„Mluvíte jako gestapo,“ řekl Orbánův poslanec na adresu šéfa lidovců Webera

STŘET O ROZPOČET EU

„Mluvíte jako gestapo,“ řekl Orbánův poslanec na adresu šéfa lidovců Webera
Manfred Weber, šéf frakce EPP Foto: European Parliament
Svět

Echo24

Spor kolem schvalování sedmiletého rozpočtu Evropské unie zvýšil tlak na nejsilnější politickou skupinu Evropského parlamentu. V řadách Evropské lidové strany (EPP) kvůli zablokovaným jednáním sílí hlasy volající po vyloučení členů hnutí Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána, který odmítá podpořit spojení unijních peněz s vládou práva. Napětí ve středu vyhrotil jeden z maďarských členů frakce, který přirovnal snahu jejího šéfa Manfreda Webera přesvědčit Budapešť ke změně názoru k praktikám gestapa.

„‘Pokud nemáte co skrývat, nemusíte se bát.‘ – Vzpomínám si, že gestapo používalo stejný slogan,“ přirovnal podle webu Euronews v maďarské televizi Weberova slova k přístupu nacistické tajné policie europarlamentní lídr Orbánova uskupení Tamás Deutsch. Weber se podobným výrokem snažil přesvědčit Maďarsko a Polsko, aby přestaly blokovat schvalování rozpočtu a s ním spojeného fondu na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirem.

Deutsch, který od roku 1999 tři roky působil v Orbánově vládě jako ministr sportu a zdraví, v srpnu 1989 v Praze osobně podpořil zakázanou protirežimní demonstraci u příležitosti výročí okupace z roku 1968, za kterou se jménem maďarské opozice omluvil. Československá policie jej tehdy zatkla a po týdnu v cele vyhostila.

Historicky největší balík společných unijních peněz v celkové hodnotě přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun) odmítají obě země schválit kvůli nové podmínce spojující čerpání peněz s dodržováním principů právního státu. Maďarsko a Polsko, s nimiž unijní instituce už několik let vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, označují novou úpravu za porušení unijních smluv a nechtějí s ní souhlasit.

Většina europoslanců tuto podmínku podporuje a velká část z nich usilovala ještě o její zpřísnění, zákonodárci maďarské vládní strany však pevně stojí za Orbánem. Mezi členy lidoveckého klubu kvůli tomu roste podpora pro jejich vyloučení.

„Takový přístup nemá místo ani ve straně, ani v parlamentní frakci. Nemůžeme to jen tak přejít, musíme vyvodit důsledky,“ prohlásil v reakci na výrok maďarského kolegy rakouský člen skupiny Othmar Karas. Deutsche na twitteru vyzval, aby se Weberovi veřejně omluvil nebo opustil parlamentní skupinu.

Fidesz má v EPP již od loňska na neurčito pozastavené členství kvůli kontroverzním krokům, které posilují moc této strany a v EU vyvolávají obavy o demokracii a o respektování zásad právního státu v Maďarsku. Letos na jaře se pro její přímé vyloučení vyslovilo 13 členských stran z unijních zemí včetně české TOP 09.

„Nedovedu si představit, že pokud bude zablokovaný rozpočet a fond obnovy, bude Fidesz dál sedět v EPP,“ prohlásil tento týden její europoslanec strany Jiří Pospíšil.

K jasnému vyjádření o budoucnosti Orbánova hnutí v řadách evropských lidovců vyzval minulý týden jejich předseda Donald Tusk, podle něhož by „oponenti našich základních hodnot neměli být chráněni nikým“.

Tlak na vyloučení maďarských členů sílí i od konkurenčních frakcí. Ty EPP vyčítají, že se jí 13 maďarských hlasů hodí pro udržení pozice nejsilnější skupiny a proto se k ráznému kroku neodhodlají.

„Autokraté si berou EU jako rukojmí,“ napsal ve čtvrtek na twitteru německý levicový europoslanec Martin Schirdewan. Stejně jako někteří další kolegové soudí, že díky členství v EPP Orbán snáze legitimizuje své kroky, které podle europoslanců omezují demokracii v Maďarsku.

Někteří členové strany včetně například české lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové se naproti tomu domnívají, že vyloučení Fideszu není na místě, neboť by mohlo dát Orbánovi argumenty v protiunijní rétorice.

„Ještě nebyly vyčerpány všechny prostředky, jak Fideszu jasně ukázat, že oni sami sebe vylučují z EPP,“ apelovala na další Šojdrová. Členové EPP se shodují v tom, že vzhledem ke koronavirové pandemii a nemožnosti osobních jednání nebude vyřešení sporné otázky věcí nejbližších dnů.

Podle Maďarska a Polska je veto rozpočtu EU nutné

Své veto sedmiletého rozpočtu Evropské unie a unijního fondu na podporu ekonomik zasažených koronavirem Maďarsko a Polsko považují za nutné. Dnes se na tom na schůzce v Budapešti shodli šéfové vlád obou zemí. Polský premiér Mateusz Morawiecki tvrdí, že podmiňování výplaty unijních peněz dodržováním principů právního státu může vést k rozpadu evropského bloku. Zavedení takového mechanismu by podle Morawieckého a jeho maďarského protějšku vyžadovalo změnu unijních smluv, napsala agentura Reuters.

„Naším cílem je zabránit mechanismu, který by neposílil, ale oslabil právní stát v Evropské unii tím, že by ho ponížil na politický nástroj,“ uvádí se v prohlášení Morawieckého a Orbána, ve kterém oba státníci slíbili, že pokud se jedné zemi nebude líbit nějaký návrh, nepřijme ho ani ta druhá. Vadí jim také, že definice právního státu je „široká a vágní“. Podle Orbána je nezodpovědné spojovat politickou debatu týkající se právního státu s ekonomickými otázkami spojenými se zvládnutím krize vyvolané koronavirem. Dodal, že v krizi je nutné rychle dělat rozhodnutí s dopadem na ekonomiku.

Pokud Varšava a Budapešť bezprecedentní balík v celkové hodnotě před 1,8 bilionu eur zablokují, zbrzdí se v zemích sedmadvacítky výplata miliard eur v době, kdy blok čelí druhé vlně pandemie covidu a hospodářské recesi, připomíná Reuters. Polsko a Maďarsko přitom z unijních peněz silně profitují, Polsko je jejich největším čistým příjemce v EU.

Podle Orbána je použití veta legitimním nástrojem v současném sporu. Prohlásil, že je jeho „vlasteneckou povinností“ zavrhnout jakékoli řešení, které by poškozovalo maďarské zájmy.