Brusel znovu sní o obnovitelné energii z pouště. EU plánuje energetické propojení s Afrikou, za desítky miliard euro

Evropská unie se vrací k ambiciózní myšlence, která ještě před patnácti lety ztroskotala. Evropská komise v uplynulém týdnu představila iniciativu T-MED (Trans-Mediterranean Renewable Energy and Clean Tech Cooperation – Středomořská spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie a čistých technologií), jejímž cílem je propojit energetické systémy Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Brusel do projektu vloží pět miliard eur a doufá, že přiláká další investory, kteří by do roku 2035 mohli investovat až 25 miliard eur.

Podle Evropské komise je důvod jasný: Evropa stále platí obrovské částky za dovoz fosilních paliv a současná geopolitická situace ukazuje, jak zranitelná zůstává.

„Účet Evropské unie za dovoz fosilních paliv se během posledních sta dnů zvýšil o více než 47 miliard eur, aniž bychom získali jedinou dodatečnou jednotku energie,“ uvedl při představení projektu eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen, když narážel na zvyšující se ceny plynu a ropy v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě.

„Naše energetická bezpečnost musí být založena na elektrifikovaných energetických systémech postavených na čisté energii, moderních sítích a větší propojenosti,“ prohlásil Jørgensen.

V praxi to znamená mimo jiné budování nových podmořských kabelů mezi Evropou a severní Afrikou. Solární elektrárny v pouštních oblastech a větrné farmy podél středomořského pobřeží by mohly vyrábět elektřinu, která by následně proudila do evropských sítí, upozornilo Politico.

Evropská komise uvádí že severní Afrika představuje jeden z největších nevyužitých energetických zdrojů na světě. Region podle Bruselu disponuje potenciálem až 2300 gigawattů obnovitelných zdrojů energie, což je více než dvojnásobek současné instalované kapacity celé Evropské unie. Solární a větrná energie se zde navíc vyrábí o 30 až 40 procent levněji než ve většině evropských zemí.

Místopředsedkyně Evropské komise pro Středomoří Dubravka Šuica označila projekt za součást širší snahy vytvořit nový hospodářský prostor propojující oba břehy Středozemního moře. „Nejde jen o energii. Jde o prosperitu, pracovní místa, investice a společnou stabilitu našeho sousedství,“ uvedla Šuica.

Komise očekává, že iniciativa do roku 2035 podpoří vznik nejméně 15 gigawattů nových obnovitelných zdrojů energie a vytvoří více než 100 tisíc pracovních míst. Investice mají jít nejen do nových elektráren a propojení, ale například i do výroby vodíku. Komise mluví také o možnosti vyrábět technologie pro obnovitelné energie na severu Afriky a být tak nezávislejší především na Číně.

„Současná energetická krize jasně ukazuje, že energetická bezpečnost se nemůže opírat pouze o diverzifikaci dovozu fosilních paliv. Musíme přejít k elektrifikovaným energetickým systémům založeným na čisté energii, silných propojeních a efektivních sítích. Tato iniciativa bude klíčová pro uvolnění dosud nevyužitého potenciálu čisté energie v oblasti jižního Středomoří a pro podporu investic do čistých technologií. Bude sloužit zájmům jak Evropy, tak i tohoto regionu, pokud jde o snížení zranitelnosti vůči cenovým výkyvům fosilních paliv,“ uvedl Jorgensen.

Současně má urychlit výstavbu elektrických propojení mezi evropskými a africkými státy. První projekty už vznikají. Mezi nejdůležitější patří podmořský kabel ELMED mezi Tuniskem a Itálií. Projekt který má propojit elektrické sítě Tuniska a Itálie 220 kilometrů dlouhým podmořským kabelem o kapacitě 600 MW, již vstoupil do realizační fáze. Financování je z velké části zajištěno a byly zadány hlavní zakázky na pokládku kabelu. Ve fázi plánování je projekt GREGY, který má propojit Egypt a Řecko. Další elektrická propojení fungují mezi Marokem a Španělskem, kde se připravuje jejich rozšíření.

Návrat projektu Desertec

Myšlenka napájet Evropu elektřinou ze Sahary přitom není nová. Už v roce 2009 vznikl projekt Desertec, který počítal s masivní výstavbou solárních elektráren v severní Africe. Podle tehdejších propočtů mohla saharská energie do poloviny století pokrývat až 15 procent evropské spotřeby elektřiny.

Projekt získal podporu velkých evropských průmyslových skupin i bank. Nakonec však skončil neúspěchem. Zastavily ho politické otřesy po arabském jaru, vysoké náklady na infrastrukturu a obavy investorů z dlouhodobé nestability regionu.

Právě proto se dnešní iniciativa T-MED snaží postupovat opatrněji. Namísto jednoho obřího projektu sází na síť menších propojení, jednotlivých investic a regionálních partnerství.

Ani Brusel si přitom nedělá iluze, že současných 25 miliard eur bude stačit. Podle vlastních odhadů Evropské komise bude k plnému využití energetického potenciálu severní Afriky a Blízkého východu potřeba do konce desetiletí investovat více než 100 miliard eur.

V září má proto vzniknout nová investiční platforma T-MED, která má spojit vlády, rozvojové banky, energetické firmy a soukromé investory. Cílem je přesvědčit kapitál, že tentokrát by sen o energii ze Sahary mohl uspět.