně ovládán člověkem. Automatický let k předem zadaným souřadnicím v této konfiguraci nebyl možný. Pilot tedy zařízení pravděpodobně řídil po celou dobu ručně podle obrazu přenášeného přes mobilní síť.

V blízkosti letiště policisté zajistili také podomácku vyrobenou anténní konstrukci, která mohla fungovat jako retranslační stanice. Podle BKA je to známka toho, že do události mohl být zapojen ještě druhý dron. Ten měl být řízen na frekvenci 915 MHz, která v Německu pro tento účel není povolena. Druhé zařízení se však dosud nepodařilo najít.

Neúčinné by v jeho případě bylo také rušení GPS signálu, protože žádný GPS přijímač neměl. Klasické rušičky by podle BKA mohly fungovat jen za cenu narušení či vyřazení mobilní sítě. Použití záchytných sítí zase předpokládá, že je dron včas objeven. Pokud navíc nese výbušninu, představuje takový zásah značné riziko pro zasahující jednotky. Podle BKA proto zbývají v podobném případě v zásadě tři způsoby detekce: radar, kamery a mikrofony.