Horor a láska v koncentráku. V Británii vyjde příběh československého tatéra z Osvětimi

Neuvěřitelný příběh

Horor a láska v koncentráku. V Británii vyjde příběh československého tatéra z OsvětimiNOVÉ
Koncentrační tábor v Osvětimi Foto:

FOTO: Shutterstock

1
Svět
Echo24
Sdílet:

Téměř neuvěřitelný příběh se rozhodla vyprávět australská historička Heather Morrisová. Ta se v Melbourne setkala s Lalem Sokolovem, který měl velké tajemství. Lale Sokolov byl hlavním tatérem v koncentračním táboře Osvětim. Jeho úkolem bylo označovat vězně černými čísly, která se stala jedním ze symbolů holokaustu. Na základě vzpomínek Sokolova nyní Morrisová sepsala knihu, informuje server BBC.

Lale Sokolov se narodil roku 1916 jako Ludwig „Lale“ Eisenberg do židovské rodiny na Slovensku. V dubnu 1942, tehdy mu bylo 26 let, se dobrovolně přihlásil do koncentračního tábora. Jako jediný z rodiny nebyl ženatý, doufal, že tím ochranní zbytek rodiny před deportací. Také netušil, jak moc jsou podmínky v koncentračním táboře špatné. 

Krátce po transportu do Osvětimi se nakazil tyfem. Ošetřovat ho pomáhal tehdejší hlavní osvětimský tatér a francouzský intelektuál, který byl známý Eisenbergovi jako Pepan. Pepan Eisenberga naučil tetovat a učinil ho svým asistentem. Jednoho dne Pepan zmizel a Eisenberg byl jmenován na jeho místo.

Jako tatér měl privilegované postavení mezi vězni. Měl větší příděl potravin, vlastní pokoj a když nebylo koho tetovat, tak i volno. 

Během svého pobytu v Osvětimi narazil i na nechvalně známého doktora Josefa Mengeleho. Ten ho terorizoval slovy: „Jednoho dne si přijdu i pro tebe, tatére.“

Jednoho dne tetoval dívku a zamiloval se do ní. Zjistil, že se jmenuje Gita Fuhrmannová a žije v ženské části tábora. Podařilo se mu k ní propašovat dopisy i se s ní tajně setkat. Eisenberg se s ní dělil o své příděly. Snažil se pomáhat i ostatním vězňům. Potřebným přenechával své jídlo a směňoval cennosti, které vězni u sebe ukryli, s polskými farmáři za potraviny. 

Fuhrmannová byla nacisty odsunuta před blížící se Rudou armádou. Eisenberg se po osvobození ji vydal hledat. Nejdříve dorazil do svého rodného města Krompachy. Následně se vydal do Bratislavy, která sloužila jako jedno se sběrných míst pro přeživší Čechoslováky. Tam se mu podařilo Gitu doopravdy najít a v říjnu 1945 se vzali.

Později si změnili si jméno na Sokolovi, neboť věřili, že jim to v nově komunistickém Československu pomůže. Nicméně když režim zjistil, že Sokolovi vybírají peníze na podporu nového státu Izrael, tak Laleho zatkla policie a byl mu zabaven majetek. Po propuštění se manželé rozhodli emigrovat. Nejdříve zamířili do Vídně, poté do Paříže a nakonec skončili v australském Melbourne. Tam se jim v roce 1961 narodil syn Gary.

Lale svou zkušenost z koncentračního tábora tajil, nechtěl, aby byl považován za kolaboranta. Promluvil až po smrti Gity v roce 2003. Kontaktoval Morrisovou a vypověděl ji svůj příběh. Sám zemřel v roce 2006. Morrisová následující léta sepisovala jeho příběh a ověřovala ho. Teprve nyní je připraven k publikaci. Ve Velké Británii vyjde 11. ledna pod názvem The Tattooist of Aschwitz (Tatér z Osvětimi).

Čtěte také: Strhující rodinný příběh Schapira. Rodiče opustili dcery před holokaustem

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články