Nad Říšským sněmem zavlála rudá vlajka. Samotná fotka je však vlastně fake news

Nad Říšským sněmem zavlála rudá vlajka. Samotná fotka je však vlastně fake newsNOVÉ
Svět

VÍTĚZSTVÍ NAD NĚMECKEM

Echo24

Jako voják, který vztyčil rudou vlajku na budově dobytého Říšského sněmu v Berlíně, se do dějin zapsal sovětský voják Michail Minin (1922-2008). Stalo se tak zhruba hodinu a čtvrt před půlnocí 30. dubna 1945. Ikonický snímek vztyčení vlajky nad Reichstagem však pořídil váleční fotograf Jevgenij Chalděj až o tři dny později 2. května. Jednalo se o pouhou rekonstrukci samotné události.

„Válka byla už vyhraná a nikomu se té noci nechtělo umírat… Důstojníci vojákům slibovali, že za vyvěšení vlajky dostanou řád Hrdiny Sovětského svazu, ale ani to moc nepomáhalo,“ vzpomínal po letech Minin. Podle tradované verze si totiž sovětský vůdce Josif Stalin přál, aby rudá rudá zástava zavlála nad Říšským sněmem před 1. květnem, tedy Svátkem práce. Minin toto přání nakonec vyslyšel, ovšem za svou válečnou pouť z Leningradu do Berlína nakonec získal jen méně prestižní Řád rudého praporu.

Slavný Chaldějův snímek z 2. května vznikl již po konci bojů a je pouhou rekonstrukcí skutečných událostí. Celá scéna byla pečlivě připravena. Chaldějovi posloužili k focení tři náhodně vybraní vojáci a snímek byl posléze také upraven. Jako symbol vítězství je zákonem chráněna vlajka, kterou vztyčili nad Říšským sněmem 1. května vojáci Alexej Berest, Michail Jegorov a Meliton Kantarija.

Minin, jehož čin vyšel najevo až po mnoha letech, ovšem není jediným, komu se vyvěšení sovětské vlajky nad Reichstagem ještě před pořízením slavné fotografie připisuje. Dalším je rudoarmějec Rachimžan Koškarbajev, který to podle jedné verze dokázal také 30. dubna, ale již odpoledne. Kazašská vláda mu za to v roce 1999 posmrtně udělila titul národního hrdiny. O prvenství se v roce 1994 také přihlásila majorka Rudé armády Anna Nikulinová.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Související články