Spor o Turka doznívá, snaha o změnu Ústavy ne. Senátor Hraba s odborníky připravuje návrh

Spor o jmenování Filipa Turka do vlády končí, debata o pravomocích prezidenta však nikoli. Senátor Zdeněk Hraba (BEZPP), který se dostal do čela iniciativy coby zákonodárce spojený se sněmovní opozicí, už má sepsaný návrh ústavní změny. Jeho cílem má být zpřesnění vztahu mezi premiérem a hlavou státu při jmenování členů kabinetu. Podle Hraby byl aktuální případ jen dalším dokladem dlouhodobého problému. Změna by ovšem vyžadovala širokou politickou shodu, kterou zatím nemá.

Několikaměsíční spor o jmenování poslance zvoleného za Motoristy sobě a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka se zjevně blíží ke konci – v pondělí prezident jmenuje ministrem životního prostředí dalšího z poslanců strany, Igora Červeného, který s neúspěšným kandidátem vytvoří dle svých slov silný tandem či svatou trojici (posledním bude motoristický náměstek Jaromír Wasserbauer). Mohlo potenciálně jít o poslední přetahování mezi hlavou státu a premiérem, co se členů kabinetu týče? Poslanci dolní komory i přes odeznění momentální situace chtějí do budoucna zpřesnit pravomoci prezidenta. Odmítání kandidátů jsme zažili i u předchůdců Petra Pavla.

„Nejenom že ta iniciativa trvá, ale ve středu jsme měli první zasedání sněmovní komise pro Ústavu, kde diskuze vyzněla tak, byť to nebylo nijak hlasováno, že to bude jedna z věcí, které se budeme věnovat. Případ pana Turka nám jenom ukázal, že je třeba to řešit,“ sdělila Echu poslankyně Helena Válková (ANO) s dovětkem, že základní zákon státu se bude tak či tak otevírat, neboť obě komory se napříč spektrem shodly na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu na veřejnoprávní média, co se dohledu nad financováním týče. Podle Válkové je právě zpřesnění pravomocí nejvyššího ústavního činitele při jmenování kabinetu, vedle novely NKÚ, bodem, který má reálně šanci na úspěch.

Že snaha nekončí potvrzuje i fakt, že první jednání sněmovní komise navštívil i předseda jejího protějšku v horní parlamentní komoře, senátor Zdeněk Hraba. Ten se s předsedou sněmovní Stálé komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury Liborem Vondráčkem dohodl na uspořádání společného zasedání, kde by se mohla hledat kompromisní varianta, která by měla šanci získat podporu napříč spektrem. „Pozice pana senátora Hraby je určitě lepší v tom smyslu, že je předsedou senátní komise již sedm let, takže má větší zkušenosti a má určitě i lepší vztahy s lidmi z akademické sféry a dalšími aktéry, kteří by se do toho mohli nějak potenciálně zapojit,“ řekl Echu Vondráček, předseda Svobodných zvolený na kandidátce SPD, který v dolní komoře zasedá teprve od října.

Podle poslance již se senátorem konzultují jména odborníků, které chtějí oslovit. Předseda ocenil roli Senátu coby „akceschopného“ tělesa, co se změny Ústavy ve věci NKÚ týče. „Je možné, že se tato cesta bude využívat častěji i u jiných témat,“ míní Vondráček. Úprava pravomocí spadla pod stůl s loňskými volbami, neboť minulá sněmovna ji neprojednala, nicméně Senát předlohu loni na podzim opět odsouhlasil, a tím přenesl zpět k poslancům.

Návrh se finalizuje

„Já jsem svého času kritizoval prezidenta Miloše Zemana, když postupoval podobně jako nyní pan prezident,“ uvedl Vondráček s tím, že vnímá problém jako nadčasový. Senátor Hraba pak Echu sdělil, že má v hrubých obrysech připravený návrh ústavní změny, který se týká vztahu mezi premiérem a prezidentem při jmenování členů vlády. „Nechávám ho v současné době kriticky posuzovat různými odborníky, abych znal různé pohledy ještě předtím, než jej pošlu do legislativního procesu tady u nás v Senátu,“ řekl Echu senátor.

„Ze strany současné koalice by pro nějaké řešení této situace podpora byla, nicméně s ohledem na potřebnou většinu je třeba hledat shodu napříč. Což by mělo za mě platit u všech podobných změn,“ doplnil pro Echo Hraba, který návrh zatím nechce zveřejňovat, podle jeho slov by však „šlo v zásadě o doplnění závaznosti návrhu premiéra směrem k prezidentovi“. Libor Vondráček míní, že o Hrabovi „asi nelze říct, že by byl aktuálně vládní senátor“.

Současný spor o jmenování Filipa Turka vnímá senátor Hraba jako pomyslnou „třešničku na dortu“, nikoliv prvopočátek debaty, a to sice „vzhledem k tomu, jak různě si vykládají své pravomoci různí prezidenti v posledních třiceti letech“. Připustil však, že legislativní proces nebude zdaleka rychlý jako u návrhu na rozšíření kontroly veřejnoprávních médií ze strany NKÚ, který je dle něj „již v pokročilé fázi projednávání“. „Na rovinu říkám, že to rychlé nebude,“ konstatoval Hraba.

Na změnu ústavy je zapotřebí nejméně 120 hlasů v Poslanecké sněmovně a tři pětiny přítomných senátorů. Předseda KDU-ČSL a člen sněmovní komise Marek Výborný pro Echo uvedl, že „lidovci nebudou podporovat zpřesňování Ústavy v tomto, ani v obdobných článcích“. „Podle mého názoru byla Ústava napsána kvalitně a vědomě velmi střídmým způsobem, nemá být podrobným návodem k použití. Domnívám se také, že Ústavu nemají interpretovat poslanci, v tom se zkrátka neshodnu s kolegyní Válkovou. Poslanci mají tvořit zákony a pokud není jasno v interpretaci, nemají ji vyjasňovat politici, ale nezávislá soudní moc, v tomto případě tedy Ústavní soud,“ řekl Echu Výborný.

Z dřívějšího vyjádření dalšího z členů komise, poslance STAN Karla Dvořáka pro Echo, vyplynulo, že toto opoziční hnutí se staví proti a vidí rozdíly mezi přístupem Petra Pavla a Miloše Zemana, kdy dřívější hlava státu dle Dvořáka posuzovala kandidáty podle jejich odbornosti a politických postojů, zatímco ta nynější prý klade důraz především na ochranu ústavnosti. Proti nápadu se pro Echo vyjádřil dříve i šéf poslanců ODS Marek Benda s tím, že některé záležitosti se mají řešit v rámci politického kolbiště, nikoliv právního.