Kult Havel. Co zůstává z odkazu prvního polistopadového prezidenta

Pátého října by Václavu Havlovi bylo 90 let. A přestože odešel už před patnácti roky, jeho odkaz nebo možná domnělý odkaz zůstává přítomen ve veřejném prostoru. Je to požehnání, nebo naopak defekt? A co zbylo z Václava Havla? Na tyto otázky hledají odpověď tři texty v novém vydání Týdeníku Echo. Editorial Dalibora Balšínka s názvem Kdo se lísá k Havlovi, dále Echo Salon, který vedl Daniel Kaiser, a v hlavním článku tohoto čísla Jiří Peňás.

Měl vyhrát Dubček. Vyhnuli bychom se Havlovu kultu. O odkazu Václava Havla přišli do Salonu Echa diskutovat Alexandr Vondra, místopředseda ODS a do roku 1992 pravá ruka prezidenta Havla, bývalý místopředseda téže strany Jan Zahradil, který však z ODS vystoupil a v současnosti má blízko k Motoristům. On-line byl připojen Jiří Maryško, herec a předák motorkářského Havloids Memorial Clubu. V něm jsou sdruženi i někteří další herci nebo novináři. Debatu vedl Daniel Kaiser.

Každý s každým, všichni proti všem. Svéráz komunální politiky: Plzeň, Budějovice, Ostrava. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Leinert popsal předvolební situaci ve třech krajských městech. Věnoval se Českým Budějovicím, kde jde poprvé do voleb hnutí Naše Česko hejtmana Martina Kuby, pak zajel do Plzně a nakonec zmiňuje svéráz komunální politiky v Ostravě.

Jako brát neurol na syfilis. S Nadine Strossenovou o nenávisti a svobodě slova. V Evropě se stále víc mluví o vzestupu nenávisti a extremismu, mimo jiné v souvislosti s volebními úspěchy Die Linke a AfD v Německu. S tím se vrací i koncept „bránící se demokracie“: představa, že v zájmu ochrany demokratického řádu je někdy nutné omezit základní svobody, včetně svobody slova. O účinnosti cenzury v boji proti nenávisti na obou stranách Atlantiku hovořil Adam Růžička s americkou profesorkou a bývalou prezidentkou Amerického svazu pro občanské svobody (ACLU) Nadine Strossenovou.

Empatický průvodce peklem. Rozhovor o novém překladu Božské komedie. Překladatel a literární teoretik Martin Pokorný se pustil do převodu Božské komedie Danta Alighieriho (1265–1321). V první verzi má hotov překlad úvodní části, Pekla, ukázky byly publikovány v podzimním čísle Revolver Revue. Věří, že překládat Danta má smysl i dnes, soudobý čtenář totiž může mít k Dantovi – autorovi a protagonistovi Božské komedie – v mnohém blízko. Rozhovor vedl Ondřej Štindl.

Hlavně ať je to temné. Jak se z barevných filmů staly bezbarvé. Velká část současné audiovizuální produkce je podobná. Má potemnělý obraz a mnohdy také mdlé a studené barvy. Ztmavení a bezbarvost v dnešních dílech jsou často důsledkem stádního myšlení, někdy až bezduchého opakování toho, co jednou bylo úspěšné, což pro soudobou kinematografii bývá charakteristické i v jiných ohledech. A paradoxně je za tím i technologický pokrok. Čím je technologie obrazového záznamu pokročilejší, tím míň toho může divák vidět, píše Ondřej Štindl.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.