Churchill chtěl Lidice pomstít, říká Andrew Roberts, britský expert na druhou světovou válku

Andrew Roberts, od listopadu 2022 baron Roberts z Belgrávie, patří mezi nejznámější a nejvýkonnější britské historiky. Proslul jako expert na druhou světovou válku a životopisec významných osobností. Jeho biografie Napoleona a Winstona Churchilla jsou široce oceňované. Zároveň se vymyká akademickému trendu tím, že je mužem pravice. Spolu jsme diskutovali o tom, proč se politické extrémy snaží zdiskreditovat Churchilla, co znamená ruská agrese na Ukrajině pro budoucnost války a co jako celoživotní zastánce transatlantické aliance říká na chování Donalda Trumpa.

V poslední době se mění pohled na Winstona Churchilla a Adolfa Hitlera, zvlášť na takzvané alternativní pravici. Asi největší poprask vyvolal rozhovor amerického komentátora Tuckera Carlsona s amatérským historikem Darylem Cooperem, v němž Cooper označil Churchilla za hlavního zlosyna druhé světové války. 

Je to velmi znepokojivý vývoj, protože ve skutečnosti nejde o druhou světovou válku, Churchilla, Hitlera atd. Tyto argumenty používají k tlačení izolacionistického pohledu na americkou zahraniční politiku, která je navíc čistě transakční. Takže se snaží obhájit, že Spojené státy se neměly zapojit do druhé světové války. Což pro mě jako pro Brita, a rozhodně pro vás jako pro Čecha, je velmi znepokojivý koncept, jelikož stále existují nejrůznější hrozby. Pokud budou Spojené státy vnímat zapojení do druhé světové války jako špatnou věc, může to mít nedozírné následky. Kdyby to tak vnímaly tehdy, obě naše země by obsadil nejhorší diktátor historie.

Je tu zvláštní průnik s extrémní levicí. Na jedné straně tu máte Daryla Coopera a na druhé levici, která nesnáší Churchilla, jelikož údajně byl rasista, který způsobil hladomor v Bengálsku. Vznikla tu podivná politická podkova ve vnímání Winstona Churchilla.

Ano, je tu průnik. Samozřejmě on byl ve své době čelný antikomunista Británie. Levice ho za to vždy nesnášela a pohrdala jím. Myšlenka, že bychom měli na celou minulost nazírat pouze skrze rasu, je něco, co tu bylo na vrcholu woke. Ale stalo se to součástí levicové ideologie. Takže ano, máte tu efekt podkovy, kdy extrémní levice i extrémní pravice se sešly ve své nenávisti k Winstonu Churchillovi. Jednak proto, že zastavil fašismus před dalším rozšiřováním a pak ho zatlačil. A zadruhé proto, že varoval svět před komunismem ve svém projevu o železné oponě v březnu 1946. Velmi dobře je to vidět na příkladu Československa. V roce 1938 chtěl pomoci Čechům a v roce 1948 taktéž chtěl pomoci Čechům, neúspěšně v obou případech. Nicméně to je důvod, proč ho dnes nenávidí neofašisté i marxisté.

Ale i Churchill jednal s diktátory. Máme tu například procentovou dohodu se Stalinem, kdy se dohodli na sférách vlivu v Evropě, účastnil se rozhovorů na Jaltě, tam Západ v podstatě souhlasil se sovětským záborem východní Evropy.

To je pravda. Problém byl, že v květnu 1945 bylo ve východním Německu, Polsku, Československu atd. třináct milionů vojáků Rudé armády a partyzánů, kteří neměli v úmyslu dovolit, aby se z těchto zemí staly nezávislé a suverénní státy. To si Churchill uvědomoval a věděl, že s tím nemůže nic udělat. Nemohl jít proti Sovětskému svazu a tehdejším politickým okolnostem. Takže u Churchilla je rozhodně silný element reálpolitiky. To ale neznamená, že necítil odpor k tomu, co se dělo v Československu v letech 1946 až 1948, zvlášť k tomu, co se stalo Janu Masarykovi. Nenáviděl to, když to pozoroval, ale uvědomoval si, že v praktické rovině proti tomu nic nezmůže.

Jaký byl vlastně jeho vztah s československou exilovou vládou?

Dobrý. Obdivoval Masaryka a byl šokován, když byl zavražděn. Myslím, že vzhledem k tomu, že dnes víme, že Putin zabíjí lidi vyhazováním z oken, se mi zdá čím dál jasnější, že Masaryk byl tímto způsobem zavražděn. Ruská propaganda se to později snažila zakrýt tvrzením, že spáchal sebevraždu. Ale pokud dnes čtete noviny, je jasné, že jde o klasický způsob vraždy, jaký praktikovala NKVD a KGB. Myslím, že je možné, že se to táhne až do napoleonského období. Píšu knihu o Napoleonovi a jeho maršálech. Maršál Berthier vypadl z okna hradu v době, kdy městem táhli Rusové. Takže je možné, že tento jejich oblíbený způsob vraždy začal již před 200 lety.

Ano, vypadá to jako velmi ruský způsob, jak umřít. Ještě ale zpět k Churchillovi a Čechům. Jaká byla jeho reakce na atentát na Heydricha?

Samozřejmě byl nadšen. Byl pyšný na to, že těm dvěma československým hrdinům pomohla britská tajná služba, vyzbrojila je atd. A poté, co Němci vypálili Lidice, chtěl totéž udělat německé vesnici stejné velikosti. Chtěl ji vybombardovat a dát světu najevo, že to je přímá reakce na to, co Němci provedli v Lidicích. Ale zastavil ho jeho kabinet. Je to jeden z mála případů, kdy válečný kabinet za druhé světové války zabránil Churchillovi udělat to, co chtěl. Tvrdili, že pokud se vydá touto cestou, Němci zaútočí na další českou vesnici, nebo možná na britskou, a dostanete se do souboje oko za oko s tyranem, který nemá žádné skrupule, a nakonec prohrajete. Takže nakonec královské letectvo nebombardovalo německou vesnici v pomstě za Lidice.

Právě jste dočetli ukázku rozhovoru, jehož plnou verzi najdete ve speciálním vydání Týdeníku Echo 30 rozhovorů. Ten si můžete objednat ZDE. Najdete v něm mimo jiné rozhovory s americkým profesorem Jonathanem Turleym, spisovatelem Chrisem De Stoopem, filozofem Konradem Liessmannem nebo vědcem Ondřejem Bajgarem.