Frontex: Další migrační krize přijde. Agentura varuje před zbraněmi z Ukrajiny po válce

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex výrazně posiluje své kapacity. Důvodem nejsou jen pokračující migrační tlaky na hranicích Evropské unie, ale i rostoucí obavy z hybridních hrozeb, organizovaného zločinu a možného pašování zbraní z válkou zasažené Ukrajiny. V rozhovoru pro německý deník Die Welt na to upozornil zástupce výkonného ředitele Frontexu Lars Gerdes. Ten je zároveň přesvědčený, že další migrační krize přijde.

Podle něj se Evropa musí připravit na scénář, kdy po případném příměří nebo ukončení války na Ukrajině začnou zemi ve větší míře opouštět zbraně, munice a výbušniny. „Riziko považuji za vysoké. V zemi bude velké množství zbraní a zároveň mnoho lidí, kteří budou potřebovat peníze,“ uvedl Gerdes. Varoval, že část vojenského materiálu by mohla skončit v rukou organizovaného zločinu nebo teroristických skupin.

Frontex už nyní podle něj posiluje přítomnost na západní hranici Ukrajiny a speciálně školí své jednotky pro odhalování pašeráckých sítí. Podle Gerdese je možný podobný scénář jako po válce v Jugoslávii, odkud se do Evropy dostávaly nelegální zbraně ještě řadu let po skončení konfliktu. Tentokrát by však podle něj mohlo jít o modernější a nebezpečnější arzenál.

Vedle pašování zbraní upozorňuje Frontex také na proměnu samotné migrační krize. Podle Gerdesa už nejde jen o spontánní pohyb migrantů, ale stále častěji o organizované hybridní operace. Jako příklad uvedl tlak na hranice Polska, Finska nebo pobaltských států, kde podle evropských institucí Rusko a Bělorusko využívají migraci jako nástroj politického nátlaku vůči Evropské unii.

„Vidíme cílenou instrumentalizaci migrantů státními aktéry,“ řekl Gerdes. Migrační trasy se podle něj navíc rychle přesouvají.
„Zaznamenali jsme například migrační pohyby migrantů z východních hranic Evropy do Libye. Je nepravděpodobné, že by to lidé dělali čistě z vlastní iniciativy, natož aby na to měli finanční prostředky. Z Libye se lidé zase pokoušejí dostat do Evropy. Proto v současné době zaznamenáváme například silný nárůst příjezdů na Krétu. Nemůžeme říci, že je vše v pořádku. Z naší práce víme, že další krize přijde,“ uvedl Gerdes.

Agentura proto plánuje výrazné posílení svých sil. Lars Gerdes v rozhovoru mluví o plánech na posílení na až 30 000 uniformovaných příslušníků. Oficiální plány Frontexu jsou zatím opatrnější. Agentura na svých stránkách uvádí, že by v roce 2027 měla mít 10 000 členů, z toho 3000 zaměstnaných přímo Frontexem. Zbytek mají tvořit pohraničníci vyslaní členskými státy. V současnosti Frontex uvádí, že zaměstnává asi 2500 lidí.

Gerdes se také vyjádřil k modernizaci Frontexu, k plnění dalších úkolů, které má na starosti, například pomocí dronů. „Ochrana hranic dnes zdaleka není jen otázkou migrace,“ uvedl Gerdes. Přes Středozemní moře se podle něj pašují také drogy, zbraně a další nelegální zboží. „Jedním z našich hlavních úkolů je vytvořit evropský obraz situace vnějších hranic. K tomu používáme satelitní snímky, letadla, drony a v některých případech vrtulníky. Budoucnost spočívá v ochraně hranic, včetně dronů. Mohou zůstat ve vzduchu mnohem déle a monitorovat větší oblasti než například vrtulníky. Současně se technologie senzorů a kamer stále zlepšují. To nám umožňuje rychleji detekovat migrační pohyby, pašerácké aktivity nebo námořní nouzové situace,“ uvedl k využívání nových technologií.

Významnou součástí nové strategie Frontexu se stávají i repatriace migrantů, kteří nesplní podmínky pro azyl. Gerdes připomněl, že od června začne v EU fungovat nový migrační a azylový systém GEAS, který počítá s rychlejšími hraničními procedurami a následnými návraty neúspěšných žadatelů o azyl.

Podle výpočtů Frontexu by až polovina migrantů mohla spadat do režimu zrychleného řízení, protože pocházejí ze zemí s nízkou úspěšností udělování azylu. Úspěch systému však bude záviset na tom, zda členské státy vytvoří dostatečné kapacity pro ubytování, bezpečnostní dohled a případné zadržování migrantů během řízení.

Gerdes se také vyjádřil k repatriacím, na kterých se Frontex podílí čím dál tím více. „Již dlouho patří k našim klíčovým úkolům a jsou součástí komplexního přístupu k řízení migrace. V současné době podporujeme již přibližně 50 procent všech repatriací z Evropy – ať už z organizačního, personálního nebo finančního hlediska. Od roku 2022 jsme zvýšili počet z přibližně 24 000 na 56 000 ročně. Obzvláště silně roste oblast dobrovolného návratu, a to i do zemí jako Afghánistán a Sýrie. To je často i lepší řešení: humánnější, jednodušší a udržitelnější. Zároveň však podporujeme i nucené návraty, pokud to členské státy nařídí a požadují,“ uvedl Gerdes.