Co přijde po růstu. Čeká nás zánik, nebo kontinuita?

ESEJ

Co přijde po růstu. Čeká nás zánik, nebo kontinuita?
Karl Pavlovič Brjullov: Geiserich plenící Řím, 1833–1836. Foto: Profimedia.cz
3
Týdeník

Václav Cílek

Sociální geograf a energetik, jeden ze světově uznávaných teoretiků vývoje civilizací Václav Smil napsal obsáhlou 600stránkovou knihu nazvanou Růst. Byl jsem požádán, abych recenzoval její český překlad, a to mě donutilo číst knihu pomalu a promýšlet ji.

Pro myšlení Václava Smila je typická důkladná práce s ověřenými číselnými údaji, ale i nechuť zevšeobecňovat, protože si je dobře vědom toho, že existuje mnoho způsobů růstu i úpadku, ať již se týká dorůstání kontinentů, zvyšování rozlohy lesa, epidemií, či využívání energetických zdrojů. Ostatně dobře to vidíme i na covidových vlnách, které se nechovají tak předvídatelně, jak jsme si ještě nedávno mysleli.

Nechali jsme si nějak, možná napůl podvědomě, vnutit představu, že růst je dobrý, a když ekonomika neroste, tak to je špatná zpráva. Ve skutečnosti většina civilizací většinu své doby trvání rostla, pokud vůbec můžeme soudit třeba z rozlohy obdělávané půdy, jen v setinách či desetinách procenta ročně. Když slyšíme slovo „růst“, mělo by nás hned napadnout přídavné jméno; a jím je „neudržitelný“. Růst rybolovu vede k vylovení oceánů, růst efektivity v zemědělství vede k tomu, že víc než polovina světové zemědělské půdy je ohrožena erozí a degradací. Pozitivních příkladů dlouhodobého růstu je mnohem méně a týkají se třeba zvyšování počítačové paměti. Pokud něco roste, a zejména je-li tento růst rychlý, je to důvod ke znepokojení.

Celý text Václava Cílka si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.