Češi půjdou do důchodu dříve, ale ne ve zdraví. Rozdíl proti Evropě se opět zvětšil

Penzijní věk se má opět zastropovat na 65 letech, ani to však nestačí k „předběhnutí“ statistiky, v které Česko dlouhodobě zaostává. Jde o délku života ve zdraví. Tedy zjednodušeně řečeno subjektivního pocitu, do jakého věku lidé v průměru žijí bez větších zdravotních obtíží. Podle nejnovějších dat Eurostatu se sice v roce 2024 u Čechů mírně zvýšila, dosáhla však jen 62,4 roku. Zatímco celková očekávaná délka života v Česku dál překročila 80 let, bez omezení běžných aktivit způsobených zdravotním stavem mají lidé podle statistiky prožít v průměru o téměř 18 let méně. A odstup Česka od evropského průměru se podle nových čísel ještě zvětšil.

Délka života ve zdraví se v Česku už dlouhé roky drží poblíž hranice 62 let. Podle dat Eurostatu se v roce 2024 zvýšila z předchozích 62 na 62,4 roku. U mužů vzrostla z 61,5 na 61,7 roku, u žen pak z 62,6 na 63,2 roku.

Výrazně výše se podle nových dat nachází průměr Evropské unie. Zatímco za rok 2023 Eurostat uváděl 63,1 roku života ve zdraví, pro rok 2024 jde o 65,2 roku. U mužů činí evropský průměr 64,8 roku a u žen 65,5 roku. Česko tak podle nejnovějších hodnot zaostává za průměrem EU o 2,8 roku, zatímco podle údajů za předchozí rok byl rozdíl jen 1,1 roku. U evropského údaje za rok 2023 však Eurostat zároveň vyznačuje přerušení časové řady, odhad a předběžnou hodnotu, meziroční skok je proto třeba brát s určitou rezervou.

Výrazně větší odstup je vidět při srovnání se zeměmi, které se v roce 2024 umístily na špici. Nejvyšší hodnotu mezi státy EU, pro něž jsou údaje k dispozici, vykazuje Itálie se 73,4 roku, následují Malta se 70,6 roku, Řecko s 69,9 roku, Bulharsko s 69,1 roku a Španělsko s 68,6 roku.

Samotná očekávaná délka života při narození je přitom v Česku podstatně vyšší. V roce 2024 dosahovala podle dat Eurostatu 80,1 roku oproti 79,9 roku o rok dříve. Statistický rozdíl mezi očekávanou délkou života a dobou života ve zdraví tak činí přibližně 17,7 roku. U mužů je očekávaná délka života 77,1 roku proti 61,7 roku života ve zdraví, u žen pak 83 let proti 63,2 roku.

Doba dožití ve zdraví se stala i jedním z argumentů proti prodlužování penzijního věku. Do debaty však vstupují i dva další možná poněkud paradoxní faktory. Z jedné strany jde o studie, které naznačují, že delší setrvání v práci, tedy v aktivitě a pracovním kolektivu, může vést naopak k prodlužování života ve zdraví či lepšímu vnímání svého zdravotního stavu, z druhé strany pak ovšem nynější realita, kdy už i lidé po padesátce mívají dlouhodobý problém sehnat kvůli věku práci. Ani v jedné otázce nelze mluvit o jasné shodě, zatímco některé studie ukazují i zcela opačné výsledky, na trhu práce zase odborníci mluví o tom, že v budoucnu se firmy budou muset stárnutí populace chtě nechtě přizpůsobit i větší vstřícností ke starším zaměstnancům.

Vzhledem k tomu, že jsou už nyní v zemi přes dva miliony seniorů a očekává se odchod do důchodu u silných demografických ročníků, nejde jen o otázku pohodlného života, ale také výrazné zátěže pro zdravotní systém. Odborníci i politici tak dlouhodobě skloňují potřebu zaměřit se více na prevenci a nynější statistiky vylepšit.

Česko má podle dat i značné rezervy v řešení nemocí, kterým lze předcházet, ať už jde o choroby srdce a cév, diabetes, obezitu či některé druhy rakoviny. Právě obavy ze zdravotního stavu ve vyšším věku jsou podle nejnovějšího průzkumu společnosti STADA z roku 2026 mezi Čechy výrazné. Stárnutí se obávají zhruba dvě třetiny respondentů, přičemž nejčastěji zmiňují zhoršení fyzické kondice a nemoci, shodně 75 procent. Poklesu kognitivních schopností, například demence, se obává 67 procent dotázaných. Za jednu z významných budoucích hrozeb pro zdravotnictví považuje 58 procent Čechů také nárůst obezity a nezdravého životního stylu. Postupně se naopak zlepšuje přístup k prevenci. Podle STADA Health Reportu 2026 nechodí na žádné preventivní prohlídky 24 procent Čechů, zatímco v roce 2023 jich bylo 39 procent.