ANO chce zrušení superhrubé mzdy jako dárek voličům. Chystá ho na příští rok

ANO chce zrušení superhrubé mzdy jako dárek voličům. Chystá ho na příští rok
Ministryně financí Alena Schillerová na zasedání vlády Foto: Facebook Aleny Schillerové
Ekonomika

SUPERHRUBÁ MZDA

Ladislav Šustr

Andrej Babiš oznamuje záměr zrušit superhrubou mzdu a přilepšit tak zaměstnancům již sedmým rokem. Zatím se k němu neodhodlal, i když je napsaný ve dvou vládních programových prohlášení. Ministryně financí Alena Schillerová chce konec tohoto institutu uskutečnit v souběhu se státním rozpočtem na příští rok, což potvrdil i předseda vlády. Pro podzimní parlamentní volby 2021 by to byl hezký dárek voličům.

Superhrubou mzdu, která představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, chtěla zrušit už Sobotkova vláda, kde byl ministrem financí Andrej Babiš. Problémem jsou ale vysoké výdaje, které odnese rozpočet. Ministerstvo financí totiž počítá s tím, že by její zrušení stálo 33,4 miliardy korun. Každému pracovníkovi s platem okolo 30 tisíc korun by ale přibylo v peněžence měsíčně o tři sta korun více.

Ministerstvo financí plánuje přijít s jejím zrušením v příštím roce. „Vyjednávání o zrušení superhrubé mzdy bude pokračovat na úrovni vládní koalice spolu se sestavováním rozpočtu na příští rok. Cílem zrušení tohoto institutu je snížení odvodové zátěže a zpřehlednění daňového systému,“ řekl pro Echo24 Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva.

Jednání bude muset vést hnutí ANO s partnery ze sociální demokracie, kterým se do rušení nechce. „Je to návrh ministryně financí Aleny Schillerové a faktem zůstává, že návrh dostal Andrej Babiš do koaliční smlouvy. Sociální demokracie se sešla s ekonomickými odborníky z naší strany a řešili jsme několik témat. Shodli jsme se na tom, že podpoříme zrušení superhrubé mzdy, protože to zaměstnancům přinese finanční benefit. Kdo navrhuje, ten hledá,“ řekl dříve pro Echo24 statutární místopředseda ČSSD a poslanec Roman Onderka.

Skepticky se ale k tomuto kroku staví předseda poslaneckého klubu TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek. „Pokud by neudělali nic, tak ji už dávno nemáme. V Sobotkově vládě ji ale nechali a přitom si do programového prohlášení napsali, že ji zruší. Je to něco podobného, jako když dnes opozice předkládá návrhy na opatření proti krizi. Vláda je vždycky zamítne a poté sama předloží. Tady mají problém, protože sice zrušili to, co už platilo, ale nikdy neměli odborné ani politické kompetence k tomu, aby návrh předložili. Nemyslím si, že tato vláda má odbornou a politickou kompetenci k tomu, aby do konce volebního období tento návrh schválila. Stejně jako penzijní reforma to bude nesplněný slib jak Sobotkovy, tak Babišovy vlády,“ řekl pro Echo24 exministr financí.

Kalousek také připomněl, že dříve se počítalo se zánikem superhrubé mzdy automaticky. „V roce 2007 byly čtyři progresivní sazby daní z příjmů fyzických osob. Změna přišla k 1. 1. 2008, protože rok předtím se schválila jedna sazba 15 procent ze superhrubé mzdy. Další milník je rok 2012, kdy je schválena solidární přirážka, která znamenala v podstatě druhou sazbu. Ta je schválena pouze na 3 roky a poté měla superhrubá mzda zaniknout s jednotnou sazbou 19 procent. Superhrubá mzda byla zrušena zákonem, který platil od roku 2012 s účinností k 1. 1. 2015. To bylo v našem právním řádu a hnutí ANO spolu s ČSSD to zrušili,“ dodal Kalousek.

 

Související články