Ukrajinci drží české stavebnictví nad vodou. Po válce je mohou nahradit Filipínci

Tuzemští stavitelé z velké části spoléhají na ukrajinské dělníky, kteří tvoří až jednu desetinu veškerých pracovníků ve stavebnictví. Co se ale stane, až skončí válka na Ukrajině? Mnozí očekávají, že se část uprchlíků vrátí do své rodné země. To by podle odborníků oslovených deníkem Echo24 mohlo způsobit složité problémy v českém stavitelství a zastavení celé řady staveb. Stavaři zároveň varují, že by do pěti let mohlo chybět až 75 tisíc pracovníků, což by ale mohli vyřešit pracovní migranti z Filipín.

Podle zástupců profesních sdružení tvoří Ukrajinci zhruba desetinu pracovníků ve stavitelství. Pro stavební firmy by tak jejich eventuální odchod po ukončení války s Ruskem byl komplikací. Podle administrativních zdrojů z Ředitelství služby cizinecké policie i Českého statistického úřadu (ČSÚ) se v Česku nachází celkově přes 600 tisíc Ukrajinců. „Podle předběžných údajů bylo k 31. 12. 2025 na našem území 612 953 Ukrajinců s evidovaným pobytem,“ uvedl mluvčí ČSÚ Jan Cieslar pro Echo24.

Podle dat Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) nyní v oboru pracuje přibližně 415 000 lidí, občané Ukrajiny z toho tvoří zhruba 40 000. V ČR pracují na různých pozicích od dělníků po kvalifikované řemeslníky. Nutno dodat, že Ukrajinci ve stavebnictví v ČR pracovali i před válkou, která začala 24. února 2022. S následným nárůstem příchodu ukrajinských uprchlíků jejich počet v oboru dál vzrostl. Svaz přitom odhaduje, že do pěti let může ve stavebnictví chybět až 75 000 pracovníků.

Dá se ale vůbec říct, kolik Ukrajinců se vrátí do válkou zdecimované země? Na tuto otázku se pokusila odpovědět studie Hlas Ukrajinců z roku 2025. „Určitě chtěly zůstat v zahraničí (v Česku nebo i v jiné zemi) dvě pětiny (40 %) ukrajinských uprchlíků, třetina (35 %) možnost zůstat v zahraničí spíše zvažovala. Přibližně pětina ukrajinských uprchlíků deklarovala záměr návratu, zhruba desetina velmi silně a další desetina se chtěla spíše vrátit,“ uvádí výzkum.

Svoji roli v plánu na návrat hraje i věk uprchlíků. „Když ve skupině starších 56 let uvádí více než třetina (36 %), že se chce vrátit na Ukrajinu, ve skupině 36 až 55 let méně než pětina (19 %), a v nejmladší věkové kategorii 18 %. Častěji se chtějí vrátit ti s horší znalostí češtiny, nezaměstnaní a důchodci,“ píše se ve studii Centra pro výzkum veřejného mínění a Akademie věd ČR.

„Odchod Ukrajinců by zastavil řadu staveb“

Pokud by došlo k masovému návratu Ukrajinců na východ, tak lze očekávat tlak na kapacity výstavby, údržby a provozu nemovitostí. „Z pohledu realitního trhu se případný návrat části Ukrajinců po skončení války pravděpodobně neprojeví primárně „uvolněním bytů“, ale spíše výrazněji na trhu práce. Ukrajinci dnes tvoří důležitou součást pracovních sil v celé řadě odvětví – od stavebnictví přes technické profese až po služby a provozní činnosti, které jsou klíčové pro samotné fungování měst a bytového fondu,“ uvedl šéf Asociace developerů Zdeněk Soudný pro Echo24.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ukrajinci v Česku zůstanou, říká Havlíček. Pozor na poválečnou vlnou příchozích veteránů, míní

Toto tvrzení potvrdil i prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Jiří Nouza. „Pokud by zde Ukrajinci nepůsobili, byla by situace výrazně složitější. Je třeba si otevřeně říci, že čeští pracovníci ve frontě na stavební pozice nestojí. Případný odchod části ukrajinských pracovníků by tedy měl na obor jednoznačně negativní dopad,“ uvedl.

Podobně vidí situaci také předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Robert Špalek. Podle něj v inženýrství nebo na kvalifikovaných technických profesí pracují zhruba desítky Ukrajinců. Bez účasti pracovníků z Ukrajiny by však v ČR nastal velký problém s nedostatkem řemeslníků a zaměstnanců potřebných v dodavatelských řetězcích.

