1

Dvojí velikonoční faux pas

Témata: , ,

Nedělní zmrtvýchvstání Ježíše Krista je vrchol Velikonoc, nejdůležitějšího křesťanského svátku. Připomíná tedy základy evropské kultury, která si rozumí jako křesťanská, nebo křesťansko-židovská. Po více než půl století uznala také Česká republika své křesťanské základy, když konečně zařadila do seznamu svátků Velký pátek a tím znovu prodloužila Velikonoce na čtyři dny.

Z pohledu běžného společenského provozu nedosahují Velikonoce ani vzdáleně významu Vánoc, které jsou vrcholem oslav rodiny, lidských vztahů, konzumu. Čtyři dny volna během Velikonoc nutně zažívá Čech jako prázdno, při kterém není jasné, co má vlastně slavit. Navštívit v pátek večer kostel a připomenout si Ukřižování Ježíše Krista? Anebo jít v sobotu na půlnoční a zažít jeho Vzkříšení? Jaký to však má smysl pro neznaboha, kterým jsme do značné míry všichni?

Velice stručně řečeno, o Velikonocích se připomínají zásadní křesťanské hodnoty, tedy víra, naděje a láska, které se ve velikonoční historii prezentují jako nejsilnější na světě, silnější dokonce než smrt. Na těchto základech stojí evropská civilizace už dvě tisíciletí.

Křesťanské vědomí o primátu víry, naděje a lásky připomínané o Velikonocích se stalo v dějinách pevným bodem, který umožňuje podle Archiméda pohnout celým světem. Jinak řečeno, kdo stojí na základech křesťanské víry, dokáže se ve světě dobře orientovat a z klidného odstupu ho přesvědčivě hodnotit.

Rvačka o Bílé sobotě

Okolnosti letošních Velikonoc nabídly k hodnocení celou řadu námětů. Neuplynul ani týden od útoků teroristů v Bruselu, které znovu vzbudily řadu oprávněných obav před expanzí z islámských zemí. A která může podle některých politiků pokračovat novou migrační vlnou.

Celkem jednoznačně, jak už má ve zvyku, dokázal reagovat papež František. Při tradičním obřadu mytí nohou se připomíná biblický příběh o tom, jak Máří Magdalena myla Kristovy nohy. Papež mytím nohou migrantů připomněl, že Krista je třeba vidět i v cizincích ze zemí, kde křesťanství není vládnoucím náboženstvím. Proto podle papeže Evropa nemůže odmítat trpící cizince a například určovat horní hranici, kolik jich ještě hodlá přijmout. František dal najevo, že křesťan se nesmí bát ani islámských teroristů a osobně bez ochrany papamobilu se vydal mezí věřící, kteří se shromáždili k oslavě Velikonoc na Svatopetrském náměstí. Není divu, že se papež nebojí. Křesťanství se už dokázalo vypořádat se situací, kdy se vrcholná antická kultura rozpadala pod nájezdy barbarů. Protagonisté tehdy nového náboženství přitom dokázali uchovat její hodnoty.

Tuzemští veřejní činitelé ponechali občany, ať hledají smysl Velikonoc víceméně každý po svém. Zřejmě to bylo to nejlepší, co mohli udělat. Jenom antiislámská demonstrace chtěla upozornit, jak teroristé a migranti chtějí ohrozit Evropu a její křesťanské hodnoty, skončila však podle očekávání úplně obyčejnou rvačkou a zatčením pěti demonstrantů. Rvačka o hlavním křesťanském svátku odvolávající se navíc na ochranu křesťanských hodnot, je natolik neobvyklá, že se dostala do zpráv i v ostatních evropských zemích.

Zmrtvýchvstání a návrat komunistické vrchnosti

Také další událost má skandální podtext. Naplánovat první návštěvu čínského prezidenta v České republice na velikonoční pondělí, tedy den po Zmrtvýchvstání se nehodí. Příjezd neomezeného asijského vládce do postkomunistické země vyvolává automaticky asociace o tom, že také v Česku skoro půlstoletí vládl režim založený na neomezené moci vrchnosti asijského typu. Byla přirozeně v konfliktu s evropskými základy zdejší společnosti a také proto se sama definovala jako aktivně protikřesťanská. Velkolepé oslavy návštěvy čínských komunistů přímo na Velikonoce je faux pas, ze kterého se nedá vymluvit tím, že přivážejí velkolepé investice. Česko je destinací, kde se v posledních dvaceti letech uskutečnilo ze všech zemí na světě asi nejvíc přímých zahraničních investic a koneckonců z nich nemůžeme být úplně šťastní. Třeba když pracujeme u výrobních pásů německé továrny na autodíly nebo čínské továrny na počítačový hardware. Když odpůrci komunistické návštěvy roztřískali na předem vyvěšených čínských vlajkách kraslice naplněné modrou barvou, reagovali vlastně docela přiměřeně.

Česko neprochází snadným obdobím. Tak velké těžkosti nebo obavy z budoucnosti jako dnes zřejmě neměla od listopadu 1989. Velikonoce však připomínají, že své největší starosti neodstraníme bojem proti islamistům, ani očekáváním investic z Říše středu. Skutečného spasitele je třeba hledat na kříži.

Z nového čísla Kurdové čelí turecké invazi v Sýrii. Oddechový čas skončil

Echo týdne: Kurdistán, Norsko, fotbal ● Svět: Facebook zaléhává na matrace ● Esej: Když Češi pohřbívali boha ● Kauza: Politici nejsou schopni zkrotit… koloběžky ● Recenze: Jako Salieri a Mozart

Proč Češi zaostávají v cizích jazycích Jen 27 procent lidí u nás věří, že se domluví anglicky
Za chajdou schovaná SPECIÁL ARCHITEKTURA

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.