Prodloužení „šmírovací“ výjimky posvětila i ČR. Ministr Metnar popsal důvody

Pobouření minulý týden vyvolala situace, kdy Evropským parlamentem i přes nesouhlas většiny poslanců prošlo pokračování výjimky umožňující firmám dobrovolně kontrolovat komunikaci na internetu, tedy takzvaný „Chat Control 1.0“. Věc se dostala i po opakovaných odmítnutích zpět na jednání Evropského parlamentu procesní kličkou – díky hlasování Rady EU, v níž věc podpořila i Česká republika prostřednictvím stálého zastoupení při EU. Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) pro Echo24 řekl, že ČR obnovení dočasného režimu podpořila, protože chtěla zabránit situaci, kdy by po skončení platnosti původního nařízení letos v dubnu přestaly existovat jednotné podmínky pro dobrovolnou detekci obsahu souvisejícího s pohlavním zneužíváním dětí. ANO přitom ve svém programu mělo napsáno, že nástroji chat control a „dalším šmírovacím aktivitám“ zamezí.

Europarlament minulý týden podpořil pozměněnou verzi výjimky umožňující firmám dobrovolně kontrolovat komunikaci na internetu. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do Evropského parlamentu ke druhému čtení.

Poslanci přitom tuto výjimku v březnu odmítli a v dubnu platnost původního nařízení skončila. Klíčovou roli v jejím návratu sehrála Rada Evropské unie. Poté, co předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová vyzvala na červnovém summitu lídry členských států, aby s dočasným nařízením pokročili, kyperské předsednictví vyzvalo země, aby zvážily přijetí pozice Rady v prvním čtení, i když jde o značně netradiční krok v situaci, kdy Parlament návrh Komise zamítl.

Členské státy tak učinily podle příslušného článku Smlouvy o fungování EU, který Radě umožňuje přijmout vlastní pozici v prvním čtení a poslat text zpět Parlamentu. Tím se ovšem zásadně změnila hlasovací matematika, protože ve druhém čtení může Parlament pozici Rady zamítnout nebo pozměnit pouze absolutní většinou všech svých členů, tedy 361 hlasy ze 720. Ve čtvrtek sice pro zamítnutí hlasovalo 314 poslanců a proti 276 při sedmnácti abstencích, k potřebné hranici to však nestačilo o 47 hlasů, mimo jiné proto, že hlasování díky tzv. naléhavému postupu připadlo už na čtvrtek, poslední den před prázdninami, a v sále chybělo více než sto poslanců.

Prošly naopak pozměňovací návrhy, které z působnosti výjimky vylučují komunikaci chráněnou koncovým šifrováním, takže text nyní putuje zpět Radě, jež má tři měsíce na to, aby úpravy přijala, jinak se spustí dohodovací řízení. Samotné rozhodnutí Rady, které celý manévr umožnilo, padlo mimo veřejné jednání ministrů. Výbor stálých zástupců rozhodl 1. července o použití písemné procedury, generální sekretariát ji téhož dne zahájil. Lhůta byla poté prodloužena do 2. července do 14:00 a procedura téhož dne skončila s výsledkem, který Rada zveřejnila v dokumentech CM 3560/26 a 11513/26: pro přijetí pozice v prvním čtení hlasovaly všechny delegace, tedy jednomyslně a bez jediné abstence. Pro Chat Control 1.0 tak hlasovala i Česká republika.

Formálně jsou členy Rady ministři, v písemné proceduře ale za vládu a její členy odpovídá její Stálé zastoupení při EU v Bruselu, které hlas odevzdává na základě mandátu z jednotlivých úřadů české státní správy, při jednáních na nejvyšší úrovni pak z meziministerského výboru pro Evropskou unii či přímo z rozhodnutí vlády České republiky. Jediným státem, který ke svému souhlasu připojil výhradu do zápisu, byla Itálie, jež sice hlasovala pro, zároveň ale zopakovala svůj nesouhlas s plošným skenováním prováděným soukromými, převážně mimoevropskými poskytovateli, a požadavek, aby byla z budoucí trvalé úpravy výslovně vyňata koncově šifrovaná komunikace. Česká republika žádné takové prohlášení nepřipojila.

Proceduru, která nakonec vedla k podpoře obnovení Chat Control 1.0, podpořili i europoslanci za hnutí ANO. Samotné hnutí přitom mělo vloni ve volebním programu do sněmovny, že na úrovni EU zamezí přijetí „Chat Control“ a dalších evropských šmírovacích aktivit. Nespecifikovalo přitom, že by se mělo jednat až o tzv. Chat Control 2.0, který vyvolává ještě daleko větší kontroverze. V původním návrhu Evropské komise a i v několika pozicích, které se pokoušela různá předsednictví prosadit v Radě EU, se totiž objevovala povinnost skenovat pod pohrůžkou pokuty i šifrovanou komunikaci, což by podle odborníků zcela jasně znamenalo prolomit tzv. koncové šifrování, které lidé využívají na řadě aplikací, jako jsou Signal či WhatsApp. To by podle expertů znamenalo de facto konec posledního zákoutí, v němž lidé na internetu mohou hledat při svých konverzacích soukromí (detailně jsme to popsali zde).

Ministr Metnar pro Echo24 řekl, že ČR nepodpořila zavedení nové regulace s povinným sledováním soukromé komunikace. „Podpořila pouze obnovení dočasného režimu, který v EU platil již od roku 2021 a který funguje na dobrovolném principu. Cílem bylo zabránit situaci, kdy po skončení platnosti původního nařízení letos v dubnu přestaly existovat jednotné podmínky pro dobrovolnou detekci obsahu souvisejícího s pohlavním zneužíváním dětí,“ řekl Metnar s tím, že nešlo o hlasování ministra.

Připomněl, že Evropský parlament navíc přijal zmíněný pozměňovací návrh, který z působnosti prodlouženého prozatímního nařízení vylučuje služby s koncovým šifrováním (např. Signal nebo WhatsApp). „O tom, zda tato změna zůstane v konečném znění, se bude teprve jednat mezi EP a členskými státy. Řada poskytovatelů přitom sama upozorňovala, že nechce zůstat bez jasného právního základu pro své dosavadní dobrovolné postupy,“ uvedl Metnar.

Představitelé vlády veřejně obsah opatření odmítají. Například šéf SPD a také předseda dolní komory Tomio Okamura označil na síti X opatření za „šmírovací a totalitní“. Poslanec a místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) pak uvedl, že nechápe, proč europoslanci z hnutí ANO podpořili proceduru, která vedla ke schválení opatření.

Ostře se pak vyjádřila třeba pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, která uvedla, že je postupem evropských lidovců znechucena. „Boj za ochranu soukromí tímto nekončí. Naopak. Dnešní hlasování ukázalo, že v Evropském parlamentu stále existuje silná většina poslanců, kteří odmítají alespoň oslabování šifrování. To ale nic nemění na tom, že parlament schválil možnost masově šmírovat miliony zpráv nevinných občanů. S tím tvrdě nesouhlasím a budu proti tomu dál bojovat. Soukromá komunikace milionů Evropanů nesmí být oslabována pod záminkou ochrany dětí,“ uvedla Gregorová.