1 komentář

Proč ne? Alternativní strana bude vládnout Česku

komentář

Témata: , ,

Za dva roky vyhrají volby Piráti a konečně dají dohromady vládu, která bude mít dost energie, aby něco změnila k lepšímu. Přinejmenším tento plán ohlásil na Celostátním fóru v Táboře jejich předseda Ivan Bartoš. Myslel to však vážně?

Pirát Bartoš není zelený mladík a vedl už celou řadu úspěšných kampaní. Tentokrát jsou na řadě evropské volby, které proběhnou v květnu, a výrok o tom, že Piráti sestaví v roce 2021 vládu, patří k motivačním heslům právě pro eurovolby. Přesto není možné úplně jednoduše mávnout rukou nad tím, že se jedna opoziční strana jen tak mimochodem přihlásila o vládní odpovědnost, a že tedy vyzvala k souboji podnikatelskou stranu ANO miliardáře a premiéra Andreje Babiše. Možná ani předseda Bartoš nechtěl vypustit tohoto džina z lahve, v každém případě už ho zpátky nedostane.

Adriana se směje

Piráti nejsou první novou stranou, která se v Česku rychle dostala přes deset procent, aspoň v preferencích. V řadě před nimi jde jmenovat Unii svobody, Stranu zelených nebo Věci veřejné, které ovšem brzy zhasly jako meteor. Piráti se sice mohou počítat k hnutí, které má organizace v desítkách zemí, ovšem žádná z nich se nedostala příliš daleko. Nejdále na odlehlém Islandu, kde třikrát pronikli do národního parlamentu a v roce 2016 byli třetí nejsilnější partají. Proč by měli být Piráti ze střední Evropy úspěšnější? Až padnou po vzoru svých předchůdců, může výrok o sestavování vlády přispět k zábavě občanů.

Na takové výtky by čeští Piráti nepochybně odpovědět dokázali. Už dnes dokázali víc než srovnatelná uskupení. Žádná z nových českých stran ani nikdo z celosvětového hnutí Pirátů to nedotáhl tak daleko, aby nominoval primátora v hlavním městě. K tomu obvykle šéf pirátských poslanců Jakub Michálek přidává historku, jak před třemi lety rozesmál primátorku Adrianu Krnáčovou (ANO) tvrzením, že jeho strana tu její v příštích volbách porazí. Přesto se stalo a výsměchem Pirátům se teď už nikdo nechce znemožnit. Představit se přesvědčivě jako partaj, která vyhrává volby, i když zase tak úplná pravda to není, to prozrazuje dobrou znalost marketingu.

Asi je to normální

Nejde však jen o marketing. V celé Evropě se dnes objevují nové strany v podobě, jakou bychom si před pár lety nedokázali představit, a dosahují bez velkého kapitálu i konexí stejně nepředstavitelných úspěchů. Roku 2010 založil komik Beppe Grillo Hnutí pěti hvězd, které loni vyhrálo volby a sestavilo vládu. Ve stejném roce se komunálních voleb ve slovinském maloměstě účastnila nová Kandidátka Marjana Šarece, již založil televizní moderátor. Nejdříve byl starostou a od loňska je premiérem.

Piráti spíše připomínají tato okrajová hnutí než podnikatelské strany, které obvykle mají starší historii, často však bývají stejně obskurní. Našly by se v Itálii, ve Slovinsku i dalších zemích, také Česko ovládla donedávna naprosto nepředstavitelná figura agenta StB, který zbohatl při divoké privatizaci. Proti tomu nejsou Piráti ničím extravagantním, naopak návratem k normálu - pokud se jim ovšem podaří totéž co předchůdcům, jako jsou Grillo nebo Šarec, kteří se z okraje dokázali přesunout ke středu, kde je nejvíc voličů. V Evropě jsou Piráti obvykle dost nalevo a zpravidla podléhají uskupením, která se jmenují Zelená levice, a ke středu mají přece jen blíže. Zdejší tažení Pirátů může být úspěšnější, protože obdobná konkurence tu k dispozici není, a střed navíc v posledních měsících uvolnilo Babišovo ANO.

Piráti jsou v dnes v Česku jedinou stranou mladých bez ohledu na to, z jakého prostředí pocházejí, a před rozhodnutím, zda volit, nebo nevolit Piráty, stojí každý, kdo se narodil po roce 1985. Zkrátka a dobře, pirátský projekt vypadá pěkně, přesto tím ještě není zodpovězena otázka, jestli to Ivan Bartoš a jeho kamarádi myslí s tím sestavováním vlády vážně. Asi by to šlo, přesto se nechce věřit, že tyto alternativní a dlouhovlasé postavy opravdu chtějí vplout do mocenských struktur české země a nějaký čas dobrovolně setrvat v jejich zajetí.

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.