Birmingham chce zakázat britské vlajky a vlajky svatého Jiří „kvůli ochraně veřejné bezpečnosti“

Birmingham se obrací na soud kvůli britským vlajkám, které aktivisté už déle než rok vyvěšují na lampy, kruhové objezdy a další veřejnou infrastrukturu. Městská rada žádá o soudní zákaz nepovoleného umisťování vlajek a dalších předmětů v blízkosti silnic. Tvrdí, že nejde o zákaz britské či anglické vlajky jako takové, ale o bezpečnost provozu a ochranu zaměstnanců, kteří při jejich odstraňování čelili výhrůžkám a zastrašování. Spor se mezitím stal součástí širší britské debaty o vlastenectví, migraci a národní identitě, píše britský deník Daily Mail.

Britská a anglická vlajka se v Birminghamu dostaly až před soud. Městská rada zahájila právní kroky, jejichž cílem je zabránit aktivistům v nepovoleném upevňování Union Jacků, křížů svatého Jiří a dalších předmětů na lampy a další zařízení podél veřejných komunikací. Podobný postup už letos zvolilo hrabství Oxfordshire, které u Vrchního soudu uspělo.

Birminghamská radnice vedená menšinovou koalicí liberálních demokratů, Zelených a nezávislých zastupitelů zdůrazňuje, že opatření není namířeno proti samotným národním symbolům. Předmětem sporu je jejich umisťování na veřejný majetek bez povolení. Podle radnice navíc zaměstnanci a dodavatelé pověření odstraňováním vlajek čelili obtěžování a zastrašování, uvedl deník The Guardian.

„Rada postupuje zákonným, přiměřeným způsobem založeným na dostupných důkazech,“ uvedla radní za Zelené Jane Bastonová, která má na starosti rovnost, komunity a sociální spravedlnost. Prioritou města je podle ní bezpečnost veřejnosti, ochrana zaměstnanců a dodavatelů, soudržnost místních komunit a odpovědné nakládání s veřejnými penězi.

Radnice proto požádala soud o vydání předběžného opatření. Mezi jmenovanými osobami je také Ryan Bridge, spoluzakladatel iniciativy Raise the Colours, spolu s několika dalšími lidmi a blíže neurčenými osobami.

Právě iniciativa Raise the Colours stojí za kampaní, během níž se od loňského roku objevily tisíce anglických a britských vlajek na lampách, kruhových objezdech a dalších veřejných místech napříč zemí. Hnutí samo svou činnost prezentuje jako projev jednoty a vlastenectví.

Kampaň začala právě v Birminghamu a postupně se rozšířila do dalších částí West Midlands, Oxfordshiru, Manchesteru či na sever Anglie. Spor kolem ní se rychle přenesl z komunální úrovně do celostátní kulturní a politické debaty. Část Britů v masovém vyvěšování kříže svatého Jiří vidí obnovený důraz na národní hrdost. Kritici naopak tvrdí, že se kampaň prolíná s protiimigračními aktivitami a může působit zastrašujícím dojmem na některé menšiny. Raise the Colours podobná obvinění odmítá.

Situace se vyostřovala také přímo v Birminghamu. Někteří obyvatelé města v posledních měsících požadovali, aby radnice proti Raise the Colours zakročila, a obviňovali ji naopak z přílišné pasivity. Místním úřadům podle britského tisku předávali videa a další materiály, které měly dokumentovat konflikty spojené s vyvěšováním a odstraňováním vlajek.

Samotné Raise the Colours po oznámení soudního kroku uvedlo, že s městskou radou předem o chystaném řízení nejednalo. Organizace tvrdí, že se o něm dozvěděla až prostřednictvím veřejnosti a médií.

Podle iniciativy by radnice měla peníze místo právního sporu vynakládat například na svoz odpadu, bezpečnost ulic a další základní služby. Organizace oznámila, že si chce vyjasnit podrobnosti žádosti a v případě potřeby bude reagovat právní cestou.

Birmingham přitom není první britskou samosprávou, která se rozhodla spor řešit soudně. Oxfordshire County Council letos získala soudní zákaz nepovoleného upevňování vlajek a dalších předmětů na veřejnou silniční infrastrukturu. Čtyři lidé spojení s Raise the Colours následně souhlasili, že nebudou anglické vlajky na lampy vyvěšovat ani k tomu vybízet další osoby.

Také tam radnice argumentovala především bezpečností. Aktivisté podle ní používali žebříky u rušných silnic a kruhových objezdů. Zaměstnanci a dodavatelé odstraňující vlajky se zároveň měli setkávat s nepřátelským chováním, blokováním pracovních plošin či sledováním svých vozidel. Někteří pracovníci proto podle vedení hrabství odmítali vlajky odstraňovat.

Šéf oxfordshirské rady Tim Bearder přitom odmítl interpretaci, že by samospráva zakazovala anglickou vlajku. Lidé ji podle něj mohou dál vyvěšovat na vlastním soukromém majetku a samotná rada národní vlajky používá na svých budovách. Soudní spor se týkal výhradně nepovoleného využívání veřejné infrastruktury.

Stejnou argumentaci nyní používá Birmingham. Přesto se spor zdaleka nevede pouze o lampy a dopravní bezpečnost. Vlajka svatého Jiří se v posledních letech v Británii stále častěji ocitá uprostřed debaty o migraci, anglické identitě a hranici mezi vlastenectvím a nacionalismem.