Rusko pokračuje ve válce jen díky Číně

Největší geopolitické soupeření současnosti probíhá mezi Spojenými státy a Čínou. USA, zatím stále nejmocnější země světa, se musejí potýkat s hrozbou, že lidskými zdroji, industriální kapacitou a ideologickou urputností je říše středu nahradí v roli světového hegemona. Tato změna by měla dopad na celý svět, už jen proto, že hlavní slovo by měl nominálně komunistický režim, a ne kapitalistická demokracie. O americko-čínských vztazích a možném budoucím vývoji jsme hovořili s Kaushem Arhou, předsedou Free and Open Indo-Pacific Forum, který byl v Praze na pozvání think-tanku PCTR při CEVRO Univerzitě.

Podle nedávných zpráv z Číny prezident Si Ťin-pching provedl čistku ve vedení armády. Skončilo několik vysoce postavených generálů. Jak tomu máme rozumět?

Nemohu číst mysl pana Siho, ale zvnějšku to vypadá na pokus konsolidovat moc a eliminovat byť jen náznak opozice. Kdykoli autoritářský režim mluví o protikorupční politice, jde hlavně o protiopoziční politiku. Putin udělal to samé. Stejně tak Muhammad bin Salmán v Saúdské Arábii. Vyhazov vojenských lídrů kvůli nedostatku věrnosti samozřejmě oslabuje velitelskou strukturu, vojenské schopnosti, vojenského ducha, morálku a schopnost armády říkat lídrovi i to, co nechce slyšet.

Přihlédneme-li k těmto krokům, nakolik je čínská hrozba vůči Tchaj-wanu reálná?

Čínská hrozba pro Tchaj-wan je velmi reálná, velmi aktuální. Kdyby ve světě, v Americe, na Tchaj-wanu vůči tomu neexistoval odpor, tak by se to již stalo. Zde nejde o nějaké nahlížení do Siho mysli, ale o jeho explicitní slova. Tvrdí, že jde o jednu zemi, která bude sjednocena. Takže když předpokládám, že mu jde o sjednocení Číny, tak ho beru vážně. Jediné, co mu v tom brání, je cena, kterou by za to musel zaplatit. Největší cenu by uvalily Spojené státy. Druhotnou cenou by bylo světové odsouzení. Je pro to několik důvodů z americké perspektivy. Zaprvé je to otázka principu, i v naší „politice jedné Číny“ říkáme, že Amerika je proti jednostranné změně statu quo. Druhý důvod je vojenský. Pokud by si Čína vzala Tchaj-wan, tak by to přímo oslabilo „první ostrovní řetězec“, tedy řetězec táhnoucí se od Jižní Koreje, Japonska přes Filipíny dolů k Papui Nové Guineji a Austrálii. Tvoří první obrannou linii USA a Tchaj-wan je přímo uprostřed. Takže pokud by Čína získala Tchaj-wan, nás by to vojensky oslabilo a umožnilo Číně ohrožovat americké posily vyslané ke spojencům v prvním ostrovním řetězci. Třetí aspekt je ekonomický. Tchaj-wan je velkým výrobcem čipů, což z něj činí kritický komponent digitální ekonomiky. Pokud by ho získala Čína, byla by to nejen ztráta pro svět, ale Čína by získala i kontrolu nad důležitou technologií. Takže Spojené státy mají principiální, bezpečnostní i ekonomický zájem na tom, aby nedošlo k násilné změně statutu Tchaj-wanu. A to je to, co hlavně zabraňuje panu Siovi, aby tak učinil.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.