Záhadné signály z hlubin vesmíru. Vědci dosud nic podobného nepozorovali

VESMÍR

Záhadné signály z hlubin vesmíru. Vědci dosud nic podobného nepozorovali
Objekt ASKAP J1832-0911 vzdálený zhruba 15 000 světelných let od Země. Foto: Rentgenová observatoř Chandra NASA.
1
Panorama
Sdílet:

Vědci zachytili záhadné signály z hlubokého vesmíru, které mohou naznačovat existenci zcela nového druhu kosmického objektu – nebo dokonce mimozemského života. Objekt ASKAP J1832-0911, vzdálený 15 000 světelných let, vysílá pravidelné rádiové a rentgenové záblesky, jaké dosud nikdo nepozoroval. Podle astronomů jde o jev, který není podobný ničemu, co dosud viděli.

Objekt, vzdálený zhruba 15 000 světelných let od Země, byl zaznamenán pomocí ASKAP radioteleskopu na území australských původních obyvatel Wajarri a rentgenové observatoři Chandra NASA. Každých 44 minut vyzařuje dvouminutový signál v podobě rádiových a rentgenových vln – a právě rentgenové záření z objektu tohoto typu bylo detekováno vůbec poprvé v historii. „Objevit, že ASKAP J1832-0911 vyzařuje rentgenové záření, bylo jako najít jehlu v kupce sena,“ uvedl hlavní autor studie Andy Ziteng Wang z Mezinárodního centra pro radioastronomický výzkum (ICRAR).

Tajemný objekt se nachází hluboko v galaktické rovině, oblasti plné hvězd, plynu a prachu. Vědci jej řadí mezi tzv. LTP – long-period transients, tedy objekty s dlouhými periodami záření. Ty byly poprvé zaznamenány teprve v roce 2022 a celosvětově jich bylo dosud odhaleno jen deset. ASKAP J1832-0911 je však podle odborníků zcela výjimečný. „Tento objekt není podobný ničemu, co jsme předtím pozorovali,“ zdůraznil podle deníku The Sun Wang.

Zatím není jasné, co způsobuje pravidelné vypínání a zapínání signálů. Wang vysvětlil, že objekt „by mohl být magnetarem (jádro zaniklé hvězdy s extrémně silným magnetickým polem), nebo by se mohlo jednat o dvojhvězdný systém, v němž jedna ze složek je silně magnetizovaný bílý trpaslík (hvězda na konci svého vývoje s nízkou hmotností).“

Detekce signálů byla podle vědců částečně dílem štěstí. „Radioteleskop ASKAP má široké zorné pole noční oblohy, zatímco Chandra pozoruje pouze její malý výsek,“ popsal Wang. „Bylo tedy šťastnou náhodou, že Chandra sledovala stejnou oblast oblohy ve stejný čas.“

Přestože vědci pracují s různými hypotézami, žádná z nich zatím nevysvětluje celý jev. Podle profesorky Nandy Rey z Institutu vesmírných věd (ICE-CSIC) může být objev zásadní pro naše chápání fyzikálních zákonitostí ve vesmíru. „Objev přechodného rentgenového záření nabízí nový pohled na tuto záhadnou třídu objektů.“ sdělila. Wang dodal, že by tento objev mohl naznačovat nový typ fyziky nebo nové modely hvězdného vývoje.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články