Zrušení zelených dotací by bylo kritické pro rozjeté projekty, Babiš viní bývalou vládu ze lží

Úplné a okamžité zrušení dotačního programu Nová zelená úsporám (NZÚ) by bylo kritické především pro ty, kteří už mají své renovační projekty v nějaké fázi rozpracovanosti. Za zachování programu NZÚ se i proto postavily Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD). Premiér Andrej Babiš (ANO) označuje projekt NZÚ za dobrý, bývalá vláda Petra Fialy (ODS) ale podle něj lhala, když tvrdila, že jsou na něj zajištěné peníze. Dělá prý vše proto, aby program pokračoval.

Šéf Motoristů sobě Petr Macinka pověřený řízením resortu životního prostředí na konci ledna na dotaz Echa uvedl, že předchozí vláda nadhodnotila příjmy z emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí na 12 miliard korun. Současná vláda v rozpočtu pracuje s 5,5 miliardy. Z fondu je mimo jiné hrazena právě Nová zelená úsporám. Macinka řekl, že se musí program upravit. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) avizoval, že podpora bude založena hlavně na zárukách a garancích, respektive prostřednictvím zvýhodněných úvěrů. Cílit se má nově méně na individuální renovace a více na veřejnou infrastrukturu.

Premiér Babiš se chce ale k programu vrátit. „Budeme to řešit, protože hlavně u těch, kteří se na to připravovali a měli nějaké náklady, tak by si zasloužili, abychom jim ty náklady dali,“ uvedl Babiš v České televizi. Dodal, že bývalá vláda lhala o tom, že na program jsou peníze. „Ministerstvo životního prostředí neuposlechlo ministerstvo financí a stále tvrdilo, že dostanou peníze z povolenek na roky 2026, 2027 a 2028 na zelenou úsporám. Ale lhali. V roce 2026 místo 25 miliard přijde jenom pět miliard, v roce 2027 místo 25 miliard přijdou jenom dvě, v roce 2028 přijde místo 25 miliard čtyři. Takže zase lhali a ještě nás teď kritizují,“ řekl Babiš.

Babiš dodal, že v pátek jednal s ředitelem Státního fondu životního prostředí Martinem Kubicou. „Ale dejte nám ještě chvilku, dělám na tom, aby ten program pokračoval,“ uvedl Babiš. Dříve zároveň řekl, že pokračování programu odmítali Motoristé, proto není v programovém prohlášení vlády.

Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) trvá na tom, že peníze na pokračování NZÚ v rozpočtu byly. S ohledem na cenu emisních povolenek Hladík v první půlce ledna Echu řekl, že ve fondu bude více prostředků, než se předpokládalo. Podle něj by v případě změn financování energetických úspor šlo o politickou ideovou věc, nikoliv problém rozpočtu.

Za zachování programu se postavily zmíněné SPS a SČMBD. Před dvěma dny tyto organizace odeslaly ministru Macinkovi společný dopis vysvětlující přínosy zachování dotací NZÚ pro bytové domy a objasňující nepříznivé dopady zrušení této podpory. Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza pro Echo24 řekl, že předchozí roky ukázaly, že program NZÚ měl praktický a měřitelný přínos zejména pro bytové domy.

„V období posledních tří let činila průměrná výše dotace programu Nová zelená úsporám přibližně 37 000 Kč na jednoho obyvatele bytového domu. Tato veřejná podpora vyvolala celkovou investici do obnovy bytového fondu ve výši zhruba 165 000 Kč na obyvatele. Program měl tedy významný multiplikační efekt. Každá koruna veřejné podpory pro bytové domy generovala násobně vyšší objem soukromých investic,“ uvedl Nouza s tím, že tyto investice navíc vytvářely poptávku v navazujících odvětvích národního hospodářství a přispívaly k růstu zaměstnanosti i příjmům veřejných rozpočtů prostřednictvím odvodů a daní.

Z hlediska efektivity patřila podle něj podpora bytových domů k nejúčinnějším nástrojům státu v oblasti energetických úspor. “Šlo o výrazný stabilizační prvek trhu, který nyní mizí. Současná nejistota všechny paralyzuje. Firmy i SVJ vyčkávají, projekty se zastavují a rozhodování je odsouváno,“ dodal Nouza s tím, že považuje za klíčové, aby vláda co nejdříve poskytla jasné a srozumitelné informace o dalším směřování programu.

V diskusích zaznívají úvahy o snížení přímé podpory a větším zapojení bankovního sektoru formou zvýhodněného financování. „Pokud by k zavedení tohoto nástroje došlo, z našeho pohledu je zásadní, aby bylo možné uplatnit jej i na již uzavřené úvěrové smlouvy z roku 2025, kde SVJ počítala s dotací NZÚ, avšak žádost již nestihla podat. Pouze tak může tento nástroj alespoň částečně kompenzovat výpadek přímé podpory u již připravených projektů,“ řekl dále Nouza.

Problematické budou podle něj právě projekty, které byly rozpracovány už v minulém roce. „Na trhu je značné množství projektů, které byly technicky i organizačně připraveny, byly odsouhlaseny v orgánech SVJ či BD a v řadě případů i vysoutěženy, a počítaly se zahájením prací na jaře roku 2026. SVJ a BD vynaložily nemalé investice na veškerou projektovou přípravu a vše bylo dimenzováno a nastaveno na tehdy platné dotace, které byly ze dne na den zastaveny bez předchozího varování. Navzdory vynaložení nemalých prostředků na přípravu je tak SVJ a BD v situaci, kdy je realizace odložena a nikdo netuší, zda k ní vůbec dojde,“ uvedl Nouza.

Pozornost bude podle něj nutné věnovat i menším bytovým domům, typicky do cca 12 bytových jednotek. „Právě u těchto domů je situace z pohledu financování nejcitlivější. Banky zde často uplatňují přísné interní limity na maximální zadlužení na jednu bytovou jednotku (např. limit 500 tisíc na bytovou), které jsou u řady projektů již dnes vyčerpány. Jsou nám známy konkrétní případy, kdy SVJ plánovala komplexní revitalizaci menšího domu, mají nastavené bankovní financování na hraně akceptovatelnosti a počítala s doplněním přímé dotace z NZÚ do celkové ceny díla. V těchto případech samotný zvýhodněný úvěr situaci neřeší, protože banka již další financování neposkytne. Pro tento segment proto považujeme zachování určité formy přímé podpory za nezbytné,“ dodal.