Co ubrání Lucembursko s tisícem vojáků? spekuluje Babiš. Vojenskou nemocnici by NATO prý uznalo

Lucembursko má tisíc vojáků, Estonsko sedm tisíc a žádná letadla ani helikoptéry. Je pak diskuse o výdajích na obranu o procentech HDP, nebo o reálné bojeschopnosti armády? Tuto otázku si položil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že debata by se měla vést o tom, jaké obranné či protidronové systémy bude NATO mít, nikoliv o číslech. Dodal, že mu generální tajemník Mark Rutte řekl, že by se plánovaná vojenská nemocnice v Praze do výdajů na obranu počítala.

Česká republika podle Babiše nesplnila ani jednou ta dvě procenta. „Když v roce 2024 ministryně Černochová manipulovala a dala na prosinec předplatby na F-35, tak jsme byli blízko. Ale není to jenom o tom, že se bavíme o procentech. Pokud bude příležitost, tak se určitě na summitu NATO zeptám, když někdo, kdo má tisíc vojáků, například Lucembursko, které tedy dává tři procenta HDP, jestli je to jenom o těch procentech,“ uvedl Babiš.

„Estonsko má sedm tisíc vojáků, nemá žádná letadla ani helikoptéry, tak o čem to je? Je to o bojeschopnosti armády. O tom se máme bavit v rámci NATO, jaké budeme mít obranné systémy, protidronové systémy. My čekáme na koncepci armády, kterou má připravit pan ministr Zůna. Největší prioritou jsou vojáci, abychom jim dali ještě lepší podmínky a aby byla obrovská motivace být v naší armádě,“ řekl dále Babiš.

Ministerstvo obrany podle něj vždycky říká nějaká procenta a NATO má nějakou jinou metodiku. „Když Česká republika z nepochopitelných důvodů požádala o nejméně peněz z programu SAFE, o dvě miliardy, tak ano, tak D11 jde do části, která nevchází do regulace deficitu, ale nevím, jak nám to NATO uzná nebo neuzná. Když mně Mark Rutte řekl, že vojenská nemocnice se do toho počítá. My chceme postavit vojenskou nemocnici, která je skutečně nemocnice, která má dvě tři patra do země, může to být kryt a sloužit bezpečnosti našich občanů,“ dodal Babiš s tím, že výdaje nově má na starosti Jakub Landovský.

Vláda bude podle Babiše dělat všechno proto, aby dvě procenta naplnila. Podle ministra Zůny se Evropa musí připravit na to, že Spojené státy budou postupně přesouvat větší část odpovědnosti za obranu právě na evropské členy NATO. Řekl to v pořadu Echo Prime Time. „Vidíme to už dnes. Americká administrativa jasně říká, že evropské státy musí převzít větší díl odpovědnosti,“ uvedl. Zůna zároveň hájil plán vlády zvýšit obranné výdaje a naznačil, že Česko by ještě letos mohlo skutečně dosáhnout hranice dvou procent HDP na obranu. „Současná vláda může být první vládou, která dvě procenta splní bez nestandardních účetních manévrů,“ prohlásil.

Velkou změnou podle něj projde i samotná armáda. České ozbrojené síly se podle Zůny musí vrátit více k obraně vlastního území a posilování schopností pro případ velkého konfliktu v Evropě. „Po roce 2022 se Aliance jednoznačně vrací k obraně teritoria. Vidíme to na posilování východního křídla NATO i na nových požadavcích na logistiku, protivzdušnou obranu nebo vojenské zdravotnictví,“ řekl.

V rozhovoru se vyjádřil také k roli budoucího náčelníka Generálního štábu. Podle něj musí jít o člověka, který bude „nositelem změny“ a dokáže se podívat za rámec dosavadního fungování armády. Jaromír Zůna v rozhovoru několikrát nepřímo kritizoval současného náčelníka Generálního štábu Karel Řehku, zejména za jeho veřejné vystupování a mediální aktivitu.

Na otázku, zda při výběru nového náčelníka generálního štábu zohledňuje i to, že Řehka často veřejně komentoval bezpečnostní situaci nebo šel v médiích proti politické reprezentaci, Zůna odpověděl, že podle něj „funkce náčelníka generálního štábu by se neměla vyznačovat nějakým silným veřejným aktivismem, který až vstupuje do politického prostoru“. Premiér Babiš uvedl, že kandidát na náčelníka generálního štábu by měl být znám do pátku.

V podcastu Sorry jako Babiš Zůnu chválil. „Je dobrej a bude to jenom lepší. Nabral za čtyři měsíce 94 % plánu navýšení počtu vojáků? Nabral za čtyři měsíce více než Fiala za minulý rok,“ uvedl Babiš.

Zmíněný Jakub Landovský o víkendu v televizi CNN Prima News řekl, že se bude snažit, aby vládní výdaje na obranu překonaly dvouprocentní hranici. Jednotlivé projekty komentovat nechtěl, zaměří se na to, aby fungoval systém reportování. „Budu potřebovat systém, který pravidelně, a skutečně ne jednou za kvartál, jako to dělá Česká národní banka, odhaduje růst či pokles HDP,“ uvedl. Úkolem vládního zmocněnce je podle něj také argumentovat u jednotlivých výdajů, proč slouží obraně.