Aljašku bránili před Sověty agenti FBI: místní rybáři a lovci

Americká FBI školila obyvatele Aljašky na tajné agenty pro případ, že by poloostrov napadl Sovětský svaz. Výcvikový program během studené války se týkal pouze bílých mužů, domorodé obyvatelstvo úřad považoval za nespolehlivé. Z projektu byly vynechány také ženy.

Nedávno odtajněné dokumenty FBI a amerických vzdušných sil ukazují, že v raných fázích studené války se vláda Spojených států obávala intervence Sovětského svazu na Aljašce. Americká armáda předpokládala leteckou intervenci, bombardování mělo podle dohadů štábu předcházet vysazení sovětských výsadkářů v nejhustěji obydlených územích Aljašky, zejména kolem měst Anchorage, Fairbanks, Nome a Seward, píše internetový deník Russia Today.

Aby takovou možnost intervence podchytili, spustil šéf FBI J. Edgar Hoover v roce 1951 projekt s krycím názvem „Washtub“ (necky). Záložní agenti z řad místních obyvatel měli v případě útoku informovat o krocích nepřítele z tajných bunkrů vybavených jídlem, teplým oblečením, zařízením pro kódování zpráv a rádii.

Agenty rekrutovali z řad lovců i rybářů. Inuité se nehodili

Síť rekrutů sestávala z místních rybářů, průzkumníků, lovců i jiných pracovníků. Tajná služba zásadně nestála o nikoho z domorodých obyvatel. „Indiáni, Eskymáci a Aleuté by měli být vynecháni vzhledem k jejich náchylnosti k přehnanému pití a zásadní netečnosti k vládě a naší politice. Jejich primárním zájmem je přežití a jejich spojenectví by se mohlo snadno přesunout k někomu jinému, kdo je zrovna u moci,“ uvedli zakladatelé programu.

Stát se agentem pak nebyla žádná hračka. Všichni účastníci museli projít speciálním výcvikem zahrnujícím skoky padákem, gerilové a bojové techniky, průzkum terénu, hlídkování, metody výslechu a vyšetřování, ale také arktické přežití a kódování a dekódování zpráv. Podle jednoho dokumentu bylo zvládnutí takového výcviku pro zálesáky téměř nemožným úkolem.

Kdo však takový trénink zvládl, mohl se těšit z poměrně štědrého finančního ohodnocení. Záložní agenti totiž mohli ročně získat až 3000 dolarů (dnes srovnatelné s 30 000 USD, tedy více jak 600 000 Kč). Po zahájení intervence se měl takový plat ještě zdvojnásobit. Z dokumentů ovšem není jasné, kolik rekruti ve skutečnosti získali.

Vedení nad celým programem FBI brzy přenechala vzdušným silám, pro které se operace stala nejrozšířenějším dlouhodobým projektem v rámci studené války. Podle zveřejněných dokumentů se Hoover nechtěl v programu moc angažovat, kdyby SSSR Aljašku skutečně napadl. „Kdyby krize vypukla, byli bychom v centru dalšího Pearl Harboru a svalovali by na nás část viny,“ napsal si v poznámce Hoover v roce 1951 a nakonec nařídil svým kolegům: „Okamžitě se toho zbavte.“

Agenti, kteří se trénovali jednotlivě, svou identitu navzájem neznali. Během programu probíhajícím po celou dobu padesátých let bylo vycvičeno na 89 špionů a tajné bunkry pak ještě dlouhá léta po ukončení projektu sloužily k jiným mírovým účelům. Spojené státy na Aljašce trénovali rovněž další civilisty, jejichž úkolem mělo být zorganizovat evakuaci posádek ze sestřelených armádních letadel.

Čtěte také: USA posílaly mladé Hispánce za špionáží na Kubu