Noční děsy mužů i žen. Chrápání může být extrémně rizikové

Týdeník Echo - rozhovor

Noční děsy mužů i žen. Chrápání může být extrémně rizikovéTýdenk Echo 4
Domov
Daniel Kaiser
Sdílet:

Jak kvalitní je třicet let od konce komunistického režimu české zdravotnictví? K pokračovatelům v tradicích patří Jaroslav Betka z Kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku v pražském Motole. Na rozdíl od svého otce Jana Betky, který se profiloval na chirurgii štítné žlázy a báze lební, onkologii hlavy a krku, se syn specializuje na chrápání a zástavy dechu při spánku. S kolegy o tom tento týden vydává knihu. Je to znamení toho, jak se mění časy? Kromě vysvětlení léčby chrápání a zástavy dechu Týdeník Echo Betku juniora požádal, aby české zdravotnictví porovnal se sousedními zeměmi.

Značnou část oněch třiceti let se zdravotnická politika na veřejnosti odehrávala kolem neustálých stížností lékařů, že nejsou dostatečně zaplaceni. Dnes už jsou?

Dnes u nás vyloženě chudý doktor prostě není. Je to ovšem vykoupené tím, že doktoři mají víc práce, často po odpolednech, nad rámec své pracovní doby, pracují v soukromých ambulancích. Na druhou stranu je ta práce zpravidla baví. Platy nejsou srovnatelné s platy našich kolegů na Západě, ale rozhodně dost nad českým průměrem.

A ty odchody mladých lékařů do zahraničí jsou skutečně problém?

Zanedbatelné to není, většina okresních nemocnic se s nedostatkem lékařů potýká. Mám ovšem v této souvislosti zajímavou zkušenost. Asi tak před dvěma roky jsem se přihlásil na kurzy němčiny pro starší a pokročilé, vedu s němčinou takovou věčnou válku. Na první lekci nás bylo osm, z toho čtyři medici. A všichni ti čtyři mi říkali: Hned po škole jdu do Německa. Že půlka kurzu už na kurz chodí s plánem odjet za hranice, mě docela zarazilo. Když jsem se jich ptal, jestli jsou důvodem jen finanční podmínky, tak říkali, že ani ne. Že to je samozřejmě jedna věc. A že kdyby šlo čistě jen o to, že by neodjeli. Větší problém je pro ně mizerný vzdělávací systém doma. Tak jsem si to zjišťoval a vyšlo najevo, že za dobu, co jsem nastoupil na Motol, což je dvanáct let, se podmínky pro atestaci změnily šestkrát. Čili šanci, že by dostudovali ve stejném systému, ve kterém začínali, mají téměř nulovou. Atestace se neustále mění za pochodu. Mladé to uvádí do naprostého chaosu. Nevědí, kdy dostudují, jestli jim budou uznané stáže.

Foto:

Speciál

Vy jste náš přední odborník na chrápání. Pojďme si teď povídat o něm. Kolik chrápe lidí v populaci?

Nějakých 45 procent.

Jak vzniká?

Nasáváním měkkých tkání do horních dýchacích cest. Představte si trubku od vysavače, na jejíž konec nasajeme papír. Když ho nasajeme jenom částečně, papír začne plápolat a vyvolává ten zvukový fenomén odpovídající chrápání. Rušíte okolí, ale na zdraví tím ohrožen nejste. No jo, jenže když papírem překryjeme celou plochu trubky, v našem případě se měkké tkáně nasají natolik, že sice zvuk zmizí, ale vznikne zástava dechu neboli apnoická pauza, a to už je problém zdravotní. Projeví se dvěma faktory. Zaprvé: tělo vás sice nikdy nenechá udusit, ale je to za cenu, že vás mozek musí probudit. Pošle impulzy do krku, aby napnul svaly a zvýšil tlak v hrudníku, Tím se přetlačí ta apnoická pauza a roztáhnou dýchací cesty. Vy se přitom bohužel z odpočinkového spánku dostanete do jakéhosi mezispánku, který není příliš kvalitní. U těžkých apnoiků se takové stavy opakují celou noc. Jsou pak strašně nevyspalí. Představte si, že spíte a každou minutu do vás někdo šťouchne loktem, abyste se nadechl. Pak budete usínat přes den, při poradách, ve vlaku… Samozřejmě extrémně rizikové je to u řidičů, pilotů, dispečerů leteckých provozů a podobně. Neléčený stav by měl okamžitě vést k zadržení řidičského průkazu.

A chrápání je varovný příznak toho, že člověk může dojít až do této apnoické fáze?

Přesně tak. Asi 35 až 40 procent chrápačů je totiž zároveň apnoiky.

Celý rozhovor čtěte v novém vydání Týdeníku Echo.

Foto:

Týdeník

 

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články