„Myslím, že řada staveb by se bez ukrajinských pracovníků zastavila. Pokud by nastal masivní, kumulovaný odchod techniků, řemeslníků, dělníků a částečně i projektantů zpět na Ukrajinu, některé části stavebnictví by se s tím vyrovnávaly složitě,“ dodal Špalek. Ten zároveň uvedl, že by se tuzemské stavební firmy mohly podílet i na obnově Ukrajiny. Po konci války bude velká poptávka po výstavbách vodohospodářských a energetických zařízeních, mostních konstrukcích a dopravní infrastruktury, domnívá se Špalek.

Předseda České komory architektů Jan Kasl uvedl, že české firmy by na Ukrajině mohly chtít využít v ČR zapracované Ukrajince k vedení místních projektů. „Právě místní zapracované ukrajinské kapacity by mohly být konkurenční výhodou českého stavebnictví,“ řekl Kasl. Předseda českých architektů také dodal, že na Ukrajině je i velká zásoba stavebních materiálů a surovin, které by se po ukončení války mohly dovážet do Česka.

Jak ale vyřešit chybějící pracovníky? Nabízí se pracovní migranti například z Indie, Mongolska nebo Filipín. Těch v posledních letech přibývá. „Pokud by se větší část Ukrajinců po skončení války vrátila do své země, uvolněné byty by pravděpodobně musely sloužit dalším zahraničním pracovníkům, například z Filipín či Indie. Česká ekonomika by se jinak potýkala s nedostatkem pracovní síly, protože v Česku dlouhodobě chybí zhruba 300 tisíc pracovníků,“ sdělila mluvčí Svazu měst a obcí ČR Alexandra Kocková deníku Echo24.

Na jejich masivní příchod v posledních letech upozornila i manažerka pro advokacii a migraci Klára Boumová z Charity ČR. Ta uvádí, že ČR se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovních sil. „Velcí zaměstnavatelé stále volají po pracovních migrantech ze zahraničí, přestože je zde velké množství Ukrajinců. Během posledních několika let přibylo hodně Filipínců. Ti jsou považováni za ideální pracovníky například v pečovatelských službách, ale i ve strojírenství,“ uvedla Boumová pro Echo24.

SOUVISEJÍCÍ: Nový stavební zákon plánuje jeden úřad a oseká územní plánování. „Neřeší povolovací procesy“

Podle ní je v Česku stejně Filipínců jako Mongolů. „A to migranti z Mongolska do Česka přichází už od 90. let a velká část z nich má tady i trvalý pobyt. Jsou tady déle než pět let, naučili se jazyk a mají i stabilitu v zaměstnání. Na druhé straně jsou právě Filipínci. Trvalý pobyt má pouze 700 z nich a zbývá jich ještě 14 tisíc. Přitom pouze v posledním roce 2025 přišlo téměř 5 tisíc Filipínců do Česka,“ doplnila Boumová.

A proč zrovna Filipínci chodí za prací do České republiky? „Jedná se o spolupráci obou zemí. Filipíny jsou založené na tom, že jejich občané pracují v zahraničí a posílají peníze domů svým rodinám. Ostatně takhle to má mnoho zemí – Ukrajina, Mongolsko a vlastně i Česko. Až na to, že třeba Češi jezdí za prací zase více na Západ. Je to logický vývoj,“ sdělila redakci Boumová.

To, že český trh potřebuje ukrajinské uprchlíky, potvrdil i ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Ten uvedl, že by bez nich nefungovalo jak stavebnictví, tak zdravotnictví i sociální péče. Vláda proto chystá hospodářskou strategii, která má zrychlit přijímání zahraničních pracovníků a více otevřít trh částečným úvazkům.

„Vidíme už několik let – a to i před ruskou agresí na Ukrajině –, že z hlediska stavebnictví, péče o seniory v pečovatelských domech či zdravotnictví by se tady Česká republika bez ukrajinských uprchlíků v tak velkém množství samozřejmě neobešla,“ uvedl Juchelka.

Podle návrhu hospodářské strategie je nedostatek pracovních sil hlavní bariérou ekonomického růstu ČR. Dokument uvádí, že v Česku aktuálně pracuje zhruba 210 000 uprchlíků z Ukrajiny. Na konci loňského roku mělo podle údajů Úřadu práce zaměstnání celkem 816 600 cizinců.