Chilanka musela čekat 41 let, až opět uvidí uneseného syna

Trvalo 41 let než svého syna opět mohla vidět. Po čtyřech dekádách, které uběhly od jeho únosu z porodnice, ho opět mohla obejmout na letišti v Chile. Chilanka Nelly Reyesová byla štěstím bez sebe „Budu ho objímat každý den. Tak moc ho miluju.“ Zkrátka šťastný happyend.

Pohádka se šťastným koncem. Jinak se nedá nazvat příběh jednašedesátileté Nelly Reyesové. Na letišti v hlavním městě Chile Santiagu čekala společně se svými dvěma vnučkami na příjezd ztraceného syna, Travise Tollivera. V rukou drželi nápis: „S láskou čekáme na Travise! Tvoje matka Nelly a tvoje rodina“. Zanedlouho ji její syn padl do náruče.

Jak to celé začalo…

V roce 1973, když jí bylo devatenáct, otěhotněla Nelly Reyesová ve svém rodném Chile. Měla standardní těhotenství a po 9 měsících zdárně porodila chlapce. Vše v pořádku, zdálo by se. Za hodinu jí ovšem sestřička oznámila, že její syn trpí vážnou srdeční vadou a jeho šance na přežití je minimální. Za pár minut se dozvěděla, že její syn zemřel, uvádí CNN. „Nikdy jsem neviděla jeho tělo, ani jeho úmrtní list,“ dodala Reyesová.

Ale Travis nezemřel kvůli srdeční vadě. Stal se obětí únosu. V Chile takový únos nebýval vůbec nic neobvyklého. Travis Tolliver se poté jako malý objevil o tisíce kilometrů dál, než kde se narodil. Ocitl se totiž ve státě Washington, ve městě Tacoma.

Dodnes se neví, kdo Travise Tollivera z porodnice ukradl. Ani jeho noví adoptivní rodiče to nikdy nevěděli. Pouze jim bylo řečeno, že to bylo opuštěné a osiřelé dítě.  

Čtěte také: Nechal Pinochet zavražit Pabla Nerudu? Chile bude vyšetřovat

On sám neví, jak se ke své nové rodině dostal, ale od dětství mu je prý jasné, že byl adoptovaný. „Jsem rád, že jsem poznal pravdu! Co moje paměť sahá, tak mám psychická traumata, protože neznám svůj původ. Nyní je to objasněné,“ říká Tolliver

„Svou pravou rodinu jsem hledal už asi od 20 let. V té době sem ale neměl takové komunikační možnosti jako dnes,“ dodává Tolliver. Na dlouho pak hledání vzdal, ale před rokem začal pátrat znovu. Prý kvůli dětem, aby věděli odkud pochází. 

Zanedlouho narazil na několik novinových článků o Chile a zmizelých dětech, které našly své rodiče. Zavětřil šanci a doufal, že by mohla vyjít. Na základě článků, které přečetl, se domníval, že byl ukraden a zloději za něj dostali zaplaceno při nelegální adopci – podobně jako další zmizelé děti

Dvě matky, čtyři bratři a sestra

Travis tedy zkusil štěstí a povedlo se. Na základě testů DNA se našla jeho opravdová matka. „Zpočátku to nebylo jednoduché. Hlavně pro mou adoptivní matku. Musel sem jí vysvětlit, že můj vztah k ní se absolutně nemění. Vždy to bude moje máma, která mě vychovala. Navždy jí budu vděčný. Mám zkrátka dvě matky,“ dodává Tolliver s úsměvem. 

Od chvíle, kdy svou novou rodinu poznal, se nezastavil. Byli mu totiž představeni jeho čtyři bratři a sestra. Navštívil s nimi například porodnici, kde se narodil a kde nyní stojí vládní budovy. „Je fajn zjistit, kde to celé začalo. Chci prozkoumat, co za zemi je Chile.“