Zvyšující se ceny kvůli válce potlačí na inflaci, první zvýšení se může projevit už v březnu

Konflikt v Íránu se zřejmě neblíží k brzkému konci. To znamená, že ceny pohonných hmot, ale také plynu, v nejbližší době nejspíš příliš klesat nebudou. Podle oslovených expertů se pak tyto ceny propíšou i do inflace. Jeden z ekonomů odhaduje v březnu 0,3 procentního bodu. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že vláda zatím řeší primárně pohonné hmoty a situaci v rafinérii Unipetrol, kde se plánuje odstávka výroby. Tu by vláda chtěla odložit.

Inflaci máme za leden nejnižší za posledních devět let. „Díky tomu, že jsme udělali opatření a zlevnili jsme lidem elektřinu. V únoru máme informace, že bude inflace také nízká. My ale v tuto chvíli nemáme žádné informace, že konflikt potrvá delší dobu. Konkrétní informace nemá nikdo. Je to kontroverzní, když Írán řekne, že nebude napadat arabské země v Zálivu, jako jsou Spojené arabské emiráty, Katar, Kuvajt a Saúdskou Arábii, přitom to dělá,“ řekl Babiš s tím, že vláda nedokáže vývoj posoudit.

„Je zásadní, jestli bude Hormuzský průliv operativní, nyní jsme viděli útok na Bahrajn. Je to na úrovni našich spojenců, především spojenců. My nevíme, jak to proběhne, nebo neproběhne. Nějaké informace od našich služeb máme, ale my jsme to nyní na vládě neřešili. Řešili jsme zásobování pohonných hmot, situaci v rafineriích Unipetrolu, které patří PKN Orlen a bohužel je tam naplánována odstávka výroby, což je nepříjemná situace. My jsme požádali přes MERO, aby to bylo odloženo. Státní hmotné rezervy nebo MERO, když má Unipetrol nějaký problém se zásobováním, tak tam pomáháme,“ dodal Babiš.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že dopady války na ceny pohonných hmot vidíme téměř v přímém přenosu. „Nejsem si jistý, jestli tak rychle se přeceňovaly zásoby na pumpách někdy dříve. Pokud by se ceny ropy udržely na dnešní úrovni (k pondělnímu dopoledni cca 106 USD), můžeme si do inflačního výhledu připsat 0,7 procentního bodu navíc. A jen za březen to už bude zhruba 0,3 procentního bodu,“ odhaduje Dufek.

Pokud jde o plyn, Petr Dufek řekl, že kdo má fixaci, může si oddechnout. „Kdo jede na spot nebo ho fixace čeká, tak ten musí počítat s vyššími náklady. Výrazně narostly i tržní ceny plynu pro příští rok, takže doplňování zásobníků bude dražší. A to tím více, čím se konflikt povleče. A bude rozhodně co naplňovat, protože Němci mají aktuálně zásobníky plné na 21 % a my na zhruba 30 %, a to jsme na tom jen symbolicky lépe než celá EU (29 %),“ dodal Dufek.

Podle hlavního ekonoma společnost Investika Víta Hradila prvním inflačním faktorem budou dražší pohonné hmoty. „A to jak vlivem růstu cen ropy, tak i oslabení české koruny vůči americkému dolaru. Následně se přidají další inflační tlaky. Samotné pohonné hmoty slouží jako vstup do produkce mnoha dalších druhů zboží a služeb a tyto vyšší náklady se projeví i jejich zdražením. Kromě ropy je navíc narušen i obchod s dalšími důležitými vývozními artikly z Perského zálivu jako zemní plyn, síry, močoviny nebo amoniak. Jejich nedostatek způsobí zdražování velkého množství nepřímo navázaného zboží od potravin až po mikročipy,“ uvedl pro Echo24 Hradil s tím, že je těžké s ohledem na vývoj konfliktu nyní cokoliv předvídat.

„Podle aktuálních informací nicméně předpokládám, že iránská krize přidá do české inflace minimálně vyšší desetiny, v horším případě až nízké jednotky procentního bodu,“ dodal Hradil s tím, že případná vládní pomoc bude jen omezená, mimo jiné s ohledem na napjatý státní rozpočet.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že nejistoty ohledně dalšího vývoje na energetickém trhu přichází v relativně „dobrou“ dobu, protože končí topná sezóna. „Zhruba od dubna do října jde v běžném období většina nakoupeného plynu do zásobníků, které slouží jako příprava a pojistka na zimu. Výkyvy ceny plynů tak v současné době sice pocítíme, ale v mnohem menší míře než při výpadku dodávek plynu z Ruska, protože ten přišel během topné sezóny. Dopady v menší míře pocítíme například skrze ceny elektřiny v případě tarifů s nefixovanou cenou. Přesto ale kontrakty s dodávkou energií na další rok vlivem nejistot zdražují, což se projeví ve vyšších nabízených cenách u nových tarifů i s fixací na několik let dopředu,“ uvedl Peterka.

„Průsak nejistot do koncových cen pohonných hmot jsme naopak viděli už v předstihu. Čerpací stanice zdražovaly ještě před otevřením trhů a růstem ceny ropy. Dopad na celkovou inflaci za rok 2026 bude s nejvyšší pravděpodobností malý v rozmezí 0,1 až 0,3 procentního bodu. Záležet bude na tvrdosti a délce trvání konfliktu a na vládních opatřeních. Pokud konflikt bude během pár týdnů ukončen, tak budou dopady skutečně minimální. Dopady porostou spolu s délkou uzavření Hormuzského průlivu. Dopady dále může vláda tlumit snižováním daní, kterými jsou energie a pohonné hmoty zatíženy. To by tlumilo růst cen a alespoň na papíře i míru inflace. Se snížením daní se ale okamžitě pojí výpadek příjmů pro státní rozpočet,“ dodal Peterka.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) řekl, že kabinet už chystá jednání se soukromými provozovateli zásobníků. „Uděláme všechno proto, abychom je motivovali k tomu, aby zásobníky se na příští topnou sezónu začaly naplňovat a aby se nespekulovalo a čekalo se na výhodnější ceny,“ uvedl Havlíček s tím, že nejprve se musí s provozovateli setkat, následně teprve bude možné komentovat konkrétní motivační nástroje. „Musíme vědět, kdo chce doplňovat v jakém objemu. Jsme teprve na začátku a zatím není řešení otázkou dne a noci,“ dodal Havlíček.

Jedním z cílů jeho cesty do Spojených států, kde bude jednat jak s americkou administrativou, tak ale s dodavateli plynu, je také diverzifikace dodávek, především ve smyslu zkapalněného plynu, tedy LNG. ČEZ má 20 procent distribuce plynu na českém trhu a má také možnost pronájmu terminálů. „V úterý mám oficiální přijetí u německého kancléře (Friedricha) Merze, kde tyto věci nepochybně budeme řešit a do hloubky probírat,“ uvedl Babiš.