Chci zrušit digitální agenturu, nedává smysl, říká vládní zmocněnec z ANO

Digitální a informační agentura (DIA) může do roka skončit. Poslanec Robert Králíček (ANO) mluví o zbytečném úřadu a slibuje úspory v řádu desítek milionů korun. Současné vedení agentury má za to, že energie, která by se nasměřovala do zrušení úřadu, bude chybět jinde – například v nejdůležitějším projektu letošního roku, a to sice v české řešení Evropské digitální peněženky (EUDIW). Nynější ředitel Petr Kuchař v úterý v Praze na setkání s novináři představil priority pro letošek i hodnocení uplynulého roku. Oproti minulosti se dle dat mj. snížila ochota občanů doporučit služby ostatním.

Stěžejní otázka, která se nad digitalizací v Česku vznáší od voleb, zní: Jak to bude do budoucna s digitalizační agenturou? „Já preferuji zrušení této agentury, protože si myslím, že restrukturalizace, redesign nebo jiná změna prostě není možná,“ sdělil v úterý Echu poslanec a vládní zmocněnec pro digitalizaci Robert Králíček (ANO). Za oblast, která by se dala zrušit, označil poslanec například tzv. kompetenční centra. „Kompetenční centra soustředí experty na vybrané oblasti. Je to místo, kde se řeší složité problémy, připravují nové postupy a agendy, testují a rozvíjejí navrhovaná řešení,“ popisuje svou součást samotná DIA.

Králíček by oddělil tyto nově vytvořené oblasti od těch, které DIA převzala v minulosti od ministerstva vnitra. O tom, že nechat si původní kompetence vzít „z baráku“ bylo chybou, mluvil nedávno i ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) s tím, že by si přál trend zvrátit. Stát musí obecně zpravovat mimo jiné tzv. základní registry – ověřené a závazné údaje o občanech, firmách, atd. To měl právě na starost resort.

„Ušetřily by se tím desítky milionů korun,“ doplnil Králíček pro Echo ke zrušení s tím, že by „zrevidoval i marketingové aktivity a utrácení peněz za analýzy a dokumenty, které poté nemají reálné využití“. „Je to zdroj opravdu velkých úspor pro vládu. Do budoucna bych ty důležité věci přesunul zpátky na resort vnitra,“ doplnil pro Echo Králíček. Podle zmocněnce by ke zrušení mohlo dojít v horizontu tři čtvrtě roku. „Pro zrušení bude potřeba novela zákona, ale nám to za to prostě stojí. Ta agentura v té podobě, v jaké je nyní, tak prostě nedává smysl,“ sdělil poslanec Echu s tím, že jde o jeho dlouhodobý a konzistentní postoj. Kritiku vyjádřil mimo jiné v pondělí na svém profilu na síti X.

Opravdu je vhodné oceňovat instituci a její „experty“, kteří zásadně ohrozili důvěru občanů v digitalizaci svým neoddiskutovatelným selháním s eDoklady při volbách⁉️ To někdo myslí opravdu vážně? Oceňovat někoho, kdo neumí ani validně testovat?🤬 O zákonu práva občana na… pic.twitter.com/gw9bttBPWV

— Robert Králíček (@psprobertkrali1) March 2, 2026

Co na to zástupci agentury?

„To mi nepřísluší hodnotit,“ sdělil Echu v úterý Petr Kuchař, nynější ředitel agentury. „Digitální a informační agentura jako taková je dnes rozběhlým úřadem s několika stovkami zaměstnanců a jeho delimitace kamkoliv jinam bude stát nějakou energii a peníze, které logicky nebudeme moct investovat třeba do Evropské digitální peněženky. Ale pochopitelně, pokud to politické zastoupení bude chtít prosadit, tak to tak bude,“ doplnil Kuchař.

