„Masožravá“ bakterie se šíří na evropských pobřežích. Na co si dát podle českých úřadů pozor

Italské úřady varují před bakterií, která může v závažnějších případech způsobit rychlé odumírání tkání, sepsi a v nejtěžších případech i smrt, píše deník Bild. Bakterie Vibrio vulnificus, přezdívaná také „masožravá bakterie“, se nyní objevuje v Messinském průlivu mezi Sicílií a Kalábrií. Už v červnu přitom byla vibria zaznamenána i jinde v Evropě. Německo následně v červenci hlásilo první letošní úmrtí spojené s infekcí po koupání v Baltském moři. Závažný průběh onemocnění po infekci vibrii je však podle českého Státního zdravotního ústavu spíše vzácný.

Výskyt bakterie v Messinském průlivu není nový. Vědci z Messinské univerzity ji mezi Sicílií a Kalábrií prokázali už před 21 lety. Nynější obavy souvisejí především s oteplováním moří. Vibria se dobře množí v teplých pobřežních vodách s nižším obsahem soli a letní vlny veder tak jejich šíření podporují.

Na rostoucí riziko upozorňoval už v roce 2023 také český Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle něj se necholerová vibria v Evropě objevují ve Středozemním, Baltském i Severním moři a jejich šíření pravděpodobně souvisí mimo jiné s oteplováním pobřežních vod. SZÚ očekával, že těchto infekcí bude v Evropě přibývat. Jako prevenci doporučuje zejména důkladnou tepelnou úpravu ryb a mořských plodů a vyhýbání se koupání v mořské či brakické vodě v případě otevřených poranění; zvýšenou opatrnost by měli zachovávat také lidé s oslabenou imunitou a starší osoby.

„Závažný průběh onemocnění je vzácný – typicky se jedná o onemocnění probíhající u osob s oslabenou imunitou. Závažný průběh mohou mít také ranné infekce. Specifické a často závažné jsou infekce vyvolané V. vulnificus, které je považováno za jednoho z nejinvazivnějších a rychle letálně působících lidských patogenů se smrtností více než 50 %. Podílí se na 94 % úmrtí v rámci všech druhů necholerových vibrií,“ uvádí SZÚ.

Do těla se Vibrio vulnificus může podle italského infektologa Mattea Bassettiho dostat přes otevřenou ránu, odřeninu nebo čerstvé tetování. Rizikem je také konzumace syrových či nedostatečně tepelně upravených mořských plodů. Infekce může vyvolat nekrotizující fasciitidu, při níž rychle odumírá kůže a okolní tkáň, a následně se rozšířit krevním oběhem.

Prvními příznaky mohou být průjem, horečka, zvracení či jiné zažívací obtíže. Později se mohou objevit puchýřovité a krvácející změny na kůži. Celková smrtnost se podle Bildu pohybuje mezi 20 a 35 procenty, u pacientů se septickým šokem nebo oslabenou imunitou může překročit 50 procent.

Zvýšenou opatrnost doporučuje také Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Lidé s poraněnou kůží by se měli koupání v moři vyhnout. ECDC výskyt vibrií sleduje prostřednictvím systému Vibrio Viewer, který ukazuje oblasti s příznivými podmínkami pro jejich množení.