Svět míří do éry velkého zdražování, říká muž, který předpověděl finanční krizi

ECHOPRIME

Svět míří do éry velkého zdražování, říká muž, který předpověděl finanční krizi
"Přichází éra velké finanční nestability. Přichází doba vysoké inflace, což bude mít velký vliv na majetek lidí. Přichází také éra opakujících se šoků v dodávkách zboží, do té doby hladkých, v globálních obchodních řetězcích. To dohromady povede nejen k éře velké inflace, ale i k éře stagflace," říká Nouriel Roubini. Foto: Profimedia
3
Týdeník
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Je to muž, který s předstihem předpověděl finanční krizi roku 2008. Vysloužil si za ni přezdívku Dr. Doom, doktor Zkáza. Sedmého září 2006 profesor ekonomie na New York University Nouriel Roubini vystoupil před publikem složeném z předních ekonomů v Mezinárodním měnovém fondu. Ohlásil, že v nadcházejících měsících a letech čeká Spojené státy hluboká krize, kterou odstartuje prasknutí přefouknuté bubliny cen nemovitostí. Teď přichází Nouriel Roubini, považovaný za jednoho z nejvlivnějších myslitelů v ekonomii, na scénu znovu a ohlašuje to, čeho se většina ekonomů bojí nejvíc ze všeho. Stagflaci. Velmi nebezpečný stav, kdy prudce rostou ceny a zároveň stagnuje ekonomický růst. „Kassandry se nevyplatí umlčovat,“ říká Roubini.

Proč centrální banky v poslední době nejsou ochotny nebo schopny krotit inflaci?

Většina centrálních bank ve vyspělém světě od amerického Fedu do Evropskou centrální banku (stejně jako Česká národní banka pozn. red.) má hlavní cíl a poslání udržování cenové stability. Většinou na úrovni plus minus dvě procenta. To je něco jako mezinárodní konsenzus. Není sporu, že centrální banky sehrály v těch posledních letech zásadní roli v tom, že inflace byla nízká. Nebyl to ale rozhodně jediný důvod.

Jaké byly ty další?

Obrovská otevřenost světové ekonomiky. Prudké zvýšení konkurence, globalizace. Ostrá konkurence tlačila ceny dolů. Padaly obchodní bariéry. Z rozvíjejících se ekonomik přicházela spousta zboží do bohatých rozvinutých ekonomik. To silně tlačilo ceny dolů. Rozvinuly se a stále se zdokonalovaly globální dodavatelské a obchodní řetězce. Všechno fungovalo na systému hladkých, rychlých dodávek. Nemusely se dělat zásoby, nemuselo se skladovat. V Americe i Evropě k tomu přispěla i migrace. Nemám na mysli migraci z islámského světa. Mám na mysli migraci z jihu na sever Ameriky. Z jihu a východu na sever a západ Evropy. To dramaticky zvyšovalo nabídku uchazečů o pracovní místa. K tomu se přidal masivní vzestup technologií, který prudce zvýšil produktivitu práce. Obrovskou roli hrál nástup Číny a Indie do globální ekonomiky. Na Západě se za těch třicet let oslabil vliv odborů. A také přišla výrazná deregulace celé řady oborů. Světový obchod procházel vlnou liberalizace. To vše dohromady přispívalo k nízké inflaci.

Řada těch trendů, které zmiňujete, přinejmenším oslabuje. Co přineslo ten zlom?

Zdaleka ne všechno bylo v době velké umírněnosti růžové. To přineslo odpor proti řadě rysů globalizace, která přispívala k nízké inflaci. Po celou tu dobu rostly vyspělé a bohaté ekonomiky, především Evropa, ale částečně také Amerika, poměrně pomalu. Ekonom Larry Summers (někdejší ministr financí ve vládě Billa Clintona pozn. red.) tomu říká Secular Stagnation (situace, kdy svobodná tržní ekonomika po velmi dlouhou dobu roste velmi pomalu pozn. red.). Druhou slabinou bylo, že vyspělé země sice bohatly, ale zároveň výrazně rostla příjmová nerovnost. To zvyšovalo odpor ke globalizaci. I v časech velké umírněnosti samozřejmě také přišly krize. Bublina internetové ekonomiky v Americe kolem roku 2000. Pak velká finanční krize v roce 2008. Během té doby také začala velká debata o změně klimatu, která zastavila éru liberalizace ekonomiky a přinesla nové regulace. Dnes zažíváme jejich expanzi. Z bohatých zemí také odcházela pracovní místa tím, že se výroba přesouvala do levnějších zemí. Hlavně do Číny a Indie. To všechno dohromady přispělo ke konci éry velké umírněnosti.

Celý rozhovor Lenky Zlámalové s Nourielem Roubinim najdete na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články