PES před ,,chcípnutím“ stihl vybudit protestní hnutí i kritiku spoluautorů

OD ZROZENÍ PO REINKARNACI

PES před ,,chcípnutím“ stihl vybudit protestní hnutí i kritiku spoluautorů
Grafické znázornění nejnižšího stupně indexu protiepidemického systému PES. Foto: MZČR
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Zemi má z tvrdé uzávěry vyvést ,,do třetice“ protiepidemický systém PES. Ve změněné podobě má přinést jasná pravidla rozvolňování. O to se v minulosti pokoušel už ve dvou verzích, v praxi ho však často porušovala samotná vláda. To v posledních měsících vyvolávalo silnou kritiku opozice či zástupců zasažených sektorů a nakonec i samotných spoluautorů. PES stihl také za svého působení iniciovat vznik protestního hnutí, do kterého se zapojily stovky podnikatelů.

Protiepidemicky systém vznikl na podzim jako snaha nového ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) vnést do vývoje epidemie systém a předvídatelnost. Měl tak předejít dřívějším změnám na poslední chvíli či chybějícím výhledům na rozvolňování. Realita však poté vypadala v řadě případů jinak a vláda už po několika dnech začala v systému navrhovat či dělat změny. Ministři pak argumentovali tím, že systém je sice zásadním, ale ne jediným zdrojem pro rozhodování.

V listopadu tak například vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) jen několik hodin po zavedení omezeného počtu osob na plochu v obchodech přišel s tím, že je třeba nařízení změnit. Změna názoru Havlíčka, který opatření ještě dva dny předtím obhajoval, si vysloužila kritiku například ve sněmovně. „Včera začalo platit, včera ráno. A ten samý den ministr průmyslu, dopravy, obchodu a já nevím čeho řekne: já navrhnu v pátek, aby to bylo jinak. Jsme normální? Ta vláda si z nás dělá legraci,“ řekl tehdy předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Podobně se pak měnil například návrat žáků a studentů do škol, kdy se jednotlivé skupiny místo pohromadě měly začít vracet s odstupy. Ostrou kritiku si pak vysloužilo na začátku prosince omezení otevírací doby hospod a restaurací v rozporu s protiepidemickým systémem. Restaurace mohly jen několik dní předtím otevřít poprvé po téměř dvou měsících, vláda jim pak nečekaně nařídila zavřít místo v deset už v osm hodin večer. To vedlo ke zvednutí odporu mezi některými podnikateli a dalo vzniknout protestnímu hnutí Chcípl PES, jehož členové tehdy odmítali zavírat před desátou a kritizovali nekoncepčnost vládních nařízení. Do iniciativy se postupně zapojilo přes tisíc podnikatelů, v březnu se pak zaregistrovala jako oficiální politické hnutí.

V prosinci pak vládní nakládání se systémem PES schytalo kritiku i od samotných spoluautorů systému Jana Kulveita a Jakuba Steinera. Ti kritizovali například podrobnější tabulky se zlidovělým názvem „štěňaťa“, které upravovaly nařízení pro jednotlivé sektory či činnosti, stejně tak tehdy vládou plánované započítávání antigenních testů či předčasné rozvolňování.

Poprvé se tak vláda pokusila systém „oživit“ na začátku roku, kdy došlo k dříve avizovaným změnám a vznikl „PES 2.0“, který nově započítával do rizikového skóre údaje o počtu hospitalizovaných a naopak vynechat procento pozitivity testů kvůli rozšíření antigenního testování. Doznat změn měla i tabulka opatření, na konci ledna však ministr zdravotnictví oznámil, že už systém nebude pro posuzování situace relevantní.

Za jasný chybějící plán rozvolňování čelila vláda v posledních dnech kritice. To se má však nyní změnit, o třetí „vzkříšení“ systému se má postarat nová hlavní hygienička Pavla Svrčinová. Ta by měla podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do příštího týdne vypracovat úpravy protiepidemického systému tak, aby obsahoval jasná kritéria, která je nutné splnit před dalším rozvolňováním. „Chceme slyšet, jak to bude v situaci, kdy to půjde podle toho modelu, který je aktuální, že ta křivka postupně bude klesat,“ uvedl. Vláda by také měla ve čtvrtek projednat podobu opatření po neděli 21. března, podle Hamáčka zatím nelze očekávat zásadní změny.

Za protichůdná vyjádření členů vlády či rychlé a nekoncepční změny v opatřeních čelila vláda kritice opozice, odborníků či zástupců zasažených segmentů už od jara. Tehdy například premiér Andrej Babiš vyloučil zavírání obchodů, aby je vláda o dva dny později zavřela. Ke zmatkům došlo například i ke konci srpna, když premiér Andrej Babiš prohlásil, že se mu nelíbí avizované zpřísnění nošení roušek a tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nařízení hned druhý den po vyhlášení upravil.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články