Interpolem hledaný Vahídí byl jmenován ministrem vnitra Íránu

NOVÁ ÍRÁNSKÁ VLÁDA

Interpolem hledaný Vahídí byl jmenován ministrem vnitra Íránu
Ahmad Vahídí, který v minulosti působil i jako ministr obrany Íránu, byl dnes jmenován ministrem vnitra. Jde však o kontroverzní osobu s nejasnou minulostí. Foto: Shutterstock
2
Svět

Echo24

Interpolem hledaný Ahmad Vahídí se stal novým íránským ministrem vnitra. Ve středu ho podle tamních státních médií jmenoval nový íránský prezident Ebrahim Raisi. Vahídího hledal Interpol od roku 2007, a to kvůli podezření ze zapojení do bombového útoku na židovské centrum v Buenos Aires, při kterém zemřelo 85 lidí. Do čela ministerstva zahraničí jmenoval prezident Hosejna Amírabdolláhjána.

Jmenování musí ještě příští týden potvrdit parlament. Podle agentury Reuters se ale očekává, že jej schválí, jelikož prezident výběr takto významného postu tradičně konzultuje s nejvyšším duchovním, který má ve státních záležitostech poslední slovo. O středečním jmenování hledaného Ahmada Vahídího dnes informoval list The Jerusalem Post.

Vahídí už v minulosti působil také jako ministr obrany islámské republiky. Kvůli možnému zapojení do bombového útoku na židovské centrum z argentinského Buenos Aires byl od roku 2007 hledán mezinárodní policejní organizací Interpol. V roce 2010 ho Spojené státy umístily na „černou listinu“.

Ministrem zahraničí bude Amírabdolláhján

Do čela ministerstva zahraničí Raísí jmenoval Hosejna Amírabdolláhjána. Sedmapadesátiletý konzervativec za vlád tří prezidentů vystřídal na ministerstvu několik postů, včetně pozice náměstka. Byl také velvyslancem v Bahrajnu.

Amírabdolláhján je podle agentury DPA považován za pragmatika, ale je také známý pro svůj tvrdý postoj vůči Izraeli. Agentura Reuters jej označuje za protizápadního a napsala, že politik má údajně blízké vztahy s íránskými revolučními gardami, libanonským Hizballáhem a dalšími Íránem podporovanými skupinami na Blízkém východě. Donedávna byl Amírabdolláhján zahraničněpolitickým poradcem předsedy parlamentu Alího Larídžáního. Diplomat, který studoval v Teheránu, má také zkušenosti s jednáními o íránském jadernému programu a předpokládá se, že vedle perštiny hovoří plynule anglicky a arabsky.

Zda Amírabdolláhján povede jaderné rozhovory s pěti členy RB OSN, jež mají právo veta, a Německem, podle DPA není jasné. Agentura Reuters s odvoláním na polooficiální íránská média píše, že odpovědnost za jaderné rozhovory ve Vídni od ministerstva zahraničí převezme Nejvyšší bezpečnostní rada, která se přímo zodpovídá nejvyššímu duchovnímu ajatolláhovi Alímu Chameneímu. Za vlády bývalého íránského prezidenta Hasana Rúháního stáli v čele diplomacie pragmatici.

Teherán jedná se světovými mocnostmi o podmínkách oživení jaderné dohody, kterou uzavřely s Íránem v roce 2015 Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Součástí dohody bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Spojené státy za vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa od této dohody jednostranně odstoupily a obnovily proti Íránu sankce. Ten pak začal dohodu porušovat.

Írán a ostatní signatáři dohody od dubna jednali o tom, jak ji obnovit. Podle íránských a západních činitelů tomu ale stále brání řada neshod. Šesté kolo nepřímých rozhovorů mezi Teheránem a Washingtonem bylo přerušeno 20. června po íránských prezidentských volbách. Datum dalších jednání zatím oznámeno nebylo.

Foto: Týdeník Echo