1 komentář

Macron nám chce zavřít hranice

Témata: , , ,

Neformální summit v Salzburgu, svolaný toho času předsedajícím rakouský premiérem Sebastianem Kurzem, byl další nepříjemnou ukázkou, jak se v Evropské unii zhoršují vztahy. Jak se cíleně ponižují ti, kdo se netouží účastnit cesty k další hlubší integraci. Jak se měří za stejné věci dvojím metrem. A jak se vyhrožuje svévolným porušováním unijních pravidel těm, kdo odmítají sdílet představy, kterým se svévolně říká solidarita.

Summit se měl věnovat dvěma v této chvíli nejcitlivějším evropským tématům. Migraci a brexitu.

Začalo to rituálním ponížením britské premiérky Theresy Mayové. Špičky bruselské byrokracie v čele s předsedou Komise Jeanem-Claudem Junckerem, šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem a hlavním brexitovým vyjednavačem Michelem Barnierem ministerské předsedkyni dost arogantně hodili na hlavu její plán na odchod z Evropské unie, známý jako „návrh z Chequers“.

Ten plán není žádný zázrak. Je to takový polovičatý odchod neodchod se spoustou nejasných míst. Už kvůli němu rezignovali dva důležití členové premiérčina kabinetu. Ministr zahraničí Boris Johnson a ministr pro brexit David Davis. Plán z Chequers a celé lavírování Mayové rozkládá Konzervativní stranu a přibližuje premiérčin vládní konec.

Juncker s Tuskem zjevně poznali, že Mayová je oslabený kus a začali se po ní vozit. Tlačili na to, aby Severní Irsko i po brexitu zůstalo součástí Evropské unie. Aby se tím zajistilo, že Irsko jako člen nebude mít vnější hranici. To je faktické rozbití celistvosti Spojeného království, na které Mayová nikdy nemůže kývnout. Oni to vědí. Jen ji potřebují dusit.

Jako čím dál realističtější varianta se bohužel rýsuje to, že kombinací slabosti Mayové a obstrukcí Bruselu opustí Británie příští rok Evropskou unii divokým brexitem. Bez dohody, jak budou dál vypadat další vztahy. Jde především o obchod. V zahraniční politice, obraně a bezpečnosti nejsou zásadní spory.

Ze strany Bruselu je to sebedestruktivní. Touha potrestat Británii za odchod a odstrašit od něj další vítězí nad racionální snahou udržet si hladký přístup na velký a bohatý britský trh. Londýn má se všemi zeměmi Evropské unie obchodní deficit. Vyváží tam víc, než z ostrovního království dováží. Když se obchod ztíží, bude to všechny ostatní bolet víc než Londýn. Včetně nás. Británie je pro naše vývozce třetím nejdůležitějším trhem. Ale touha po pomstě za odchod je zjevně silnější. To není pro budoucnost Unie moc nadějné poznání.

Když už byla vyřízena Mayová, ujal se své role evropského integrátora francouzský prezident Emmanuel Macron. A spustil výhrůžky. „Země, které odmítají solidaritu v migraci nebo rozšíření Frontexu, opustí Schengen. Země, které nechtějí silnější Evropu, už si nesáhnou na strukturální fondy,“ prohlásil Macron podle serveru Politico na tiskové konferenci v Salzburgu.

To jsou řeči hodné diktátora, připraveného si ohnout pravidla tak, aby vyhovovala jeho představám a pomáhala k prosazení jeho zájmů.

Schengen se řídí jasnými pravidly a nikdo by neměl mít možnost nikoho vyhazovat, pokud je dodržuje. Jestli někdo v Evropě pravidla Schengenu porušil, byla to před třemi lety na podzim německá kancléřka Angela Merkelová otevřením hranic. Jestli by měl Macron někomu vyhrožovat vyloučením ze Schengenu, jsou to Řekové, Italové a dnes už částečně i Španělé, kteří nejsou schopni chránit vnější hranici Unie. To je primárně jejich povinnost a závazek. Společná stráž Frontex, která má spíš symbolický počet členů, by jim v tom měla jen pomáhat. Macron a spol. se naopak vozí po maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi, který se o ochranu vnější hranice EU od začátku migrační krize stará.

A pokud jde o solidaritu. Italský ministr vnitra Matteo Salvini koncem srpna prohlásil, že v přístupu k migrantům je „Macron patnáctkrát horší než Orbán“. Maďarsko sice nepřijalo 300 migrantů přerozdělených z Řecka a Itálie, jak mu nařizoval neúspěšný systém kvót. Francie podle něj ale také nesplnila svoji kvótu. Nepřijala 9 tisíc lidí, k nimž se v systému kvót zavázala.

Francouzi navíc podle Salviniho velmi tvrdě chrání svou hranici uvnitř EU. Podle statistik italského ministerstva vnitra bylo loni od francouzských hranic vráceno 30 911 lidí, přičemž 10 407 z nich byli cizinci s platným povolením k pobytu v Itálii. Od začátku letošního roku do 28. srpna totéž potkalo dalších 17 476 osob, z nichž 6561 mělo platné povolení k pobytu. „Jsou mezi nimi ženy a děti. Měla by tohle být ta vítající a pomáhající Evropa, o které ten dobrý muž Macron a ti (další) dobří hoši hovoří?“ prohlásil v této souvislosti ironicky Salvini.

Když lodě neziskových organizací s migranty na palubě brázdily Středozemní moře a Salvini je odmítl vpustit do italských přístavů, francouzský prezident vyzýval všechny k solidaritě. Francie ale nikdy nenabídla, že jim otevře své přístavy. Jen vyslala své úředníky do španělské Valencie, aby mimo francouzské území obhlédli, jestli by někdo náhodou nemohl dostat azyl ve Francii. Šance byla velmi malá.

Evropská komise nedávno rozjela trestnou proceduru proti Maďarsku za příliš tvrdou migrační politiku, která prý porušuje evropské hodnoty. Nikdo neřeší, že jeden z nejpřísnějších přístupů k migrantům nyní uplatňuje Francie. Za ilegální překročení její hranice hrozí až rok vězení natvrdo.

Kdyby to prosadil Orbán, už se jedná o vyloučení Maďarska z Unie. Jestli dnes něco Evropu spolehlivě dezintegruje, je to Macronovo vyhrožování. Přesně ve stylu Zloděj křičí: Chyťte zloděje! 

Z nového čísla V čem jsou čeští Piráti extremisté. Pirátská strana soupeří o postavení vyzývatele ANO

Echo týdne: Demokrat z Muslimského bratrstva ● Komentář: Horste, neměl jsi s paní chodit na led ● Fokus: Sebevědomí mileniálové, jak dlouho ještě? ● Svět: Africké století

Prezident, média a neziskovky zneužili vraždu Slovenský expremiér Robert Fico nejen o západní levici
Slovo design dnes nikoho neohromí SPECIÁL: Architektura & Design

/
analytička

Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.