Klid před bouří? Ozbrojenci dál řádí, Putin temně hrozí

Situace na východní Ukrajině zůstává napjatá. Proruští ozbrojenci se navzdory ultimátu nevzdávají, ovládli další vládní budovu. Ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov ráno řekl, že zásah se blíží. Zatím se ale žádná akce ozbrojených sil neuskutečnila. Turčynov zároveň požádal OSN o vyslání mírových jednotek na východ země. Zároveň připustil referendum o federalizaci Ukrajiny. Rusko naopak přitvrzuje ve svých slovech.

Putin dostává žádosti o pomoc

Ruský prezident Vladimir Putin sleduje situaci na východě Ukrajiny s velkým znepokojením a dostává odtud mnoho žádostí o pomoc. Novinářům to dnes v Putinově rezidenci Novo-Ogarjovo řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Jak se prezident k žádostem staví, mluvčí neuvedl.

„Z východoukrajinských regionů bohužel přichází mnoho podobných žádostí," řekl mluvčí v komentáři k informacím z ukrajinského Slavjanska, odkud dnes žádost o Putinovu pomoc přišla. „Jsou adresovány osobně Putinovi s prosbou pomoci, tak či onak zasáhnout," dodal Peskov. Na další dotazy odmítl odpovědět.

VÍCE ČTĚTE: Putin dostává z Ukrajiny mnoho žádostí o pomoc, říká Kreml 

K psychologické konfrontaci mezi USA a Ruskem došlo mezitím v Černém moři. Ruské stíhací letadlo proletělo několikrát velmi blízko americké válečné lodi v Černém moři, informovala agentura AP. Důstojník americké armády provokaci potvrdil. Letadlo podle něj proletělo zhruba 900 metrů nedaleko lodi USS Donald Cook.

Turčynov volá na pomoc modré přilby

„Společnou mírovou operaci" by Ukrajina mohla provést spolu s OSN v neklidných regionech na východě země. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov to dnes navrhl generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi v telefonickém rozhovoru.

Mise by měla potvrdit, že akce ukrajinské armády a policie namířené proti teroristům jsou oprávněné. Pan Ki-mun na žádost přímo nereagoval. Řekl ale, že Ukrajina může na OSN jako na svého partnera „plně spoléhat".

Proruští ozbrojenci dál útočí

Navzdory ultimátu kyjevského vedení, které vypršelo dnes ráno, obsadili proruští separatisté na východě země další policejní stanici. Akcím ze strany separatistů nejspíš není konec. Podle televize Espreso se chystají zákroky i ve městech Antracyt a Alčevsk v Luhanské oblasti. Obě města jsou vzdálena asi 50 kilometrů od hranic s Ruskem.

Skupina ozbrojenců pronikla dopoledne do služebny ve městě Horlivka asi 50 km severovýchodně od Doněcka. Podle očitých svědků bylo ozbrojených útočníků asi 150 a používali dýmovnice a dělobuchy. Policisté se na stanici nejdříve zabarikádovali a útok odráželi, avšak nakonec se povstalcům podařilo do budovy proniknout. Na základě tvrzení agentury Unian přešla část policejního sboru pod velení vzbouřenců, které řídí Alexandr Šulženko, ruský podplukovník ze Simferopolu.

ČTĚTE TAKÉ: Klaus: Putin je v tom nevinně. Za to můžou soudruzi z EU a USA

Mimo Horlivky se vzbouřenci zmocnili již dříve policejní stanice ve Slavjansku, kterou nehodlají bez boje vyklidit. Podle ukrajinské tiskové agentury Unian zabili proruští ozbrojenci ve Slavjansku již čtyři lidi, navíc ráno prý přijelo do města několik nákladních aut naložených kulomety a granátomety. Vzbouřenci tam kromě policejní stanice drží i kanceláře tajné služby a radnici.

V dalším městě, Luhansku, jednom z dalších center separatistických nepokojů, dnes místní úřady evakuovaly sídlo gubernátora. Pozice uvnitř budovy zaujali těžkooděnci, údajně v obavě před útokem proruských vzbouřenců. Oddíl separatistů už od počátku minulého týdne okupuje kanceláře místní odbočky tajné služby SBU. Objekt je obehnán barikádami, v prostoru před budovou stanují proruští aktivisté.

ČTĚTE TAKÉ: Rusko jako Otesánek, provokatér, psychopat, varují politici

V Mariupolu, půlmilionovém městě na jihu Doněcké oblasti, se sešli představitelé takzvané Doněcké lidové republiky vyhlášené minulý týden, aby zvolili "lidového" mariupolského starostu. Stal se jím proruský aktivista Vjačeslav Kuklin. Mariupolskou radnici obsadili vzbouřenci v neděli, městské zastupitelstvo vyhlásili za rozpuštěné a z řad demonstrantů zvolili nové poslance. Jejich jména nezveřejnili.

Informace z míst nepokojů nelze nezávisle ověřit, místní média se většinou odvolávají na anonymní zdroje, informace z blogů či bezejmenné očité svědky.