Smrt vojáků? Od teď státní tajemství, nakázal Putin

Smrtelné ztráty v řadách ruské armády nasazené v době míru ve zvláštních operacích se staly státním tajemstvím. Prezident Vladimir Putin podepsal příslušný dekret. Agentury v této souvislosti připomínají, že Západ obviňuje Moskvu z vojenské intervence na východě Ukrajiny, což Rusko trvale popírá. Kreml tvrdí, že nejnovější výnos se situací na Ukrajině nesouvisí.

Dekret nově zařazuje do širokého seznamu státních tajemství „vydávání informací souvisejících se ztrátami (armádního) personálu v době míru během zvláštních operací“, citovala z dokumentu agentura AFP. Ta také upozorňuje, že vojenské ztráty v době oficiální války jsou tajné již dávno. Vyzrazení tohoto druhu tajemství do zahraničí může být trestáno až čtyřmi roky vězení.

„Důvodem, proč ztráty nemají být zveřejňovány, je Donbas,“ zmínil oblast východní Ukrajiny, kde proruští separatisté bojují již déle než rok proti ukrajinské armádě, ruský novinář a expert na armádu Pavel Felgengauer.

Putinův dekret přichází v době, kdy jsou pozorovány četnější přesuny na rusko-ukrajinské hranici. Fotograf AFP zaznamenal mnoho vojenských vozidel nakládaných v posledních dnech do vlaků v regionu Rostova na Donu, ležícího 20 kilometrů od Ukrajiny.

Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské pomoci separatistům na východní Ukrajině a tvrdí, že Moskva nasazuje pravidelnou armádu. To Rusové kategoricky popírají, i když uznávají výskyt takzvaných „dobrovolníků“, kteří jdou v plné polní z vlastní iniciativy bojovat na Ukrajinu.

Podle Felgengauera má dekret za cíl „věznit nebo děsit“ ty, kteří by chtěli sdělovat informace o údajných ztrátách, které ruská armáda na Ukrajině utrpěla. „Nikdy jsem neviděl právní definici pojmu speciální operace,“ řekl AFP. „To znamená, že jako takové lze označit úplně všechno,“ dodal.

„Ať vojáci umírají a jejich příbuzní mlčí. Ty, kteří nesouhlasí, strčíme do díry za špionáž,“ reagoval s ironií na svém blogu známý ruský opozičník Alexej Navalnyj.

Dekret je podle novinářky Xenije Sobčakové „nemyslitelným porušením svobody projevu“ a „vytváří situaci, v níž se jakákoli novinářská investigace stává nezákonnou“.

Čtěte také: Ruská TV pro děti: výchova k vlastenectví, ochrana před Západem

Kreml posléze odmítl interpretaci, že změny v pravidlech o utajení souvisejí s konfliktem v Donbasu. „Ne, nesouvisí to s Ukrajinou,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Záporně také odpověděl na dotaz, zda se prezident chystá dát rozkaz k uskutečnění nějakých zvláštních operací: „Ne, nechystá se.“ Jde prý jen o zdokonalování předpisů o státním tajemství a o režim utajení, který by nejvíce vyhovoval státním zájmům.

Ruský a mezinárodní tisk, stejně jako aktivisté kritizující Kreml opakovaně informují o tajných pohřbech ruských vojáků, kteří na Ukrajině zahynuli. Zveřejněno bylo v médiích i několik rozhovorů bývalých vojáků a jejich rodin, o působení Rusů na Ukrajině se shromažďují informace také na sociálních sítích.

Rozsáhlou zprávu o ruské intervenci na Ukrajině a ztrátách ruských vojáků se také podle všeho chystal zveřejnit opoziční politik Boris Němcov, který byl zastřelen v Moskvě koncem února na mostu nedaleko od Kremlu. Němcovovi přátelé a spolupracovníci podklady pro dokument ale shromáždili a v půli května vydali zprávu „Putin. Válka“, podle níž deset měsíců války na Ukrajině prý stálo Rusko přes 53 miliard rublů (25,6 miliardy korun) a nejméně 220 padlých ruských vojáků.

Kromě toho od anexe Krymu ruští občané přišli ze svých mezd o dva biliony rublů a z úspor o 750 miliard rublů kvůli dodatečnému zvýšení cen o 5,5 procenta v důsledku západních sankcí proti Rusku a odvetného embarga z ruské strany.