Digitální a informační agentura vznikla k 1. lednu 2023, byť plnou působnost přebrala až od dubna daného roku. Od začátku byla pod těžkou kritikou tehdejší opozice, nynější koalice, protože ta ji považovala za zbytečnou. Krátce po loňských říjnových volbách 1. vicepremiér vlády Karel Havlíček sdělil Echu, že rozhodnutí, co s DIA do budoucna, padne, až bude jasné, kdo převezme digitalizační agendu. Nyní v reakci na dotaz Echa pouze odkázal na poslance Králíčka. Ten byl přitom do funkce zmocněnce pro digitalizaci jmenován 12. ledna 2026.

Vlnu kritiky si DIA vysloužila právě během sněmovních voleb, protože aplikací eDoklady zkolabovala – kvůli přílišnému zájmu veřejnosti využít digitální doklad k ověření totožnosti u volební komise systém nefungoval. Během prvních čtyř hodin voleb byl zaznamenán rekordní počet 1,5 milionu přihlášení do eDokladů přes identifikační autoritu NIA – národní identifikační autorita je státní instituce, která zajišťuje elektronickou identifikaci uživatelů pro on-line služby, primárně veřejné správy. Aplikaci se podařilo zprovoznit až zhruba hodinu před koncem hlasování. Kvůli tomu na podzim skončil tehdejší ředitel agentury Martin Mesršmíd. Jeho nástupce Petr Kuchař na setkání s novináři v úterý v Praze avizoval, že se letos bude agentura na provozní připravenost eDokladů před komunálními volbami soustředit. V loňských volbách byla možnost prokázat se eObčankou nabídnuta veřejnosti vůbec poprvé.

Aplikace eDoklady, která nabízí elektronickou alternativu k běžné plastové kartičce, funguje od začátku roku 2024 a od té doby si ji stáhly statisíce lidí. Dle úterního vyjádření mluvčího DIA Jana Hainze je cílem, aby během roku 2026 počet přesáhl milion. Více než půl milionu míst je zároveň tzv. ověřovateli – lze se zde aplikací prokázat.

Největší projekt roku 2026

S tím souvisí zřejmě nejdůležitější projekt, který chce letos DIA představit: připravuje tuzemskou aplikaci Evropské digitální peněženky (EUDIW). Tu chce Česko spustit na přelomu letošního a příštího roku. Služba má občanům v celé EU umožnit prokazovat svou totožnost pomocí mobilní aplikace. Měla by rovněž uchovávat dokumenty v digitální podobě nebo umožnit elektronický podpis. Jak ale ředitel Kuchař osvětlil, se vznikem evropské peněženky dojde postupně ke konci české eObčanky, byť se nevystřídají ze dne na den, ale budou koexistovat vedle sebe zhruba rok.

Jak národní projekt přispěl k tomu, aby bylo Česko připraveno na ten celoevropský, jak před zhruba 2 lety sliboval tehdejší ministr pro místní rozvoj a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti)? „EUDIW využije zkušenosti občanů i ověřovatelů s digitální identitou a eDoklady. Zásadní bude důvěra uživatelů, ochrana dat a srozumitelné vysvětlení, jak systém funguje a co přináší," uvedl Kuchař. To pro Echo komentoval Králíček s tím, že „to byla poměrně drahá výuková metoda“. „Vezmete-li si, že vyšší desítky milionů stál vývoj aplikace a stovky milionů stála implementace do jednotlivých úřadů, přičemž to používání bylo tristní a vyvrcholilo výpadkem při parlamentních volbách, tak to jen dokresluje, že agentura nedává smysl,“ sdělil Králíček s tím, že ANO od začátku říkalo, že eObčanka nepůjde dále využívat.

Podle ředitele DIA je ovšem přínosů původní aplikace pro tu novou více: základní komponenta evropské peněženky, tzv. PID (Personal Identification Data), která bude představovat atributy dané konkrétní fyzické osoby, je obdobná v obou projektech. „To PID je to úplně základní a zrovna v něm nám teda ta původní aplikace eDoklady pomůže, protože jsme tu komponentu u Portálu občana využili, respektive v současnosti se to programuje, takže využijeme, až to bude hotové,“ doplnil na dotaz Echa Kuchař.

Redakce žádala o vyjádření i bývalého předsedu České pirátské strany Bartoše, poslanec se ale do redakční uzávěrky nevyjádřil.

Konec anonymity na internetu?

