„Válečná“ inflace se v dubnu projeví naplno. Ekonomové radí, jak ochránit své úspory
INFLACE
Už v březnu nabrala inflace na rychlosti, v dubnu se vyšší ceny pohonných hmot projeví naplno. Byť ekonomové zatím uklidňují, že se nezdá, že by se inflace utrhla ze řetězu jako v roce 2022, kdy dosáhla za rok 15,1 procenta, pro Echo24 popsali, jak nejlépe chránit své úspory tak, aby odolaly i možnému mírnějšímu zvýšení, které ČR v nejbližších měsících čeká. Varují také před riziky, které konflikt na Blízkém východě může přinést.
V Česku dosáhla březnová inflace 1,5 % a byla druhá nejnižší z celé EU. Hlavním důvodem je zlevnění elektřiny v důsledku přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které spolu s nižšími cenami potravin tlumí dopad dražších pohonných hmot. Již v dubnu však počítá hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko s dalším růstem cenových tlaků, které pravděpodobně zvýší tuzemskou inflaci nad dvouprocentní cíl České národní banky.
Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil pro Echo24 řekl, že základní poučka zůstává stále stejná. „Na bankovním účtu či v hotovosti mějte pouze tolik peněz, kolik můžete realisticky v nejbližší době potřebovat. Jako relativně rozumný se jeví objem kolem šestinásobku vašich běžných měsíčních výdajů. To by mělo stačit na normální provoz domácnosti s rezervou pro případ nečekané události, jako je třeba porucha auta, i pro případ výpadku příjmů na dobu pár měsíců,“ uvedl Hradil.
Všechny peníze nad tento objem by podle něj měly pracovat, tedy být zainvestovány. „I při volbě investic je pak klíčové období, na které své peníze odkládáte. Pokud je pravděpodobně nebudete potřebovat 5 let a déle, volte hlavně akcie. Na kratší období už jsou vhodnější bezpečnější investice jako dluhopisy, nemovitostní fondy a podobně. Na úplně krátkou dobu, tedy například do 2 let, už volte velmi bezpečné způsoby, jako jsou fondy peněžního trhu, termínované vklady a podobně,“ řekl Hradil.
Přestože současná tržní nálada nasvědčuje spíše jen mírnému nárůstu inflace, tak lze podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky pochopit poptávku investorů pro zajištění v případě, že inflace skutečně poskočí do teritoria nad 3 %. Uvedl, že desetiletý český státní dluhopis v současné chvíli nese okolo 4,69 %, což je růst oproti začátku roku, kdy jsme se pohybovali okolo výnosu 4,5 %. Nicméně státní dluhopisy nejsou podle něj samospásné.
„Jejich spíše nižší výnos proti zvýšené inflaci neochrání. Státní dluhopisy fungují spíše jako hedge proti poklesům akciových trhů, kdy investoři v případě zvýšených nejistot rotují aktiva do bezpečnějších nástrojů, jako jsou státní dluhopisy. Těm pak roste hodnota, což může vyvážit právě pokles akciové části portfolia,“ uvedl pro Echo24 Peterka.
„Zajímavé zajištění proti inflaci můžou být takzvané TIPS, které lze koupit i v rámci ETF. Jsou to americké státní dluhopisy s reálným výnosem, který se nesnižuje při růstu inflace. Problémem ale je, že vás chrání proti americké inflaci a nikoliv proti té české. Přesto se jedná o vcelku standardní nástroj pro zajištění proti inflaci,“ dodal Peterka.
Proti inflaci dále mohou podle něj dobře zajistit akciové tituly firem, které těží z růstu cen, protože roste cena i jejich prodávaného zboží a tedy jejich tržby. „Firmy, které mají silnou cenotvorbu si umí zajistit dostatečnou marži, což vede k růstu cen takových akcií. Předesílám, že se nejedná o investiční doporučení. Mezi sektory, které stojí za to zvážit, se řadí v tuto chvíli sektor polovodičů, který lze také diverzifikovaně investovat skrze ETF. Tomuto sektoru se delší dobu nebývale daří a výhledy mluví o pokračování trendu,“ míní Peterka.
Další zajímavé sektory mohou podle něj být energetika, infrastruktura, finanční společnosti a banky a zdravotnictví. „Všechny tyto sektory mohou fungovat jako hedge proti růstu inflace a zároveň nabízí zajímavý potenciál i pro případ, že se současná situace uklidní. Zajímavou sázkou může být i sektor letectví a leteckých společností, které jsou nyní pod obrovským tlakem. Při narovnání situace lze očekávat nárůst hodnoty těchto akcií. Problém ale může nastat při další eskalaci. Je zde přítomná vysoká míra rizika,“ řekl Peterka.
„Na závěr bych zvážil i investici do tzv. magnificent 7, tedy do 7 největších technologických společností, které mají našlápnuto k další průmyslové revoluci. Případná eskalace války by ale vedla minimálně ke krátkodobému poklesu hodnoty jejich akcií. Je tedy třeba zvýšená opatrnost. Pokud k výše zmíněným přidáme zlato, tak se díváme na tzv. all weather portfolio. Tedy portfolio do každého počasí, které umí doručit zajímavé zisky v dobrých časech a uchovat hodnotu i v časech těžkých,“ dodal hlavní ekonom XTB.
Také podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka jsou dlouhodobě nejúčinnější cestou, jak ochránit úspory, investice. „I poslední inflační epizoda ukázala, jak například investice do akciových indexů dokázaly hladce porazit českou inflaci. Pro konzervativnější střadatele jsou na trhu i zajímavé možnosti v podobě termínovaných depozit nebo spořicích účtů s různými investičními bonusy,“ uvedl Dufek.
Zmíněný Dominik Rusinko v komentáři zaslaném redakci uvedl, že v letošním roce počítají s průměrnou inflací v Česku na 1,9 %, v roce 2027 ale dojde k opětovnému zvýšení na 2,9 %. „Zásadní nejistota však panuje ohledně rozsahu a délky trvání energetického šoku, stejně jako přelivu dražších energií do zbytku ekonomiky. I proto očekáváme velmi opatrný přístup České národní banky, které bude držet úrokové sazby stabilní na 3,5 %,“ uvedl Rusinko.