Trh s plynem jako na houpačce. Nejdříve růst na dvojnásobek, pak propad. Nyní jsou ceny o 50 % výše než před válkou

Konflikt na Blízkém východě značně rozkolísal trh s plynem. Jeho cena na spotovém trhu se v řádu dnů více než zdvojnásobila a dosáhla hodnoty kolem 65 eur za megawatthodinu. Ve středu začala klesat a po poledni se pohybovala pod hranicí 50 eur za MWh. Stále však jde o více než padesátiprocentní nárůst oproti cenám před vypuknutím konfliktu, kdy se plyn obchodoval zhruba na 30 eurech. Podle odborníků však ceny na dlouhodobém trhu, které jsou rozhodující pro účty domácností, zatím tak prudce nereagují.

Velkoobchodní ceny v Evropě v posledních dnech výrazně kolísají. Klíčový termínový kontrakt na plyn s dodáním příští měsíc na nizozemském virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) se ve středu kolem 13:00 propadl téměř o deset procent a sestoupil pod 50 eur za megawatthodinu. Ještě v úterý přitom jeho cena krátce vystoupala nad 65 eur za MWh, což byla nejvyšší úroveň od ledna 2023.

Hlavním důvodem je eskalace konfliktu na Blízkém východě. Írán od soboty čelí útokům Spojených států a Izraele a napětí se promítlo do dopravy v Hormuzském průlivu. Tudy přitom prochází přibližně třetina světových dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). Katar navíc v pondělí pozastavil vývoz LNG poté, co íránské drony zasáhly zařízení společnosti QatarEnergy na zpracování plynu, a ve středu zastavil všechnu výrobu LNG nejméně na dva týdny. Přitom další dva týdny může trvat opětovný náběh produkce.

„Pochybujeme, že se situace výrazně zlepší, dokud bude Írán schopen odpalovat rakety a drony,“ uvedl analytik Arne Lohmann Rasmussen ze společnosti Global Risk Management.

Podle ekonomů je ale důležité rozlišovat mezi krátkodobým vývojem na spotovém trhu a dlouhodobějšími kontrakty. „Podstatné je ale zmínit, že růst ceny plynu se odehrál na spotovém trhu, zatímco delší kontrakty reagují výrazně mírněji (jednoletý forward na 33 EUR/MWh). To je důležité například z pohledu tuzemských obchodníků s energiemi, kteří nakupují plyn pro své zákazníky tzv. na dlouho, a proto by se prozatímní zdražení plynu nemělo propsat do ceníků pro spotřebitele. To se samozřejmě může v čase měnit – pokud se ukáže, že výpadek katarského plynu je dlouhodobý, pak by se bezpochyby propsal do vyšších spotřebitelských cen,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.

Z hlediska samotných dodávek přitom Evropa ani Česká republika zatím bezprostřední problém nemají. Zásobníky plynu v Evropské unii byly na začátku týdne podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe naplněny z necelých 30 procent, v Česku zhruba z 31 procent.

Energetici zároveň upozorňují, že přímá závislost Evropy na katarském plynu není tak vysoká, jak by se mohlo zdát. „Z pohledu České republiky je přímá závislost na katarském plynu velmi nízká. Evropa jako celek odebírá z Kataru jen velmi malé množství plynu, což je v aktuální situaci spíše výhoda. Česká republika není vystavena přímému výpadku dodávek,“ uvedl výkonný ředitel Svazu energetiky ČR Josef Kotrba. Je to mezi 7-14 procenty dovozu LNG do Evropy.

To však neznamená, že by se případné problémy v Perském zálivu Evropě zcela vyhnuly. Evropský plynárenský trh je totiž silně propojený a ceny se určují především na burzách. „Tuzemský trh je součástí plně propojeného evropského trhu, kde cenu určuje především spotové LNG. Nepřímý dopad by tedy přišel přes růst cen na evropských burzách,“ upozornil projektový ředitel poradenské společnosti EGU Michal Kocůrek.

To, že by nedostatek plynu v Asii měl dopad i na Evropu, uvádí i ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Ten (plyn proplouvající Hormuzským průlivem poz. red.) sice směřuje zejména do asijských ekonomik, ale pokud ty by jej nedostaly, budou hledat alternativní dodavatele, například ty z USA. Evropa, která je na dovozu amerického plynu více závislá než kdy jindy, by se tak s Asií přetahovala o tento plyn, což by jeho cenu šponovalo. Obchodníci už nyní začali tuto možnost předjímat,“ uvádí Kovanda. Evropa dováží nyní z USA asi 60 procent LNG.

Podle odborníků tak bude rozhodující především délka konfliktu. „Pokud by se situace vyjasnila během několika týdnů, například potvrzením, že Hormuzský průliv zůstane otevřený, dopad na ceny pro koncové zákazníky by mohl být minimální. Pokud by ale výpadek katarského exportu trval delší dobu, například celý rok, projevil by se cenový efekt už při nákupech plynu na příští zimní sezonu. V takovém případě by české ceny rostly spolu s evropskými,“ uvedl Kotrba.

Analytici zároveň upozorňují, že rychlé nahrazení případných výpadků není jednoduché. „Krátkodobě lze část výpadku řešit přesměrováním již naložených tankerů podle aktuální cenové atraktivity trhu. To je však řešení v řádu dnů a týdnů, nikoli strukturální náhrada. Významnější nové kapacity v USA či Kanadě by měly být uváděny do provozu až v průběhu roku 2026,“ dodal Kocůrek.

Energetický trh tak podle odborníků zůstane v nejbližších týdnech citlivý na další vývoj na Blízkém východě. Pokud by napětí v oblasti Perského zálivu trvalo delší dobu, současné cenové výkyvy by se postupně mohly promítnout i do účtů evropských domácností. Zatím však platí, že prudké zdražení se odehrává především na krátkodobém trhu.

Evropská komise ve středu uvedla, že nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU v souvislosti s děním na Blízkém východě. Pokud jde o dodávky plynu, v současné době neexistují žádné obavy z nedostatku, uvedla podle agentury DPA komise na dnešním zasedání koordinační skupiny pro plyn. Oba z vysokých cen jsou však značné. Unijní exekutiva ale situaci bedlivě sleduje. Zásobníky jsou plné na úrovni kolem 30 procent a v posledních dnech nebyly zaznamenány žádné významné odběry.

Největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy jsou Spojené státy a tyto dodávky nejsou podle německé agentury situací na Blízkém východě ovlivněny. Celkově jsou dodávky mnohem diverzfikovanější než před několika lety.