Podívejte se, kde všude mohou v Česku vyrůst obří větrníky. Lidé a obce bojují proti akceleračním zónám

2. Kapitola Chráněná oblast na Opavsku

Vládou navrhované akcelerační zóny, které mají v Česku urychlit výstavbu větrných elektráren, narážejí v Moravskoslezském kraji na odpor i praktické překážky. Anketa mezi starosty dotčených obcí na Opavsku a Bruntálsku ukazuje, že cesta povede přes složitá jednání s místními. Obávají se hlavně hluku, někteří argumentují i ochranou vzácných dravců.

Například v Kružberku na Opavsku se o větrnících debatovalo už před časem na veřejné besedě a výsledek byl jasný – lidé je nechtějí kvůli hyzdění krajiny. Starosta Miroslav Klimčík (SNK) ale připomíná, že kromě hlasu občanů bude v jejich případě klíčové i slovo odborníků. „Máme zde chráněnou oblast, vyskytují se tu netopýři, ale údajně i orel skalní. Posouzení ornitologů bude pro případné zájemce o výstavbu naprosto zásadní,“ uvedl Klimčík.

Dlouhodobě se k větrníkům negativně vyjadřuje i bruntálská radnice v podhůří Jeseníků. Odmítá snahy různých firem o výstavbu větrných elektráren v okolí města. Hlavním důvodem je ochrana krajiny a turismu v této části Jeseníků. Investoři chtějí stavět desítky větrníků v několika obcích. Představitelé města proto požadují další projednání a vyhotovení studií o vlivu staveb na životní prostředí.

Rychlejší stavbu větrníků chce MMR v Olomouckém kraji umožnit na území u Lipiny, Horní Loděnice a Šternberka, v okolí Huzové, Hraničních Petrovic a Jívové či nedaleko Moravského Berouna na Olomoucku. Na sezamu akceleračních zón je také území u Jestřebí, Lukavice, Mohelnice a Zábřehu na Šumpersku či dvě lokality poblíž Býškovic a Provodovic na Přerovsku. Na solární elektrárny jsou zaměřeny navrhované akcelerační zóny u Ptení na Prostějovsku, Beňova, Bezuchova a Radkovy Lhoty na Přerovsku.

Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) v úterý novinářům řekl, že krajský úřad podpoří pouze ty akcelerační zóny, na jejichž vzniku se dohodnou místní obecní samosprávy. „Určitě nepůjdeme proti obcím. Je to jejich kompetence a jsou to jejich územní plány,“ uvedl Okleštěk. Hejtman premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a ministerstvu životního prostředí zaslal dopis s žádostí, aby chystané akcelerační zóny nebyly městům a obcím nadiktovány shora.

Také ve Zlínském kraji navrhované akcelerační zóny narážejí na nesouhlas samospráv. Jedna ze zvažovaných zón zasahuje do katastru Morkovic-Slížan na Kroměřížsku. Větrná elektrárna by podle návrhu zón mohla v budoucnu stát i v blízkosti rybníka u Loukova na Kroměřížsku. Jejich starostové s umístěním nesouhlasí a budou se proti zónám vymezovat. Hned tři připravované akcelerační zóny pro stavbu větrných elektráren zasahují do katastru Kelče na Vsetínsku.

Na jihu Plzeňska argumentují ztrátou klidového charakteru území o ohrožením spodních vod

Na Vysočině je v návrhu zveřejněném ministerstvem pro místní rozvoj v polovině dubna 14 akceleračních oblastí, zasahují do území několika desítek obcí. V kraji je nyní sedm větrných elektráren, poslední dvě byly postavené v roce 2009 u obce Věžnice na Havlíčkobrodsku. Vzhledem k možným finančním přínosům nevadí větrníky spíš menším obcím. Názory samospráv jsou různé i v jednotlivých navržených akceleračních zónách.

V Černovicích na Pelhřimovsku odmítli lidé stavbu větrných elektráren vloni na podzim, stejně jako v Polné na Jihlavsku, území obou měst je v navržených zónách. Do navržených akceleračních zón spadá rovněž Obrataň na Pelhřimovsku s 800 obyvateli. Zastupitelstvo se tam dohodlo, že obec proti zařazení do těchto zón podá námitku hned po zveřejnění návrhu.

Zařazení do jedné ze zón nevadí Vysoké Studnici na Jihlavsku, kde žije 400 lidí. „My jsme si dělali v obci anketu, jestli by občané proti tomu něco měli, kdyby tady byly větrníky a anketa dopadla, že dvě třetiny občanů proti tomu nic nemají,“ řekl starosta Milan Souček (nestr.).

Zástupci měst a obcí z jihu Plzeňska předali vedení Plzeňského kraje nesouhlas s vymezením takzvaných akceleračních zón Řenče, Střížovice a Únětice. Města a vesnice z jihu Plzeňska žádají kraj, aby aktivně hájil zájmy dotčených obcí a jejich obyvatel. Obyvatelé těchto oblastí dnes zveřejnili i petici, ve které žádají o vypuštění zón ze změny rozvojového plánu. Argumentují hlukem, vizuální dominancí v krajině, ztrátou klidového charakteru území, a rizikem ohrožení spodních vod a vodního režimu. Navržené oblasti podle nich zasahují do území s vysokou krajinářskou a kulturní hodnotou a až desítky větrníků by změnily charakter krajiny a zhoršily kvalitu zdejšího života.

Akcelerační zóna u Vintířova je namalovaná z Prahy, zlobí se starosta

V Karlovarském kraji stát předběžně vyčlenil pro vznik větrných elektráren dvě zóny, u Nového Kostela na Chebsku a u Vintířova. Solární elektrárny by zase mohly vznikat v prostoru Podkrušnohorské výsypky mezi Dolními Nivami a Lomnicí na Sokolovsku a v Březové, v místě odkaliště Silvestr. Kromě Nového Kostela jde o pozemky Sokolovské uhelné, na kterých se těžilo nebo byly jinak dotčené těžbou uhlí.

Oblast mezi Vintířovem a Královským Poříčím není podle starosty Marka Choce (nestr.) pro stavbu větrných elektráren vhodná, protože je u ještě aktivního lomu Jiří. „Nás nikdo neoslovil, namalovali si to pánové nahoře,“ konstatoval Choc. „Byli jsme vždy ujišťováni, že po skončení těžby se počítá se zatopením dolu. Obecně nejsme proti větrným elektrárnám, ale ne v tomto místě. S fantazií si zde dokážu představit třeba plovoucí solární panely na hladině jezera, ale ne větrné elektrárny. Ty obecně potřebují pevné ukotvení, což na místě dolu nebo výsypky nemusí být jednoduché,“ řekl ČTK Choc. Pokud bude obec požádána o vyjádření, bude proti, dodal.

Celková rozloha plochy se podle Turka zmenšila šestkrát oproti původním plánům minulého kabinetu. Původní návrh rozsahu akceleračních oblastí byl zmenšen z 2685 kilometrů čtverečních na 474 kilometrů čtverečních. To je zhruba 0,6 procenta rozlohy České republiky. Vzhledem k unijním termínům má být podle něj legislativa hotova do konce srpna.

Na veřejném projednání budou představeny všechny konkrétní oblasti. Setkání se uskuteční dopoledne v Radiopaláci v ulici Vinohradská na Praze 2. Bude tam možné klást dotazy ústně přímo v sále nebo on-line. Jednání bude možné sledovat i on-line například na stránkách MMR.