Důchodová reforma je zklamáním, věk odchodu do penze naše vláda nezvýší, řekla Schillerová

Mezi lety 2020 a 2021 podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vzroste důchod valorizací o zhruba 790 korun, jak sliboval premiér Andrej Babiš. Přesnou částku však zatím neuvedla. Navržená důchodová reforma je pro Schillerovou ale zklamáním. Podle šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové státní rozpočet nemůže navržené varianty reformy ufinancovat. Zároveň by se podle ní měl zvyšovat věk odchodu do důchodu, uvedla v pořadu České televize OVM.

„Důchody určitě porostou hodně, ale nemůžu zatím uvést přesnou částku, asi se to těm 790 korun bude odpovídat,“ uvedla Schillerová. „Naše priority jsou důchody, investice a platy učitelů,“ dodala s tím, že navrhovaná důchodová reforma je pro ní z mnoha důvodů zklamáním.

Návrhy reformy penzí ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) nepředstavují zatím systémové řešení, díky němuž by byly důchody v Česku do budoucna udržitelné. Změny penzí by se neměly provádět bez reformy příjmů a jejich zajištění, posílit by se mělo i spoření na stáří. Uvedla to už dříve Národní rozpočtová rada (NRR). Podle ní by plánované rozdělení nynějšího veřejného důchodového pilíře na dva mělo ale i své výhody. Systém by byl srozumitelnější a otevřel by se prostor pro snížení daňového zatížení práce.

Podle ministryně práce rada ve svém hodnocení potvrdila závěry její důchodové komise, kterou vede Danuše Nerudová, že reformu penzí musí provázet reforma daní. Peníze na důchody navrhuje šéfka resortu získat zdaněním bank a nadnárodních firem. Hodnocení, že návrhy nejsou systémové, nekomentovala.

Šéfka NRR Eva Zamrazilová uvedla, že reforma s udržitelností téměř nepočítá. „Bez jakéhokoliv navázání na příjmové možnosti státního rozpočtu, tato reforma je jednoduše neufinancovatelná,“ řekla v OVM. Zamrazilová i Schillerová se tak shodly, že je navržená reforma svým způsobem zklamáním.

Podle Zamrazilové je spravedlivé, aby lidé strávili v důchodu jednu čtvrtinu života. Zvyšování věku odchodu do důchodu je dáno vyšší šancí na dožití, která je dána lepší lékařskou péčí i jinými faktory. „Lidé, kteří se narodili po roce 1980, by měli odcházet do důchodu v 66 letech a u ročníků 1990 by to pak bylo v 67 letech,“ řekla Zamrazilová. Nastal by tak posun v podstatě o jeden, resp. dva roky. Předsedkyně NRR má za to, že jsou lidé vyšším věkem odchodu do důchodu zbytečně strašení. Podle ní jde o přirozenou věc a takovéto zvýšení věku pro odchod do důchodu by významně pomohlo v následujících desetiletích financovat důchody. Vláda zastropováním věku odchodu do penze na 65 letech zbytečně oddaluje nutné zvyšování.

Schillerová v reakci uvedla, že současná vláda určitě strop nezruší. „Vláda o tom hlasovala, zamítla to, takže je to zavřená voda a vracet se k tomu nebudeme,“ řekla a dodala, že prioritou je snižování věku odchodu do důchodu pro lidi, kteří mají fyzicky nebo neuropsychicky náročné zaměstnání. Na tom už se i podle šéfa ČSSD Jana Hamáčka koaliční strany dohodly. Za každých deset let práce v náročném povolání by měli lidé odcházet do penze o rok dřív. Zatím ale koalice nenašla shodu na tom, jakých profesí by se to mělo týkat. Kompletní důchodová reforma se podle něj v tomto volebním období ale nestihne.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek souhlasí s tím, že český důchodový systém je neudržitelný. „Až půjdu do penze já, tak buď budu mít důchod na úrovni hranice chudoby, nebo budu muset déle pracovat a nebo to zaplatí moje děti,“ řekl v OVM Marek. Podle něj je současná diskuse o důchodové reformě pro laickou veřejnost nesrozumitelná, situaci nazval „důchodovým gulášem“. Česká republika podle Marka promarnila dvacet let, kdy se měla o důchody starat.

Ministryně práce Maláčová po jednání důchodové komise představila tři modely nastavení důchodového systému po rozdělení na dva pilíře. První dva počítají se základním důchodem ve výši 30 procent průměrné mzdy, tedy částkou 10.500 korun pro všechny. Ve třetí verzi je to 22 procent průměrné mzdy, tedy současných 7740 korun. Základní penze by se měla platit z daní. V zásluhové části, která by se hradila z odvodů, by se vedle odpracovaných let a výše výdělku měly ve variantách různě odrážet například bonusy za děti či za více než 41 let práce.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.