Macron okřikl Meloniovou. Po vraždě studenta je Francie ve sporu i s Washingtonem

Vražda katolického studenta Quentina Deranquea, která rozpoutala bouře ve Francii, začíná mít mezinárodní přesah. Francouzský prezident Emmanuel Macron nejdříve ostře vystoupil proti italské premiérce Giorgii Meloniové a jejímu varování před nástupem levicového násilí a podivil se, proč italští nacionalisté komentují situaci ve Francii. Následně si francouzské ministerstvo zahraničí předvolalo amerického velvyslance Charlese Kushnera kvůli komentáři amerického ministerstva zahraničí, které vraždu Deranquea označilo za znepokojující.

Roztržku mezi Macronem a Meloniovou odstartovala reakce italské premiérky na smrt Quentina Deranquea. Meloniová jeho smrt označila za „ránu pro celou Evropu“, když uvedla, že zabití mladého muže kvůli jeho politickým názorům je útokem na samotné základy demokratické debaty a svobody. Macron na to reagoval ostře a vyzval ji, aby se nevyjadřovala k vnitřním francouzským záležitostem. „Zaráží mě, že nacionalisté, kteří nechtějí, aby se někdo vměšoval do jejich domácích záležitostí, jsou vždy první, kdo komentuje, co se děje v jiných zemích,“ uvedl francouzský prezident, informovaly například The Times.

Meloniová si kritiku nenechala líbit. V televizním rozhovoru prohlásila, že její reakce nebyla zasahováním do francouzské politiky, ale upozorněním na širší problém nárůstu politického násilí. Připomněla také vraždu amerického konzervativního komentátora Charlieho Kirka. „Komentovala jsem vraždu Charlieho Kirka, když k ní došlo, ne proto, že bych chtěla zasahovat do záležitostí jiných zemí, ale protože si myslím, že je to podnět k zamyšlení pro vládnoucí elity nad tím, jak čelit klimatu, které nás může vrátit o několik desetiletí zpět,“ řekla. Podle ní je nutné zabránit návratu atmosféry, kterou Itálie sama zažila v období extrémního politického násilí.

V této souvislosti připomněla období takzvaných „olověných let“ v Itálii v 70. a 80. letech, kdy zemí otřásaly atentáty, únosy a bombové útoky ze strany pravicových i levicových extremistů. Zvlášť nechvalně proslulé byly Rudé brigády, které stály například za únosem a vraždou bývalého premiéra Alda Mora.

Meloniová zároveň otevřela citlivé téma francouzské politiky z 80. let. Připomněla, že Francie po desetiletí poskytovala azyl některým členům italských levicových teroristických skupin. Odkazovala tím na takzvanou Mitterrandovu doktrínu z roku 1985, podle níž Paříž odmítala vydávat italské levicové extremisty, pokud se po příchodu do Francie zřekli násilí. Řím tehdy opakovaně žádal o jejich vydání, ale bez úspěchu.

Itálie není jedinou zemí, která se dostala do sporu s francouzskou vládou kvůli vraždě Deranquea. Americké ministerstvo zahraničí v pátek na sociální síti X uvedlo, že zprávy potvrzené francouzským ministrem vnitra – tedy že Deranquea zabili levicoví radikálové – by měly všechny znepokojit.

„Násilná radikální levice je na vzestupu a její role v souvislosti se smrtí Quentina Deranquea ukazuje na hrozbu, kterou představuje pro veřejnou bezpečnost. Situaci budeme nadále sledovat a očekáváme, že pachatelé násilí budou postaveni před soud,“ napsal na síti X odbor boje proti terorismu amerického ministerstva zahraničí. Příspěvek pak sdílela i americká ambasáda v Paříži.

Na to ostře zareagoval francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který si předvolal amerického velvyslance Charlese Kushnera. „Odmítáme jakékoli zneužití této tragédie (...) k politickým účelům,“ řekl dnes Barrot s tím, že Francii nikdo nebude dávat žádné lekce ohledně násilí.

Student matematiky Deranque zemřel v nemocnici na následky těžkého zranění hlavy 14. února, dva dny poté, co ho zkopali a zbili krajně levicoví aktivisté. Deranque v Lyonu podle médií dělal ochranku členkám feministické skupiny Némésis, které demonstrovaly proti akci poslankyně Evropského parlamentu Rimy Hassanové. V souvislosti se zabitím Deranquea je vyšetřováno sedm lidí, včetně bývalého asistenta poslance levicové strany Nepodrobená Francie (LFI).