Blížící se příchod evropského digitálního mechanismu na ztotožňování přišel na přetřes nedávno v souvislosti s debatou o zákazu sociálních sítí pro nezletilé mladší 15 let. Nástroj, který by pro to šel využít, je právě EUDIW. Nicméně kritici namítají, že opatření by znamenalo prolomení anonymity na internetu. I přesto, že systém by měl dle svých autorů poskytovat jen ty údaje, které jsou nutně zapotřebí – tedy pro ověření věku by poskytl jen věk, nikoliv místo trvalého pobytu či pohlaví –, dle kritiků celé věci jsou v systému vždy nějaká neveřejná zadní vrátka, která umožní pseudonym zpětně ztotožnit.

Šéf DIA Kuchař ale dle svých slov obavy nemá. „Bezpečnost privátních dat je alfou a omegou, a kdybychom bývali nebyli schopni technologicky zaručit, že to je bezpečné, tak by se Evropská komise do toho ani nepustila. Kdyby to bylo, v uvozovkách, nestabilní nebo nespolehlivé,“ sdělil k záležitosti Kuchař s tím, že se účastnil technologických konzultací na úrovni EU. „Součástí těch datových balíčků, které jsou v tom řešení vydány protistraně, jsou jenom ta data, která vy jako klient potvrdíte, žádná jiná,“ doplnil ředitel.

Hodnocení agentury za poslední rok

Digitální formy komunikace s úřady podle průzkumu, jehož se loni v prosinci zúčastnilo 1251 respondentů, preferuje 65 procent lidí. Většina z nich jako důvod uvedla úsporu času a pohodlí při vyřizování. Jde například o elektronické služby k sociálnímu zabezpečení, daním, dopravním agendám nebo k využití lékařských receptů, vyplynulo z průzkumu agentury STEM/MARK pro DIA. Samotné fungování služeb je ovšem dlouhodobě průměrné a uživatelé jsou kritičtí, například k podobě datových schránek.

Při hodnocení digitálních služeb státu udělili dotázaní dle školního systému hodnocení známku 3,1. To je stejná hodnota jako při šetření před rokem. „Stále tak máme co dohánět,“ podotkl k tomu dle ČTK ředitel DIA Petr Kuchař. Mezi negativa respondenti zařadili například nepřehlednost některých řešení či nespokojenost s určitými funkcemi. Dlouhodobě nejnižší hodnocení má datová schránka, u níž uživatelé kritizovali například automatické mazání zpráv starších 90 dnů. Podle Kuchaře by se tato funkce mohla v budoucnu změnit, nutné jsou ale legislativní změny. V současnosti je služba Datový trezor, kterou spravuje Česká pošta, zpoplatněna.

Oproti minulosti se dle průzkumu snížila také ochota občanů doporučit některé služby ostatním. „Výsledky potvrzují, že digitální služby se staly běžnou součástí fungování státu. Zároveň je ale zřejmé, že rozhodujícím faktorem využívání je důvěra občanů ve stabilitu a spolehlivost systémů, a to je jedna z výzev pro naší agenturu,“ řekl Kuchař. Mezi hlavní digitální služby, které DIA v současnosti zajišťuje, patří datové schránky, CzechPoint, Portál občana, Portál veřejné správy, digitální identita a eDoklady.

Stát v současnosti eviduje 9231 služeb. K digitalizaci po odečtení tzv. nepřiměřené zátěže u některých služeb je podle DIA určeno k digitalizaci 4058. Plně digitalizováno je zatím 1723 služeb, tedy 42 procent. Platnost tzv. digitální ústavy, tedy i právo na digitální službu, které mělo dle zákona z roku 2020 začít plně platit už v loňském roce, bylo nakonec odloženo čtyřkoalicí v minulém období až na rok 2027. To tehdy hnutí ANO kritizovalo s tím, že vláda – v dané době již umenšena o Piráty, které Petr Fiala (ODS) vyhodil po fiasku s dalším digitalizačním projektem, konkrétně digitalizací stavebního řízení – nedotáhla do konce jeden ze svých hlavních projektů v oblasti.